Drobečková navigace

Palácové zahrady pod Pražským hradem

Na jižních svazích pod Pražským hradem se rozkládá komplex vzájemně propojených historických zahrad (Ledeburská, Malá a Velká Pálffyovská, Kolovratská a Malá Fürstenberská zahrada). Všechny tyto palácové terasové zahrady mají bohatou architektonickou výzdobu, ozdobná schodiště, balustrády, vyhlídkové terasy, gloriety a pavilonky prokomponované s vegetací do malebných celků. Konají se v nich koncerty a různé společenské akce.

Palácové zahrady pod Pražským hradem, Valdštejnská 12 – 14, Praha 1 - Malá Strana, 118 00
Web: http://www.palacove-zahrady.cz/, http://www.npu.cz, e-mail: palacovezahrady@npu.cz
tel.: +420257214817

Otvírací doba

duben

Celý týden
10.00 – 18.00

květen – září

Celý týden
10.00 – 19.00

říjen

Celý týden
10.00 – 18.00

Vstupné

základní

90 Kč

snížené

60 Kč

rodinné

240 Kč

Popis

Palácové zahrady pod Pražským hradem: Ledeburská, Malá Pálffyovská, Velká Pálffyovská zahrada, Kolovratská, Malá Fürstenberská zahrada.

Všechny zahrady jsou navzájem průchozí.

V souvislosti s přijatými bezpečnostními opatřeními na Pražském hradě není možné od 6. srpna 2016 vstoupit ze Zahrad pod Pražským hradem do areálu hradu.

Součástí vstupného je i prohlídka galerie Ledeburské zahrady.

V případě zájmu lze objednat průvodcovské služby.

Délka prohlídky: cca 1 hodina

V létě se zde konají koncertydivadelní představení. Při špatném počasí pod textilní střechou.

Možnost pronájmu pro společenské akce a svatby. Kapacita cca 700 osob.

Galerie: výstavy uměleckých děl, především obrazů, rauty, podpisy významných dokumentů, koktejly za doprovodu živé hudby, tiskové konference a další akce. Galerie je centrálně vytápěná a může být využívaná po celý rok, nezávisle na ostatních prostorách zahrad.

Vstup se psy zakázán.

Zobrazit podrobné informace

Historie objektu

Na jižních svazích pod areálem Pražského hradu nad Valdštejnskou ulicí se nacházejí terasové barokní zahrady, vybudované na místě vinic nebo renesančních zahrad při honosných šlechtických palácích. Ve směru od Valdštejnského náměstí ke Klárovu to jsou: Ledeburská, Malá a Velká Pálffyovská, Kolovratská, Malá a Velká Fürstenberská. Všechny zahrady byly obnoveny a nově osázeny. Pro obnovu zahrad velmi posloužil Langweilův model Prahy z let 1826 - 1836 (dnes umístěný v Muzeu hl. m. Prahy), který nejúplněji dokumentoval jejich vzhled. Všechny palácové terasové zahrady mají bohatou architektonickou výzdobu, ozdobná schodiště, balustrády, vyhlídkové terasy, gloriety a pavilonky prokomponované s vegetací do malebných celků. V reprezentačním stavu jsou v letní sezoně zpřístupněny veřejnosti. Konají se v nich koncerty a různé společenské akce.

LEDEBURSKÁ ZAHRADA

Leží za Ledeburským palácem čp. 162 na ploše 0,18 ha v nadmořské výšce 205 - 230 m. Také se jí říká Trautmannsdorfská podle jejích zakladatelů Marie a Leopolda Trautmannsdorfů. Zahrada vznikla v r. 1697 při přestavbě paláce, kterou prováděl Giovanni Santini Aichl nebo Giovanni Battista Alliprandi. Roku 1787, kdy ji získali Kolovratové, prošla barokní úpravou Ignáce Jana Palliardiho.

