Drobečková navigace

Kostel sv. Františka Serafinského (z Assisi)

Dnešní raně barokní tvář kostela křižovníků s červenou hvězdou pochází z let 1679 – 1685. Skvostnou vnitřní výzdobu, mj. fresku Posledního soudu od V. V. Reinera v monumentální téměř 41 metrů vysoké kupoli, mohou obdivovat i návštěvníci pravidelných koncertů duchovní hudby, kteří ocení zejména zvuk unikátních barokních varhan z r. 1702, druhých nejstarších v Praze.

Kostel sv. Františka Serafinského (z Assisi), Křižovnické náměstí 3, Praha 1 - Staré Město, 110 00
Web: http://www.krizovnici.eu/, http://jchart.cz/, e-mail: ptacek.jaroslav@centrum.cz
tel.: +420221108255

Popis

PRAVIDELNÉ ŘÍMSKOKATOLICKÉ BOHOSLUŽBY:

  • ne: 9.00
  • po - pá: 7.00

Kostel je pro turistické prohlídky zpřístupněn zpravidla denně od 10.00 do 19.00 v období duben - listopad (mimo dobu mše nebo koncertů), v zimním období je možné nahlédnout přes skleněné dveře, případně před bohoslužbou. Delší prohlídka jen po telefonické domluvě.

KONCERTY DUCHOVNÍ HUDBY
Koncerty duchovní hudby zajišťuje agentura JCH Art Agency
varhanní koncerty (téměř denně) v sezoně - rozpis na http://www.jchart.cz
předprodej na místě nebo telefonické rezervace u agentury, popřípadě v síti Ticketpro, Ticketportal, Ticketart, BTI

Římskokatolický kostel vlastní Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou (křižovníci)

Zobrazit podrobné informace

Program

Historie objektu

Špitální bratrstvo svatého Františka založila v r. 1233 svatá Anežka Česká. Bratrstvo se časem přetvořilo na první český řád křižovníků s červenou hvězdou. Křižovníci se věnovali zejména charitativní péči. Václav I. jim svěřil péči o Juditin most a právo vybírat zde clo. Řád byl koncem 17. století povýšen císařem Leopoldem I. na rytířský. V r. 1252 za Václava I. započal řád stavět u Juditina mostu nejprve vlastní špitál, konvent a později i kostel sv. Ducha, předchůdce dnešního kostela. Při požáru konventu r. 1378 byl poškozen i kostel, po opravě zde pak stál až do 17. století, kdy jej nahradila bohatá barokní stavba. Kostel stavěl v letech 1679 - 85 Gaudenzio Casanova a po jeho smrti Domenico Canevalle podle plánů francouzského architekta Jeana Baptisty Matheye. Vysvětil ho v r. 1688 pražský arcibiskup Jan Bedřich z Valdštejna na počest sv. Františka z Assisi zvaného Serafinským. Byl zbudován centrální chrám s mohutnou kopulí, jehož kněžiště má půdorys malého kříže a čtvercová loď s kaplemi půdorys velkého kříže. Hlavní prostor bývá nazýván horním kostelem. Jeho stěny jsou členěny pilíři ze sliveneckého mramoru, mezi nimiž jsou niky se sochami. Původní středověký kostel sv. Ducha zůstal zachován pod úrovní dnešního chrámu v základech a jeho zbytky jsou v podzemní kapli. Prostor je znám jako dolní kostel s bizarní krápníkovou výzdobou. Jsou zde náhrobní desky významných osobností řádu, pískovcové tumby, fragmenty původního chrámu a zbytky gotické výmalby stěn, pod kaplí je krypta.

Na fasádě kostela jsou ve výklencích plastiky českých patronů (sv. Anežka, Vít a František z Assisi vlevo, sv. Václav a Ludmila vpravo), díla Matouše Václava Jäckla z r. 1717. Na attice jsou kopie soch andělů téhož autora. Prostřední anděl na vyšším soklu drží v rukách sv. Kříž. Po stranách vnějších vchodů do kostela jsou na vysokých podstavcích sochy Panny Marie a sv. Jana Nepomuckého od Jana Antonína Quittainera z r. 1758.

Bohatě byl vybavován také interiér kostela. Mezi pozvanými byli nejvýznamnější umělci doby. Nejstarší výzdoba z r. 1684 je freska sv. Ducha v lucerně, jejíž autor není znám. V nikách mezi pilastry jsou štukové postavy světců a světic od drážďanských sochařů Jeremiáše Süssnera a Konráda Maxe Süssnera z doby před r. 1690 (sv. Jáchym, Anna, Martin, Jiří). V kaplích jsou obdobně umístěny sochy sv. Kateřiny a sv. Barbory těchže autorů a socha sv. Jana Křtitele a sv. Josefa z dílny Matouše Václava Jäckla (1705). Kostel zdobí vzácné obrazy Václava Vavřince Reinera: na klenbě kopule mezi štukaturami Tomasse Soldattiho jsou obrazy Čtyř evangelistů, na klenebním pasu nad oltáři je obraz Nanebevzetí Panny Marie a Konstantinova bitva a Adorace archy úmluvy na jeruzalémeké hoře. Kopuli plně pokrývá Reinerova freska Posledního soudu. Reiner namaloval také olejové obrazy na plechu, které zobrazují církevní otce a jsou umístěny na pilířích. Dalším významným autorem obrazů je Jan Kryštof Liška. Na stropě v kněžišti jsou od něj malby andělů a alegorických postav, fresky v kapli Nejsvětější Trojice a sv. Jana Křtitele a freska andělů nad vstupem do chrámu. Dále namaloval postavy čtyř ctností (Opatrnost, Moudrost, Spravedlnost a Statečnost), Klanění tří králů, Klanění pastýřů a nad hlavním oltářem Adorující andělé (90. léta 17. století). Na hlavním oltáři od Josefa Dobnera je Liškův obraz Stigmatizace sv. Františka. Mnohé další Liškovy obrazy jsou poškozeny dodatečnými přemalbami. Na bočním oltáři sv. Kříže je obrázek sv. Jana Nepomuckého a hlavní obraz Nalezení a povýšení sv. Kříže od Michaela Leopolda Willmanna. Rámy obrazů jsou od Matouše Václava Jäckla a Jana Oldřicha Mayera. Willmannův obraz Vyhnání kupců z ráje je také nad vchodem do kostela. Kostel má bohatou barokní výbavu nábytku a zařízení a vzácný a bohatý inventář (množství dalších soch a obrazů, monstrancí, kalichů, relikviářů apod.). Některé z volných obrazů a soch jsou umístěny v Křižovnické galerii.

Zobrazit historii objektu