Drobečková navigace

Palác Žofín

Novorenesanční palác Žofín je jedním z nejvýznamnějších kulturních a společenských center v Praze. Konají se zde koncerty, kongresy, plesy. Velký sál paláce Žofín pravidelně hostí největší osobnosti z ekonomického, politického a kulturního života od nás i ze zahraničí. V  listopadu 1882 zde byla poprvé souborně uveden cyklus symfonických básní Bedřicha Smetanovy Má vlast.

Palác Žofín, Slovanský ostrov 226, Praha 1 - Nové Město, 110 00
Web: http://www.zofin.cz, e-mail: pokladna@zofin.cz
tel.: +420222924112

Popis

Pokladna je otevřena v pracovních dnech od 12.00 do 16.30 a je umístěna v přízemí paláce Žofín. Přístup k pokladně je služebním vchodem. Možnost platby platební kartou. Telefon do pokladny (v uvedených hodinách): 222 924 112, pokladna@zofin.cz

Předprodej vstupenek také přes síť Ticketpro.

Zobrazit podrobné informace

Program

Historie objektu

          Na ostrově byly před rokem 1817 vystavěny lázně a barvírny, též hostinec. Roku 1830 koupil ostrov mlynář Václav Novotný, který si zde v letech 1836 – 37 postavil dům a na místě starého hostince zbudoval jednopatrovou novorenesanční budovu s koncertním a společenským sálem podle plánů architekta Carla Pollaka. Tak se budova i celý ostrov, spojený dřevěným můstkem s komunikací, stal jedním z nejvýznamnějších center politického, kulturního a společenského života. Nová budova byla slavnostně otevřena roku 1837 velkým plesem. 2. června 1848 zde byl zahájen Slovanský sjezd, na němž vystoupil také Ludovít Štúr. Na připomínku této události věnovaly v roce 1936 slovenské studentské spolky v Praze pamětní textovou desku, která je osazena na budově. V roce 1925 byl celý ostrov na památku Slovanského sjezdu přejmenován na Slovanský. Ostrov proslul svými národními besedami. Tak se říkalo bálům, jejichž výtěžek podporoval české národní instituce. V roce 1841 a 43 zde na bále tančila i Božena Němcová. Konaly se tu všeslovanské bazary, výstavy, v roce 1899 např. schůze proti ničení pražských památek při asanaci Prahy, kterou zorganizoval Vilém Mrštík. Známé byly především koncerty vážné hudby: koncertoval zde např. Ferenc Liszt, Hector Berlioz, Zdeněk Fibich, Petr Iljič Čajkovskij, roku 1863 dirigoval na Žofíně svůj koncert Richard Wagner, který prý jako vůbec první dirigoval zády k obecenstvu. Poprvé zde vystoupil budoucí houslový virtuoz Jan Kubelík a poprvé zde souborně zazněla Smetanova Má vlast. V roce 1840 tady byla založena Žofínská akademie, významný českoněmecký hudební spolek. Často zde vystupoval i pěvecký spolek Hlahol, roku 1878 měl první samostatný koncert Antonín Dvořák. Na budově je i deska na paměť vystoupení ukrajinského politika a spisovatele Ivana Jakovyče Franka, překladatele českých autorů (v r. 1891). Pamětní desku na budově má i Zdeněk Fibich a Julius a Eduard Grégrovi.

          V roce 1884 zakoupila celý ostrov pražská obec, která rozhodla o důkladné přestavbě a rozšíření původní budovy, která již zdaleka nepostačovala potřebám a zájmu Pražanů. Projekt vypracoval mladý architekt Jindřich Fialka. Byla vystavěna nová dvoupatrová novorenesanční budova, ze staré zůstal zachován suterén a část přízemí v severní části. Objekty lázní, které stávaly před budovou, byly zbořeny v roce 1928. Na Fialkovu architekturu navázal architekt Achille Wolf, který navrhl doplnění budovy o přízemní trakty (restaurace) a rozšíření velkého sálu. K čtvercové budově přiléhá na severu jednopatrová část se vstupními prostorami a schodištěm, na jihu je připojena terasa. Půlkruhově zakončená okna jsou oddělena pilastry. Střecha je sedlová s kovovým krovem z roku 1885, je pokryta měděným plechem. Do hlavního sálu vede trojramenné schodiště. V patře vznikly foyer, salonek a nový velký sál s kazetovým a bohatě štukovaným stropem s malbami Františka Ludvíka Duchoslava. Čtyři figurální výplně na stropě namaloval Viktor Oliva. Zobrazují to, co se zde provozvalo: hudbu, tanec, jídlo, sport. Velký sál dnes pojme 580 diváků, malý sál 150 osob a primátorský salonek je asi pro 80 lidí. Raritou budovy je, že nemá spodní izolaci, je usazena na podkladu z dubových trámů. Kolem objektu jsou větrací dutiny a v suterénu čerpací studně a když se zvedne hladina spodní vody, čerpadla začnou pracovat.

          V letech 1991–1994 proběhla generální rekonstrukce objektu podle projektu arch. Tomáše Šantavého a ing. Alexandra Döberta. Nástropní malby byly také zrestaurovány. Budova byla slavnostně otevřena v roce 1994. Dnes je Žofín jedním z nejvýznamnějších kulturních a společenských center v Praze.

Zobrazit historii objektu

Související objekty