Drobečková navigace

Valdštejnská zahrada

Geometricky přísně řešená raně barokní zahrada vznikala souběžně se stavbou Valdštejnského paláce v letech 1623 – 1629. Na první pohled upoutá zejména trojosá kolosální stavba – tzv. sala terrena, která ve své době neměla obdoby, a umělá jeskyně s krápníky (grotta). V letním období je zahrada místem konání koncertů a divadelních představení.

Valdštejnská zahrada, Letenská, Praha 1 - Malá Strana, 118 00
Web: http://www.senat.cz/informace/pro_verejnost/valdstejnska_zahrada/
tel.: +420257075707

Otvírací doba

duben – květen

Pondělí
07.30 – 18.00
Úterý
07.30 – 18.00
Středa
07.30 – 18.00
Čtvrtek
07.30 – 18.00
Pátek
07.30 – 18.00
Sobota
10.00 – 18.00
Neděle
10.00 – 18.00

červen – září

Pondělí
07.30 – 19.00
Úterý
07.30 – 19.00
Středa
07.30 – 19.00
Čtvrtek
07.30 – 19.00
Pátek
07.30 – 19.00
Sobota
10.00 – 19.00
Neděle
10.00 – 19.00

říjen

Pondělí
07.30 – 18.00
Úterý
07.30 – 18.00
Středa
07.30 – 18.00
Čtvrtek
07.30 – 18.00
Pátek
07.30 – 18.00
Sobota
10.00 – 18.00
Neděle
10.00 – 18.00

Popis

Vstup volný.

  • Vchod z Letenské ulice, z prvního nádvoří Valdštejnského paláce a branou od stanice metra Malostranská.
    V zahradě žije několik pávů, v zahradním jezírku ryby a kachny a ve voliéře výři.
  • Součástí zahrady je i umělá krápníková stěnakrápníková jeskyně (grotta).
  • Sala terrena: V letním období se zde konají různé kulturní akce, vstup zdarma

  • Kulturní léto v Senátu 2016:  každý čtvrtek od 26. května do 29. září

Délka prohlídky: cca 20 minut

 

Zobrazit podrobné informace

Historie objektu

Valdštejnská zahrada je pravděpodobně první palácová zahrada v Praze vybudovaná v návaznosti na palácový objekt. Náleží k Valdštejnskému paláci čp. 17, který je přístupný z Valdštejnského nám. 4. Přísně geometrická zahrada reprezentující rané baroko se prostírá mezi palácem, Valdštejnskou jízdárnou a Letenskou ul. a je uzavřena ohradní zdí. Má plochu 1,7 ha. Palácový komplex včetně zahrady vznikl v letech 1623 - 30. Císařský vojevůdce Ferdinanda II. Albrecht z Valdštejna vybudoval areál na místě 25 domů, 7 zahrad, cihelny a dalších pozemků.

Na výstavbě areálu se podíleli Giovanni Pieroni, Andrea Spezza a Nicolo Sebregondi. Sala terrena přiléhající k Valdštejnskému paláci, byla dokončena v roce 1629. Její stěny zdobí fresky a štukatury od Baccia Bianca s náměty z Trojské války. Fresky byly poničeny pozdější přemalbou v roce 1853 (malíř Friebel). Sala terrena byla opravována v letech 1911 - 12 a 1965. V roce 1859 tu bylo uvedeno Schillerovo drama Valdštejn, roku 1938 se v paláci a v přilehlých prostorách konala výstava Pražské baroko, od té doby slouží jako místo pro divadelní představení a koncerty. Vedle saly terreny je umělá krápníková jeskyně (grotta), která je tvořena stalaktity z vápenného štuku - za jádra krápníků byly použity střešní prejzy, na druhé straně pak malý salónek, v němž je freska znázorňující báji o Argonautech a zlatém rounu. Napravo od jeskyně je drátěná voliéra určená pro chov exotického ptactva. Před salou terrenou je květinový parter, v jehož středu stojí bronzová fontána s kopií sochy Venuše s Amorem a delfínem od Benedikta Wurzelbauera z r. 1599. V roce 1648 byla socha odvezena jako válečná kořist s ostatními sochami do Švédska, roku 1890 navrácena do Čech, originál vlastní Obrazárna Pražského hradu.

Část zahrady zabírá umělý rybník s ostrůvkem, který sloužíval k projížďkám na loďce. Na ostrůvku stojí kopie mramorové fontány se sochami Herkula a Najád od Adriaena de Vriese. Na jezírku konal v roce 1816 pokusy s modelem parolodi vynálezce Josef Božek.

V průběhu let 1625 - 26 vytvořil pro zahradu nizozemský sochař Adriaen de Vries soubor soch znázorňujících postavy z řecké mytologie. Tyto sochy byly také v roce 1648 odvezeny jako válečná kořist do Švédska, kde dodnes zdobí zámek Drootningholm. Kopie pro Valdštejnskou zahradu nechal vyhotovit Adolf Valdštejn v letech 1914 - 15. Koncem 19. st. byla zahrada zpřístupněna vždy ve čtvrtek a v neděli Pražanům. Psal o tom Jan Neruda ve svém fejetonu.

Zahrada byla upravena v letech 1954 - 55 podle návrhu ing. arch. Miloše Vincíka a Julie Pecánkové, od r. 1985 proběhla částečná obnova zahrady podle návrhu arch. Jany Tupé. V r. 1997 byl slavnostně otevřen třetí vchod do zahrady novou branou u stanice metra Malostranská. V roce 2000 a 2001 probíhá komplexní rehabilitace zahrady podle návrhu architektů Václava Dvořáka a Zdeňka Sendlera.

Zobrazit historii objektu

Související objekty