Drobečková navigace

Zoologická zahrada hl. m. Prahy

Zoo Praha patří díky své jedinečné poloze k nejkrásnějším zoologickým zahradám na světě. Její členitý terén nabízí až desetikilometrovou procházku exotikou včetně Afrického domu, Indonéské džungle nebo Údolí slonů. Tento nádherný kousek přírody je oblíbeným místem výletů nejen pro rodiny s dětmi, které si ve speciální Dětské zoo mohou pohladit nebo nakrmit domácí zvířátka.

Zoologická zahrada hl. m. Prahy, U Trojského zámku 3, Praha 7 - Troja, 171 00
Web: http://www.zoopraha.cz, e-mail: pr@zoopraha.cz
tel.: +420296112230

Otvírací doba

listopad – únor

Celý týden
09.00 – 16.00

březen

Celý týden
09.00 – 17.00

duben – květen

Celý týden
09.00 – 18.00

červen – srpen

Celý týden
09.00 – 19.00

září – říjen

Celý týden
09.00 – 18.00

Zobrazit podrobné informace

Změny v otvírací době o vánočních svátcích 2016

24. 12. 2016         9.00 - 14.00

***

V měsících červen - srpen je otevírací doba areálu ZOO prodloužena do 21.00 hodin.
(Turnikety, pokladny a pavilony se zavírají v 19.00 hodin.)

Vstupné

základní

200 Kč

snížené

150 Kč

rodinné

600 Kč

Popis

Délka prohlídky: cca 4 hodiny

Pokladna u hlavního vchodu je otevřená denně, jižní a severní pokladny se otevírají v době víkendů, svátků a prázdnin. Pokladny se zavírají půl hodiny před zavírací dobou zoo.

Trojská karta: (zvýhodněná společná vstupenka do Botanické zahrady hl. m. Prahy, Zoologické zahrady hl. m. Prahy a Zámku Troja. Vstupy nemusí být uskutečněny v jeden den – karta je platná od pátku 1. 4. do pátku 30. 9. 2016) 300,--/170,--/830,--

Úplný ceník vstupného zde.

Průvodcovské služby v ČJ a AJ. Cena dle typu a počtu osob ve skupině.

Večerní procházky s průvodcem, přednáškové cykly, cestovatelská setkání.

Lanovka (sedačková): lanová dráha je provozována Dopravním podnikem hl. m. Prahy. Jízdenka: 25 Kč, děti do 6 let zdarma. Provozní doba zde.

V dubnu až v říjnu je v provozu vyhlídkový vláček či dětská tramvaj. Možnost svezení se na poníku.

Rozhledna Obora: je v letní sezoně otevřena každý den od 10.00, zavírací doba je shodná se zavírací dobou zoologické zahrady. V dubnu a říjnu je rozhledna otevřená o víkendech a svátcích (ve všední dny za mimořádně hezkého počasí). Vstup zdarma.

Vyhlídková cesta Zakázanka: stezka s mimořádnými výhledy spojuje horní a spodní část zoologické zahrady, vede napříč skalním masivem, částečně také pod sedačkovou lanovkou. Uprostřed půlkilometrové trasy je visutá vyhlídka, trasa je doplněna informačními tabulemi s historíí Trojské kotliny a expozicemi plazů a geologickými zajímavostmi. V r. 2015 byla v rámci revitalizace skalního masivu nad expozicí vzácných papoušků obnovena historicky doložená vinice.

Historická podzemní štola: se nachází poblíž Velké voliéry dravců. Expozice vstupní části štoly, která za 2. světové války sloužila jako protiletecký kryt, byla otevřena 4. 5. 2014.

Rezervace Bororo: herní a odpočinkový areál pro děti a dospělé. Jeho hlavní dominantou je stromová indiánská vesnice ve 12,5 metrové výšce, nechybí ale ani kavárna a amfiteátr pro ukázky tréninku zvířat.

V ZOO dále naleznete:

  • 8 infokiosků
  • dětskou ZOO (statek na jižním okraji areálu – bezprostřední kontakt s domácími zvířaty)
  • Gočárovy domky – občerstvení a galerie
  • galerii minerálů a fosílií
  • paleontologické pískoviště pro děti

Možnost zapůjčení kočárků, invalidních vozíků či trakařů a parkoviště kol – vše zdarma.

