Drobečková navigace

Národní památník hrdinů heydrichiády

Expozice se nachází v podzemní kryptě barokního chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Jedná se o autentické místo boje za druhé světové války v Praze v utajovaném úkrytu, který poskytla česká pravoslavná církev československým parašutistům od 27. 5. 1942 do 18. 6. 1942 po útoku na Reinharda Heydricha.

Národní památník hrdinů heydrichiády, Resslova 9a, Praha 2 - Nové Město, 12000
Web: http://www.pamatnik-heydrichiady.cz, e-mail: info@pamatnik-heydrichiady.cz
tel.: +420224916100, +420606640928

Otvírací doba

listopad – únor

Úterý
09.00 – 17.00
Středa
09.00 – 17.00
Čtvrtek
09.00 – 17.00
Pátek
09.00 – 17.00
Sobota
09.00 – 17.00

březen – říjen

Úterý
09.00 – 17.00
Středa
09.00 – 17.00
Čtvrtek
09.00 – 17.00
Pátek
09.00 – 17.00
Sobota
09.00 – 17.00
Neděle
09.00 – 17.00

Zobrazit podrobné informace

trvale platné zavírací dny:

  • 1. ledna (Nový rok)
  • Pascha - Velikonoční neděle (nepravidelně dle východní paschálie)
  • 1. května
  • 6. července
  • 28. září
  • 25. a 26. prosince

Popis

Vstup zdarma

Autentické místo boje za druhé sv. války v Praze, v dlouho utajovaném úkrytu, který poskytla česká pravoslavná církev československým parašutistům od 27. 5. 1942 - 18. 6. 1942 po útoku na Reinharda Heydricha. Vojenská operace Anthropoid proti Heydrichovi byla řízena československou exilovou vládou z Londýna a patří "k nejvýznamnějším aktům odboje v celoevropském měřítku"(V. Havel, 1992).

Úkolem památníku je především pravdivá interpretace historie heydrichiády a vyzvednutí svědectví o úctě i obdivu k hrdinství vojáků a účastníků nekomunistického odboje, vyzvednutí úcty k jejich dobrovolné i nedobrovolné oběti za svobodu Československé republiky v době německé okupace (1938 - 1945).

Památník tvoří:

  • český pravoslavný kostel sv. Cyrila a Metoděje
  • krypta pod kostelem - pietní míst
  • stálá expozice v hale
  • přednášková síň s promítáním

 

 

Zobrazit podrobné informace

Historie objektu

Sv. Cyril a Metoděj

Historie

Na nároží ulice Resslovy a Na Zderaze byl postaven v letech 1730 - 36 barokní kostel podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera a Pavla Ignáce Bayera. Významná barokní sálová stavba byla zasvěcena původně sv. Karlu Boromejskému. Byla součástí sousedního ústavního domova pro emeritní kněze (ve výslužbě), který byl roku 1783 zrušen a proměněn v kasárna a skladiště. V roce 1866 se budova kněžského domova stala součástí Českého vysokého učení technického a byla pro jeho potřeby adaptována.

Kostel dnes stojí na vyvýšené terase, která vznikla při terénních úpravách okolí v 80. letech 19. st. Je to podélná sálová stavba, jejíž loď má tři pole, kruchtu a presbyterář. Fresky v interiéru, znázorňující výjevy z legendy sv. Karla, jsou od Karla Schöpfa, autorem štukové výzdoby z roku 1739 je Michal Ignác Palliardi. Původní cibulová střecha věže byla snesena v roce 1883. Kostel byl od svého zrušení upraven a obnoven jako svatyně až v letech 1934 - 35 pro bohoslužebné účely Československé církve pravoslavné. 29. 9. 1935 byl slavnostně zasvěcen sv. Cyrilu a Metodějovi a stal se sídlem pravoslavného biskupa Gorazda, ,jehož občanské jméno bylo Matěj Pavlík.

 

Okupace

Kostel se hluboce zapsal do naší historie za okupace. Ukrývali se zde parašutisté, kteří se účastnili příprav a atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V kostele jich bylo sedm: rotmistr Josef Valčík ze skupiny Silver A, nadporučík Adolf Opálka ze skupiny Out Distance, rotný Jaroslav Švarc ze skupiny Tin, četař aspirant Josef Bublík a četař Jan Hrubý ze skupiny Bioscope a rotmistři Josef Gabčík a Jan Kubiš ze skupiny Anthropoid. Dva posledně jmenovaní provedli 27. května 1942 vlastní atentát na Heydricha. Pátrací akce okupantů znemožňovaly jejich odchod z Prahy. K parašutistům patřil ještě Karel Čurda ze skupiny Out Distance, který se po výsadku odjel skrýt ke své matce do jižních Čech. Ten nakonec vyzradil Němcům vše o výcviku a lidech, kteří jim pomáhali a u kterých se skrývali. Následné výslechy vedly k objevení úkrytu v kostele. Příslušníci SS a Gestapa obklíčili kostel i okolí a 18. června 1942 brzy ráno došlo k boji. Hrdinové Opálka, Kubiš a Švarc bojovali s Němci na kůru, zbylí čtyři obránci v kryptě. Nad přesilou Němců nemohli zvítězit, a tak po vyčerpání munice použili poslední náboj k ukončení života vlastní rukou. Když Němci pronikli do kostela, pět parašutistů bylo již mrtvých, dva zemřeli cestou do nemocnice. Kromě mnoha dalších, kteří poskytli parašutistům pomoc, byli popraveni i představitelé pravoslavné církve a chrámu sv. Cyrila a Metoděje, kteří se na ukrytí parašutistů podíleli: biskup Gorazd, předseda církevní obce Jan Sonnevend, farář Václav Čikl a kaplan dr. Vladimír Petřek. Pravoslavná církev byla v září 1942 zakázána.

 

Památník

Po válce byl kostel v letech 1945 - 47 opraven a byla zpřístupněna i krypta. Památku parašutistů připomíná bronzová pamětní deska s reliéfní postavou parašutisty a duchovního a se jmény hrdinů i jejich ochránců od Františka Bělského, zasazená v roce 1947 na stěnu kostelní krypty. V roce 1951 získala pravoslavná církev právní samostatnost a kostel se stal chrámem metropolitním. Současný ikonostas (průchozí stěna mezi oltářem a prostorem pro věřící) byl vytvořen podle návrhu architekta Vladimíra Alexandroviče Brandta malířem Vukovičem.

V chrámu sv. Cyrila a Metoděje byl 28. 9. 1995 otevřen Národní památník obětí heydrichiády. V roce 2002 byl památník přejmenován na Národní památník hrdinů heydrichiády.

 

 

Zobrazit historii objektu

Související objekty