Zahrada má dvě části. Spodní leží na rovině v šíři paláce, horní část má poloviční šířku a svažitý terén je upraven do pěti teras, kterými prostupuje rozvinuté strmé schodiště, zakončené malým osmibokým altánem - glorietem, postaveným r.1787 za Josefa Kolovrata. Ve spodní parterové části na západním průčelí je sala terrena, kdysi zdobená nástěnnými malbami. Dnes je sala terrena upravena pro koncertní účely. Na protější východní straně je kulisová stěna s dvouramenným schodištěm a s kašnou, na níž stojí socha Herkula zápasícího s několikahlavou hydrou (asi kopie původní plastiky z první čtvrtiny 18. století). Ve střední části zelené parterové plochy je kašna s fontánkou. Zahradu zdobí ženský akt Plodnost od Jana Štursy z r. 1920. Mezi spodním parterem a terasovitou částí je opěrná zeď původně zdobená Reinerovou freskou. V zahradě jsou zachovány jedny sluneční hodiny. U opěrných zdí jsou dřevěné opěry s révou vinnou a pnoucími růžemi, dále jsou zde stříhané stálezelené lemy, letničky i rostliny v terakotových kořenáčích.

V 50. letech 20. st. došlo k celkové rekonstrukci zahrady podle projektu V. Kříže. Od r. 1977 byla zahrada z havarijních důvodů uzavřena. S poslední rekonstrukcí se započalo v roce 1989. Na rozsáhlé projektové dokumentaci k rehabilitaci zahrady se podílelo v průběhu let více odborníků. Jejich příprava vyústila do projektu arch. Karla Císaře a kolektivu a týmu zahradního architekta Květoslava Vlčka. Po skončení stavebně technických, restaurátorských i pěstebních prací byla zahrada 14. 6. 1995 slavnostně otevřena v plné kráse veřejnosti.

MALÁ A VELKÁ PÁLFFYOVSKÁ ZAHRADA

Obě terasové zahrady barokního původu nad Pálffyovským palácem ve Valdštejnské ul. čp. 158 vznikly na místě renesanční zahrady italského typu poté, co Jan Josef z Valdštejna v letech 1712 - 20 spojil a přebudoval dva měšťanské domy se zahradami na palác. Od r. 1731 vlastnili majetek Fürstenberkové. Terasové zahrady založila v r. 1751 Marie Anna z Fürstenberku, autory projektu neznáme. V r. 1881 zakoupil palác se zahradami Eduard Pálffy z Erdödu, odtud jméno zahrad. Obě zahrady prošly výraznou rekonstrukcí v 50. letech, později však musely být očištěny od některých nevhodných prvků.

Malá Pálffyovská zahrada (0,07 ha) stoupá nad bývalým hospodářským křídlem paláce. Prošla rozsáhlou rehabilitací v letech 1988 - 95 podle návrhu arch. Josefa Lešetického a inž. Václava Píny. O zahradnickou obnovu se zasloužila inž. Božena Mackovičová. Sedm terasových úrovní zahrady je propojeno schodištěm. V úrovni nejnižší a nejvyšší terasy je zahrada propojena se sousedními zahradami - Ledeburskou a Velkou Pálffyovskou. Zahrada má užitkový charakter, terasy jsou osázeny hrušněmi, jabloněmi a višněmi. Na horní opěrné zdi se pne vinná réva. Za strmým schodištěm v horní části je malá zahrádka léčivých rostlin. Malá Pálffyovská zahrada byla slavnostně otevřena spolu s Ledeburskou zahradou 14. 6. 1995.

Velká Pálffyovská zahrada má 8 výškových úrovní, propojených v ose střídavě tunelovými a odkrytými schodišti. Ve středu nejnižší terasy je barokní portál s kruhovým bazénem zdobeným soškou troubícího Tritona. Na druhé terase v barokním portálu jsou sluneční hodiny. Pod nimi ve stuze je nápis: Claret in orbe dies, ac teatras, hora pete umbras - jasný po světě den nechť chmurné stíny zahání. Červená písmena nápisu čtená jako římské číslice dávají letopočet 1751.

V zahradě kdysi stával i kuželník. Jak se zmiňuje Josef Dobrovský či František Palacký byla též oblíbeným místem k procházkám. V místě původního propojení s prostorami Pražského hradu je oválná mramorová deska, která říká, že rehabilitace palácových zahrad proběhla za přispění Nadace Prague Heritage Fund pod patronací prezidenta Václava Havla a Jeho královské výsosti prince Charlese. Bylo to v letech 1995 - 97 podle projektu Václava Girsy a Miloslava Hanzla, zahradní úpravy provedla Irena Bartošová. Velká Pálffyovská zahrada byla slavnostně otevřena 9. 9. 1997 a připojena k prohlídkovému okruhu Ledeburské a Malé Pálffyovské zahrady.

