Drobečková navigace

Pivovarské muzeum U Fleků

Muzeum je umístěno v bývalé sladovně pivovaru z 15. století. Expozice dokonale zapadá do romantického prostředí pivovaru a umocňuje jeho neopakovatelnou atmosféru. V renovovaných výstavních prostorách na vás čekají ukázky pivovarských strojů, nářadí a nádob, seznámíte se s dávnou historií výroby piva v Praze. Návštěvu muzea můžete zakončit posezením ve stylové pivnici.

Pivovarské muzeum U Fleků, Křemencova 11, Praha 1 - Nové Město, 110 00
Web: http://www.ufleku.cz, e-mail: ufleku@ufleku.cz
tel.: +420224934019, +420602660290

Otvírací doba

leden – prosinec

Pondělí
10.00 – 16.00
Úterý
10.00 – 16.00
Středa
10.00 – 16.00
Čtvrtek
10.00 – 16.00
Pátek
10.00 – 16.00

Zobrazit podrobné informace

soboty, neděle a svátky:

  • prohlídky pouze na objednávku
  • podmíněno konzumací v restauraci U Fleků

Vstupné

základní

100 Kč

Popis

MUZEUM

vstupné:

  • základní 100 Kč
  • školní skupiny à 50 Kč

délka prohlídky:

  • cca 30 minut

výklad:

  • v českém, anglickém a německém jazyce
  • audio výklad také španělsky, rusky, italsky a švédsky

 

PIVOVAR

vstupné:

  • 200 Kč

délka prohlídky:

  • cca 45 minut

výklad:

  • v českém, anglickém a německém jazyce
  • součástí prohlídky je ochutnávka piva a suvenýr

Zobrazit podrobné informace

Historie objektu

Pivo se vařívalo v našich zemích odnepaměti. Koncem 10. století zakázal jeho vaření a pití biskup Vojtěch, ale zákaz se příliš nedodržoval. Zákaz zrušil ve 13. století papež na prosby krále Václava I. Např. za Karla IV. bylo v Praze 36 měšťanských pivovarů a pivo se vařilo v klášterech, snad i na univerzitě, a o pivo se vedly pivní bitvy: malostranské pivo proti pivu z Nového a Starého Města, rakovnické pivo proti pražskému. Konkurence byla značná. Jeden z nejznámějších a velmi starých pivovarů je U Fleků. Jde o stavební celek na místě jednoho gotického a dvou renesančních domů, jejich zbytky jsou uchovány pod terénem. Jeho tradice sahá do 15. století a podle zbytků gotického zdiva se zde sušil a pražil slad možná ještě déle. Pivovar byl pořízen o něco později. První záznam o pivu zde uvařeném je z r. 1499, kdy stavení zakoupil Vít Skřemenec. Po něm zde dlouho vládla paní Ludmila, které se říkalo Skřemenecká, přestože byla víckrát provdána. Rod Skřemenců či Křemenců vládl v pivovaru dlouhou dobu. Po bitvě na Bílé Hoře majitelka emigrovala, dům pustnul, dokonce se tu pivo přestalo vařit. V záznamu se tehdy uvádí "poustka na Křemenci". Po r. 1637 bylo vaření piva obnoveno a ač se střídali majitelé různých jmen, dům byl stále nazýván Na Křemenci, což trvalo až do r. 1762, kdy dům koupil Jakub Flekovský, sládek z Počernic. Zejména jeho syn Štěpán se mezi pražskými pivovarníky proslavil a zasloužil se o zlatou dobu pivovaru U Fleků. V r. 1807 se stal majitelem pivovaru František Pštross, bývalý pražský primátor, který přikoupil i sousední pozemek a celý areál, který už tehdy dosahoval dnešních rozměrů, zvelebil. R. 1843 zde začal vařit tmavý ležák po bavorském způsobu, předtím se vařilo jen světlé pivo. Posledním majitelem byl sládek Václav Brtník, který zemřel 1937. Po druhé světové válce byl pivovar znárodněn. V 90. letech byl vrácen dědicům.