K dispozici jsou stánky s občerstvením a restaurace, úschovné boxy ad.

Parkoviště i pro autobusy.

Zobrazit podrobné informace

Program

Historie objektu

Předchůdci pražské zoologické zahrady byly různé zvěřince, vznikající již za panování císařů. Nejznámější je patrně Lví dvůr na Pražském hradě v době Rudolfa II., v němž se nechovali jen lvi jako heraldická zvířata, lev coby symbol síly a odvahy byl přijat do znaku českého státu, ale i další unikátní druhy, jako orangutani nebo údajně i dnes již vyhubený dronte mauricijský. Později byly činěny poněkud neodborné pokusy o založení zoologické zahrady na různých místech, ve Stromovce, v Rajské zahradě na Letné a na Štvanici, ve Vrchlického sadech či v zahradě Kinských, vždy však zkrachovaly. První zoo na českém území byla založena v r. 1919 v Liberci zásluhou Německého přírodovědného spolku. O pražskou zologickou zahradu na vysoké odborné úrovni se zasloužil profesor Jiří Janda, znamenitý zoolog a ornitolog, autor prací o obratlovcích, zejména o ptácích, učitel přírodovědy na Akademickém gymnáziu a člen poradního sboru ministerstva školství. V r. 1921 byl pověřen vypracováním návrhu na zřízení zoologické zahrady v Praze a po jejím vzniku se stal jejím prvním ředitelem. V R. 1924 vybral jako místo pozemky v Troji, r. 1926 bylo ustaveno jako investor a provozovatel Hospodářské, nákupní a stavební družstvo Zoologická zahrada. Pozemky daroval T. G. Masarykovi trojský velkostatkář Svoboda s cílem, aby na nich vzniklo vzdělávací zařízení pro chudou zemědělskou mládež. Dar poté umožnil výstavbu zoo na původních 8 ha v Troji. Zahrada byla otevřena pro veřejnost 28. 9. 1931. Stav zvířat byl tehdy něco přes 200 ks. Zahrada byla zpočátku budována podle projektů Hagenbeckovy projektové kanceláře. Do r. 1933 byla postavena administrativní budova a pavilon kočkovitých šelem. Výstavbu v té době řídil přední představitel funkcionalismu arch. Jiří Fuchs (např. Veletržní palác).

V r. 1932 přišly do ZOO první koně Převalského, které se staly jejím symbolem a v jejichž chovu se v dalších letech dostala na první příčku ve světě. Chovají se tu nepřetržitě s velkými úspěchy díky profesoru Bílkovi. R. 1959 byla pražská zoo pověřena vedením plemenné knihy, tedy soupisu všech žijících koní Převalského, kteří již zcela zmizeli z volné přírody. Rozhodně má pražská ZOO velkou zásluhu na tom, že tento zoologický exemplář nevyhynul. V následujících letech po otevření zahrady přišel první gepard, slon indický, hroch obojživelný, nosorožec dvourohý a hrošík lyberijský. V r. 1936 byl dostavěn pavilon šelem, r. 1937 byl odchován kondor americký, v r. 1940 se zde podařil poprvé na světě odchov ledního medvěda. R. 1954 přešla ZOO z rukou družstva pod správu státu. V letech 1947 - 49 vznikly nové pavilony opic a vzácných savců, 1956 pavilon vodních ptáků. V r. 1950 se v Praze ocitl první šimpanz, 1961 první orangutan, 1963 první gorila. R. 1969 se podařil první odchov levhartů obláčkových v Československu, 1972 první odchov gepardů. Zároveň byl otevřen nový pavilon slonů, hrochů a nosorožců. V r. 1981 se narodila hroší dvojčata, mezi nejcennější výsledky patří např. chov psa pralesního a zejména odchov leguána kubánského, kterého pražská zahrada pravidelně množí jako jediná na světě v mírném pásmu, pozoruhodný je i odchov desítek mláďat pelikánů a plameňáků a chov pandy červené, antilopy, vlka hřívnatého, jelena milu, pštrosa nandu aj. Zcela novými druhy posledních let jsou drobné opičky kalimiko, lvíček zlatohlavý, jelínek pudu. Vzhledem k úspěchu v chovu obřích galapážských želv, které jsou v evopských zahradách chovány jen zcela ojediněle, nabídly západoevropské zahrady soustředění jejich chovu právě v Praze. V r. 1995 započala výstavba želvího pavilonu o velikosti 18 x 24 m vedle dolní stanice lanovky. Byl slavnostně otevřen v r. 1998. Část plochy imituje přírodu Galapág pro želvy obrovské, část přírodu Sechyelských ostrovů pro želvy sloní. Velké terárium je pro varany novoguinejské. Vnuk statkáře Svobody, donátora pozemků v Troji, Quido Schwank věnoval v r. 1997 peníze městu na obnovu části zahrady a na vytvoření busty obou mecenášů. Z jeho peněz byly budovány bezbariérové přístupy. V září 2001 byly otevřeny dvě velké nové stavby - Africký dům a pavilon goril. Africký dům připomíná domorodou vesnici a savanu. Jsou zde stáje pro 11 žiraf Rotschildových, které patří mezi nejohroženější druhy v přírodě, africká prasata štětkouny, savce hrabáče, ptáky snovače a sarančata. V pavilonu goril je místo pro pět vysoce ohrožených goril nížinných a skupinu kalimik, drápkatých opiček, které patří k nejmenším primátům na světě. Nová je také expozice velkých papoušků, kteří jsou vystaveni ve volném prostoru, ale mají přistřižené letky, aby nemohly uletět.

