Drobečková navigace

Bílá labuť

Jeden z prvních obchodních domů v ČR byl vystavěn ve funkcionalistickém stylu ve třicátých letech minulého století. Hlavní fasáda do výše pěti pater je vlastně jediným obrovským oknem. Je to první objekt v Praze, ve kterém bylo umístěno pohyblivé schodiště. Bílá labuť až dosud slouží svému původnímu účelu.

Bílá labuť, Na Poříčí 1068/23, Praha 1 - Nové Město, 111 29
Web: http://www.bilalabut.cz/, e-mail: info@transakta.cz
tel.: +420222320227

Historie objektu

     Na místě známého obchodního domu stával jednopatrový dům se zájezdním hostincem a pivovarem. Kdysi se zde říkalo U Podušků. V průběhu času byl dům ozdoben znamením bílé labutě, a tak se zde začalo říkat U Bílé labutě. Hostinec prosperoval, neboť tudy vedla stará frekventovaná kupecká cesta. Za domem byla velká zahrada, v níž byl později postaven dřevěný hudební pavilon, na dvoře byly kolny a stáje pro formanské koně. Dům byl také znám svým kabaretem a šantánem, po představení se hrálo a tančilo. Vystupovala zde např. kabaretní společnost Volf a Škoda nebo "národní zpěváci" Sodomy a Šmída. Šmíd byl zakladatelem "labuťáckého" šantánu, který se v 80. letech 19. st. odstěhoval do Ostrovní ulice, kabaretní divadélko Labuť zde však trvalo až do 30. let 20. st. V r. 1910 zde bylo v dvorním traktu zřízeno kino Invalidů.

Když zařízení začalo upadat, koupil je známý pražský podnikatel Jaroslav Brouk, aby na jeho místě vybudoval moderní obchodní dům. Nově založená akciová společnost vypsala architektonickou soutěž, v níž zvítězili ing. arch. Josef Kittrich a ing. arch. Josef Hrubý. Starý jednopatrový dům byl v létě roku 1937 zbourán a za 25 měsíců od té doby vyrostl nový skleněný palác s železobetonovou kostrou ve funkcionalistickém stylu. Bylo obestavěno 70 000 m3 prostoru, hloubka paláce byla 70 metrů, největší šířka 44 m. Hlavní fasáda do výše pěti pater byla vlastně jediným obrovským oknem o ploše 30 x 18 m, na něž bylo použito 180 tabulí neprůhledného stříbrošedého skla tepelně a zvukově izolujícího. Svého času to byla největší zasklená plocha ve střední Evropě. Nad šestým administrativním patrem byla ještě třípatrová věžová nástavba s terasou, tehdy přístupnou veřejnosti, a na ní byla osazena osmimetrová otáčející se neónová labuť podle návrhu grafika Božidara Leisera. O tři patra níže byla menší terasa pro zaměstnance, aby tam mohli na lehátkách pod slunečníky trávit podlední přestávku v letním období. Celkem měl objekt 11 pater, dvě patra byla pod zemí. Obdivuhodná byla vstupní hala výkladů, které měly plochu 600 m2. Celý obchodní palác byl vytápěn moderním topným crittalovým systém vedeným ve stropě, byly použity moderní způsoby větrání, osvětlení i skluzové zařízení na odpadky. Zařízení interiéru navrhl akad. architekt Jan Gillar. Uvnitř bylo instalováno 5 velkých osobních výtahů po 10 osobách, výtah nákladní a z přízemí do prvního patra pohyblivé schodiště, první v Praze umístěné v interiéru. Samozřejmě nechyběla dvě pevná schodiště. Poprvé v Evropě zde pražská firma nainstalovala vzduchovou potrubní pokladnu, která spojila všechna prodejní oddělení s ústřední pokladnou. Prostředí bylo velmi přátelské k zákazníkům. V každém patře bylo dostatek pohodlných odpočivadel, vychovatelky v dětském koutku s rájem hraček se staraly o malé děti po dobu nákupů, k dispozici byla úschovna zavazadel a dětských kočárků aj. Objekt býval nazýván "zázrakem na Poříčí". Obchodní dům Bílá labuť byl otevřen v tragické atmosféře počínající okupace republiky 19. března 1939.

     Ing. arch. Josef Hrubý projektoval ještě koncem 60. let v Biskupské ulici pomocnou budovu se sociálním zázemím pro zaměstnance Bílé labutě a navrhl i některé nutné úpravy v obchodním domě, značně přetíženém a opotřebovaném silným provozem. Až do r. 1975, kdy byla otevřena Kotva a pak Máj, zůstávala Bílá labuť jediným plnosortimentním obchodním domem v Praze. V 90. letech byla pomocná budova v Biskupské ulici rekonstruována a byl zde zřízen moderní hotel Bílá labuť. Od r. 1994 je obchodní dům zapsán v seznamu památek UNESCO.

Zobrazit historii objektu