Drobečková navigace

Zahrada Kinských

Zahrada o výměře 22 hektarů leží na jižním a jihovýchodním svahu Petřína, od ostatních petřínských zahrad je oddělena Hladovou zdí, vybudovanou za Karla IV. Zprvu zde byly lesy, ve středověku pak vinice. Ve 30. letech 19. století byla zahrada upravena v anglickém stylu. V zahradě se nachází mj. dřevěný řecko-katolický kostelík sv. Michala a Letohrádek Kinských s národopisnou expozicí Národního muzea.

Zahrada Kinských, náměstí Kinských, Praha 5 - Smíchov, 150 00

Popis

Hlavní vstup: z náměstí Kinských, další vstupy jsou ze Šermířské ulice, z ulice Na Hřebenkách a několika průchody v Hladové zdi ze sousední zahrady Nebozízek.

Zahrada v posledních letech prošla rekonstrukcí – došlo k výstavbě nových cest ve stopě původních, historicky daných tras, včetně odvodnění, nového osvětlení a nového mobiliáře parku, dětského hřiště nad jezírkem s vodopádem, které je doplněno o nové herní prvky, nového oplocení ad.

Přístupnost pro osoby se sníženou pohyblivosti:

Cesty mají žulovou dlažbu, která umožňuje částečný vsak a regulovanější odtok dešťových vod a lépe vystihuje historický ráz této zahrady. Některé jsou vzhledem k prudkosti svahů zpevněny mikropiloty. Svažitost terénu neumožňuje na všech parkových cestách pohyb těmto osobám, nicméně všude, kde to terén umožňuje, lze dojít či k důležitým objektům - k Letohrádku, k WC za ním, dostupný je průjezd po vyhlídkové cestě od Hřebenek až pod Strahovský klášter. S ohledem na slabozraké či nevidomé návštěvníky jsou parkové lavičky umístěny do zálivů a odpadkové koše vně obrubníků parkových cest. Všechny vstupy do Zahrady jsou bezbariérové a v místech, kde jsou schody, je vždy možnost odbočit na cestu, která formou rampy schodiště obchází. Nové je cestní propojení z ulice Na Hřebenkách k hornímu dětskému hřišti.

Zobrazit podrobné informace

Historie objektu

Zahrada o výměře téměř 22 ha leží na jižním a jihovýchodním svahu vrchu Petřína, od ostatních petřínských zahrad je oddělena Hladovou zdí. Hlavní vstup je z náměstí Kinských.

Zprvu zde byly lesy, ve středověku pak vinice, většinou klášterní. Známé je jméno vinice Ráj nebo V kartouzích (podle kláštera kartuziánů). Později byly zakládány usedlosti a dvory. Po třicetileté válce místo zpustlo. V r. 1828 koupila pozemky Růžena Kinská a její syn Rudolf Kinský zde založil zahradu v anglickém stylu podle návrhu svého hospodářského ředitele Františka Höhnla. Byla rozšířena a upravena v r. 1848 a znovu 1860 - 61 architektem Bedřichem Wünscherem, který byl ve službách Kinských 62 let. V r. 1831 byla dokončena výstavba klasicistního letohrádku vídeňským architektem Jindřichem Kochem, provedeny modelace terénu, výsadby a vyražena 380 m dlouhá štola k napájení dvou nově založených rybníků s vodopádem mezi nimi. Byla postavena kočárovna zvaná Švýcárna a deset skleníků pro tropické a subtropické rostliny. Budování zahrady dokončila manželka Rudolfa Kinského Vilemína po jeho smrti následkem pádu s koně. Zahrada byla tehdy dvakrát týdně přístupná na vstupenky, které se prodávaly v paláci Kinských. Potomek zakladatelů chtěl zahradu rozparcelovat a prodat ji na stavbu činžovních domů, čemuž zabránila pražská obec tím, že roku 1901 zahradu koupila, zpřístupnila veřejnosti a v r. 1908 znovu kultivovala. Pražská obec zapůjčila letohrádek Kinských Národopisné společnosti českoslovanské pro exoponáty z velké Národopisné výstavy konané v Praze r. 1895, a tak vzniklo Národopisné muzeum, otevřené veřejnosti r. 1903. Zahrada se měla stál velkolepými "národopisnými sady", ale pak došlo jen k umístění některých exponátů. Jedním z nich je např. dřevěná zvonice z Dolních Bojanovic u Hodonína a barokní památka z 18. st. - boží muka s hranolovými slunečními hodinami a výtvarnou výzdobou ve formě morového sloupu. K vržení stínů na číselnici hodin sloužilo kopí v boku Krista a šíp v těle sv. Šebestiána. Sloup původně stával na paměť morové epidemie na Žižkově údajně v místě, kde je dnes kostel sv. Prokopa.

V dolní části zahrady býval výstavní pavilon SVÚ Mánes, později zbouraný, v němž se r. 1902 konala slavná výstava děl francouzského sochaře Augusta Rodina a několik dalších. Stála zde také socha Čtrnáctiletá od Karla Dvořáka z r.1926. Dnes je v depozitáři Muzea hl. m Prahy. V blízkosti letohrádku byl u příležitosti sedmého výročí úmrtí herečky Hany Kvapilové umístěn její pomník od Jana Štursy z r. 1913, pod nímž je urna s jejím popelem. K 10. výročí připojení Podkarpatské Rusi k Československu byl sem v r. 1929 přemístěn dřevěný řecko-katolický kostelík sv. Michala z r. 1750 z Medvedovců u Mukačeva. V r. 1939 byla do dolního jezírka nad letohrádkem přemístěna z Kampy barokní socha Herkula z konce 17. st., do horního jezírka byla umístěna plastika lachtana od sochaře Jana Laudy z r. 1953.

Na konci března 2010 byla ukončena 15letá postupná rekonstrukce.

Zobrazit historii objektu

Související objekty