Povodeň v roce 2002 postihla extrémním způsobem i pražskou ZOO.Více než 150-letá voda zaplavila celou spodní část zahrady, během několika hodin muselo být evakuováno přes 1000 zvířat, z toho 750 ptáků, 150 plazů a přes 100 savců. Voda napáchala obrovské škody, bohužel i na životech zvířat. Utonulo nebo muselo být utraceno 80 ptáků, 9 savců, včetně slona, 2 hrochů, 1 gorily, 1 lva, 1 medvěda, 1 lachtana a 2 hrošíků liberijských. Výše škody na majetku byl odhadnut na 125 miliónů korun.

21. února 2004 byl slavnostně otevřen pavilon Afrika zblízka. Byl vybudován v roce 1951 jako Pavilon vzácných savců. Více než padesát let fungoval prakticky beze změn. V roce 2003 jeho havarijní stav začal přímo ohrožovat zdraví zvířat, z hygienických, technických i bezpečnostních důvodů hrozilo, že objekt bude muset být na delší dobu uzavřen. Zoologická zahrada se proto rozhodla pavilon co nejrychleji zrekonstruovat. Rekonstrukcí dostal pavilon novou expoziční a chovatelskou náplň. Nyní je specializován na malé živočichy afrického kontinentu. Výběr savců, plazů nebo bezobratlých je zaměřen na druhy aktivující v noci, žijící pod zemí, pod kameny, na odlehlých pouštních místech nebo vysoko v korunách stromů. Celkem je v pavilonu vystaveno téměř šedesát druhů. Součástí pavilonu jsou i jeho exteriérové expozice, pojaté v podobném duchu - jako autentické menhirové pole kdesi v africkém polopouštním biotopu. Na rozdíl od imitovaného interiéru jsou všechny materiály použité ve venkovních expozicích pravé.

Postupně začaly být uváděny do provozu nově rekonstruované pavilony - od 23. 10. 2003 Pavilon goril, od 4. 4. 2004 Pavilon Sečuán, od 13. 6. 2004 Pavilon tučňáků. Z Pavilonu tučňáků zničeného v roce 2002 zbyly jen obvodové zdi. V následujících letech vznikl nový bazén, kde mohou návštěvníci nahlížet pod vodu. Novinkou je internetová kamera, která 24 hodin denně umožňuje přímý přenos z pavilonu tučňáků na webu pražské ZOO.

15. 8. 2004 byl po dvouleté rekonstrukci otevřen Pavilon šelem.

V současné době má ZOO přes 60 ha neobyčejně vhodných pozemků tří typů přírodního prostředí: část je strmá skalnatá stěna skloněná k jihu, pod ní chráněná údolní rovina a nad ní chladná a větrná náhorní planina, částečně porostlá lesem.

Zobrazit historii objektu