Drobečková navigace

Vrtbovská zahrada

Jedna z nejvýznamnějších a nejkrásnějších barokních zahrad vznikla díky duchaplnému řešení Františka Maxmiliána Kaňky kolem roku 1720. Rozlohou patří spíše mezi menší zahrady, originalitou architektonického řešení nepravidelného prostoru ve svahu i uměleckou a historickou hodnotou výzdoby však dosahuje evropského významu.

Vrtbovská zahrada, Karmelitská 25, Praha 1 - Malá Strana, 118 00
Web: http://www.vrtbovska.cz, e-mail: zahrada@vrtbovska.cz
tel.: +420272088350, +420603233912

Otvírací doba

duben – říjen

Celý týden
10.00 – 18.00

Vstupné

základní

65 Kč

snížené

55 Kč

rodinné

180 Kč

Popis

Vrtbovská zahrada leží spolu s dalšími třemi barokními zahradami (Vratislavskou, Schőnborskou a Lobkovickou) na svahu Petřína.

Vchod Vrtbovským palácem z Karmelitské 25.

Úplný ceník vstupného zde. V době konání výstav se vstupné nezvyšuje. Akreditovaní průvodci mají vstup do zahrady zdarma, průvodce skupiny nad 6 osob získává slevu ve výši 20%.

V zahradě se nachází sala terrena s malbami od V. V. Reinera, kde se konají koncerty klasické hudby, a voliéra pro exotické ptactvo.

Vstup se psy zakázán.

Na objednávku je možno zajistit večerní prohlídku osvětlené zahrady.

Možnost pronájmu prostor zahrady i paláce pro společenské akce (kapacita 10 – 300 osob).

Svatby: Možnost uskutečnění svatebního obřadu (církevního i civilního) – objednávky na matrice MČ Prahy 1.

Délka prohlídky: cca 30 minut

Zobrazit podrobné informace

Historie objektu

Zahrada je součástí Vrtbovského paláce čp. 373/III. Městská palácová zahrada italského typu je klenotem mezi barokními zahradami v celé střední Evropě. Vznikla na místě bývalé vinice kolem roku 1720 při paláci Vrtbovském. Majitel Jan Josef hrabě z Vrtby svěřil vybudování zahrady na svahu petřínské stráně architektu Františku Maxmiliánu Kaňkovi. Rozlohou cca 3000 m2 patří mezi menší historické zahrady, originalitou architektonického řešení nepravidelného prostoru ve svahu i uměleckou a historickou hodnotou výzdoby dosahuje však evropského významu.

Vchod je z Karmelitské ulice nádvořím, které vede ke vstupní bráně s plastikami Atlanta nesoucího globus a dvěma alegoriemi Hojnosti a Bohatství od Matyáše Bernarda Brauna (originál plastiky je dnes v lapidáriu Národního muzea). Zahrada, jež stoupá strmě do vrchu, se rozkládá na třech terasových plošinách, spojených schodišti. Nejnižší květinová terasa s kruhovou kašnou ve středu je lemována zleva salou terrenou. Ta pochází z let okolo 1720, zdobí ji malby na klenbách od Václava Vavřince Reinera (Venuše, Adonis a Alegorie umění), sochy Bakcha a Cerery od Matyáše Bernarda Brauna a štukatury od Tommasa Soldatiho. Naproti je symetricky umístěna voliéra. Schodiště mezi terasami je zdobeno vázami a sochami antických bohů od Matyáše Brauna: Apollon s lukem, Merkur, Diana se psem, Junona s pávem, Minerva se štítem, Jupiter s orlem a Vulkán s kladivem. Na nejvyšší terase s vyhlídkou stojí pavilon, jehož průčelí kdysi neslo dekorativní fresku V. V. Rainera. Plastická výzdoba glorietu musela být z větší části rekonstruována. Odsud je překrásný výhled přes střechy malostranských domů na Pražský hrad, chrám sv. Mikuláše a dál na Malou Stranu i Staré a Nové Město.

Vrtbové drželi palác do roku 1799, v roce 1807 byl odkázán chorobinci na Karlově, v letech 1886 - 89 zde bydlel Mikoláš Aleš. Zahrada postupně pustla, byla dělena mezi více uživatelů.

Do zahrady nebyl vstup povolen 13 let kvůli havarijnímu stavu (od roku 1985). V letech 1993 - 98 prošla zahrada rozsáhlou rekonstrukcí. Byly rekonstruovány nejen stavby, ale i zeleň. Bylo zde vysázeno 15 kuželovitých habrů, přes 200 habrů v živých plotech, 18 kuželovitých tisů, 8 tisů tvaru koule a desítky tisíc květin a keřů tvořících ornamenty. Vrtbovská zahrada byla veřejnosti zpřístupněna v červnu 1998.

Zobrazit historii objektu