Třináctistupňový tmavý ležák se tu vaří v historickém zařízení postupem starým asi dvě stě let. Vlastní výroba trvá šest týdnů. Klenotem pivovaru je např. varna s původním středověkým dřevěným stropem. Na jednu várku se užívá dvanáct metráků sladu a dvanáct kilo chmelu. Slad, naklíčený ječmen, vznikal kdysi zde ve sladovně, která ukončila provoz r. 1942. Různé druhy přivezeného sladu se zde jen melou, polovina světlého plzeňského, 30 % tmavšího bavorského, 15 % karamelového a 5 % tmavého praženého, který pivo přibarvuje. Po uvaření jde budoucí pivo na velký chladicí štok, kde vychládá. Tady vzniká odpařením vody poprvé flekovská třináctka. Pak se přepouští do nerezových tanků ve sklepě, kde probíhá hlavní kvašení při teplotě 5 – 10°C. Po kvašení pivo odpočívá ještě celý měsíc, dokvašuje a dozrává k správné chuti. Za rok se uvaří asi 2500 hektolitrů piva, které obsahuje 5% alkoholu a které se prodává výhradně ve zdejší restauraci.

Vnitřní vybavení v romantickém, historizujícím slohu z přelomu 19. a 20. století navrhl architekt František Sander. Jsou zde dřevěné stropy, žebrovité klenutí, barevně vykládaná okna. Celý hostinský areál má několik sálů: Rytířský sál, dříve zvaný Emauzy, má starobylé židle s erby českých měst, v nichž byly pivovary. Visí zde 250 let staré historické hodiny a obrazy předních českých malířů. V předním traktu je lidová jídelna s názvem Staročeská, dále klasická pivnice Velký sál a menší Kufr, kam chodívali novináři. Nejproslulejší je salonek Akademie, v němž se před lety scházeli tzv. akademici, malíři, spisovatelé, architekti a další lidé od kumštu. Současník Mikoláše Alše Láďa Novák spolu s Jindřichem a Otou Bubeníčkem a Vilémem Trskem vyzdobili flekovskou pivnici malbami i nápisy velebícími pivo. Dominantou pivovarského dvora byl Novákův obraz boje sv. Jiří s drakem, dále zde najdeme Průvod krále Ječmínka, malby byly i v obloucích pilířů dvora. Tehdejší majitel sládek Khop z radosti nad krásnou výzdobou vyhradil umělcům k užívání jednu samostatnou místnost. Hlavou jejich sdružení byl Láďa Novák, který byl r. 1908 korunován „na flekovského krále a krále legrace a smíchu“. Umělci občas hráli ochotnická představení, již tehdy tu působil i kabaret. Přes dvůr a zahradu lze přejít do dalších místností, Václavky a Jitrnice, nebo kolem šenku a kuchyně do Chmelnice, sídla kabaretu, který se zde obnovil v r. 1965. V létě pojme restaurace včetně zahrady na 1200 návštěvníků.

Mezi významné osobnosti, které pivovar navštěvovaly, patřili kromě zmíněných malířů též literáti Josef Kajetán Tyl, Jakub Arbes, Jan Neruda, Jaroslav Hašek, malíř Viktor Oliva a sochař František Rous, herci Jindřich Mošna, František Ferdinand Šamberk, Rudolf Deyl st., Karel Hašler, Zdeněk Štěpánek a další. Za obživou sem přicházely i různé svérázné postavičky, např. prodavač sirek, přezdívaný Ferda-sirky-Evropa, Antonín Fiala, prorok počasí aj. V 80. letech prodělal pivovar důkladnou rekonstrukci. V současnosti je zdejší provoz zaměřen na turistický ruch.

Od r. 1998 má tento pivovar vlastní muzeum s pivovarskou expozicí. Muzeum bylo otevřeno k 500. výročí založení pivovaru a k výročí konce první světové války, kdy se vojáci vrátili do hospod. Muzeum je umístěno v bývalé sladovně, která sloužila do roku 1942. Je zde dochovaný stříškový kouřový hvozd, kterému se také říká valach, kde se slad sušil a poté i pražil v horkém kouři z bukových polen. Dále je možné si prohlédnout filtr na pivo, sprchový chladič nebo kompresor na tlakování piva. Nacházejí se zde dvouhektolitrové dřevěné sudy značkované vypalovacími železy i nástroje na jejich opracování, plnička lahví, váha na slad, hustoměry a další pivovarské a sladovnické náčiní.

 

 

Zobrazit historii objektu

Související objekty