KOLOVRATSKÁ ZAHRADA

Prostírá se na strmém svahu za Kolovratským palácem čp. 154, má rozlohu 0,07 ha. Byla vybudována na parkánu někdejších středověkých hradeb zpevněném opěrnými zdmi jako terasa s ovocnými stromy. Osu tvoří úzké přímé schodiště spojující sedm teras. Ve východní části je barokní kašna s hlavou chrliče. Zahrada je osázena mišpulemi, hrušněmi a meruňkami. Zahrada byla veřejnosti zpřístupněna 30. srpna 2000 poté, co proběhla její rehabilitace podle plánů arch. Václava Jirsy a Miloslava Hanzla a byly provedeny zahradnické úpravy arch. Ireny Bartošové.

MALÁ FÜRSTENBERSKÁ ZAHRADA

Též Malá Černínská zahrada nebo Černínské terasy patřila k malému Fürstenberskému, dříve Černínskému, domu čp. 155. V polovině 18. st. zde bývala barokní terasová zahrada italského typu. Když se stala majetkem hraběnky Marie Barbory Černínové rozené ze Schaffgotsche, provedl Ignác Jan Palliardi v letech 1784 - 88 rozsáhlou přestavbu domu do současné podoby a zároveň přestavěl starší barokní zahradu na vrcholně působivou rokokovou terasovou zahradu. Zaujímá úzký ale dlouhý pruh stráně hradního vrchu. Osou je impozantní schodiště vedoucí od glorietu k vyhlídkovému altánu, jež přetínají opěrné zdi, terasy a balustrády. Gloriet původně s lázní v přízemí je pomalován grisaillovými motivy se středním žánrovým obrazem Houpačky v přírodě a s alegorickými obrazy čtyř ročních období (snad od Ignáce Františka Platzera). Na druhé terase jsou symetricky umístěné oranžerie. Pod ohradní zdí Hradu zakončuje schodiště třídílná sala terrena, vyhlídková terasa s lodžií a s plastickým štukovým článkováním, na jejímž průčelí jsou umístěny erby černínský a schaffgotschský. Zábradlí zdobí postavy putti a dekorativní vázy. Odsud vede schodiště k vyhlídkovému altánu s válcovou věží, v níž měla hraběnka Černínová koupelnu. Z poslední podesty schodiště u věže je přístup do Jižních zahrad Pražského hradu. Pro zahradu je charakteristické uplatnění pnoucích růží.

I přes relativně drobnou plochu zahrady je kombinací architektonických, sochařských a malířských prvků se zelení na terasách a s exotickými rostlinami v oranžeriích dosaženo nejvyšší možné účinnosti na návštěvníky prostoru. K dokonalosti přispívá právě umístění pod Hradem s neopakovatelnou vyhlídkou na město. V letech 1997 - 2000 byla zahrada celkově rehabilitována podle návrhu arch. Václava Jirsy a Miloslava Hanzla, zahradní úpravy podle arch. Ireny Bartošové. Je přístupná od 30. srpna 2000.

VELKÁ FÜRSTENBERSKÁ ZAHRADA

Rozkládá u paláce Fürstenberského (Berky z Dubé, Netolických). Založena v 1. pol. 18. stol. neznámým architektem na místě někdejších vinic. Skládá se ze dvou částí - spodní rovinaté a zadní terasovité, prochází jimi schodiště, jež ukončuje trojosý letohrádek pocházející z pol. 18. století. V roce 1790 provedl úpravy I. G. Palliardi, tehdy vznikla i kašna s Neptunem. Roku 1822 ji koupili i s přilehlým palácem Fürstenberkové a okolo r. 1860 ji nechali upravit na anglický park architektem Josefem Leiblem. Současně byla upravena i spodní část zahrady, kde byla do té doby skládka, a osazena kašna zdobená plastikou chlapce hrajícího si s čápem.Ve 20. století prošla spodní rovinná část v souvislosti s využitím pro polské velvyslanectví řadou novodobých úprav, které měly spíše udržovací charakter. Horní terasová část v důsledku absence péče zpustla. Obnovena byla až během rekonstrukce v letech 2006 - 2008.

Zahrada se rozkládá na ploše 1,55 ha, její šíře je 130 m a celková výška deseti teras od rovinné části zahrady činí 35 m. Osázena byla přes 3 500 květin, 8 500 dřevin a 2 200 růží. Večerní prohlídky umožňuje nově instalované osvětlení.

Zobrazit historii objektu