Drobečková navigace

Národní muzeum – Památník Jaroslava Ježka

„Modrý pokoj“ v Ježkově bytě je autentickým interiérem, kde známý hudební skladatel žil a tvořil. Najdete zde jeho knihovnu, klavír, nototisky děl a předměty z pozůstalosti. Jaroslav Ježek (1906–1942) vytvořil vzor české moderní jazzové a taneční hudby, skládal však i klasickou hudbu a hudbu k filmům Voskovce a Wericha.

Národní muzeum – Památník Jaroslava Ježka, Kaprova 10, Praha 1 - Staré Město, 110 00
Web: http://www.nm.cz, e-mail: museum_musicale@nm.cz
tel.: +420224497730, +420224497739

Otvírací doba

leden – prosinec

Úterý
13.00 – 18.00

Zobrazit podrobné informace

ZMĚNY V OTVÍRACÍ DOBĚ V PRŮBĚHU VÁNOČNÍCH SVÁTKŮ 2017/2018:

26. 12.                  zavřeno

 

***

větší skupiny na objednávku - do prostor památníku se vejde max. 15 osob

 

 

Vstupné

základní

20 Kč

snížené

10 Kč

rodinné

40 Kč

Popis

V Á N O C E   2 0 1 7   -   Z M Ě N Y   V  O T E V Í R A C Í   D O B Ě :

  • 24. – 26. 12. 2017 zavřeno
  • 1. 1. 2018 zavřeno

Zobrazit podrobné informace

Program

Historie objektu

Památník Jaroslava Ježka - Modrý pokoj

V r. 1989 byl v domě v 1. patře otevřen pro veřejnost Památník Jaroslava Ježka, významného českého skladatele a dirigenta. Ježkův byt i pozůstalost uchovávala jeho matka Františka Ježková a sestra Jarmila v té podobě, jak je skladatel opustil. Muzeum české hudby získalo v roce 1983 nejprve umělcovu pozůstalost včetně vybavení pracovny, později celý byt.

Na domě je skladatelova busta od sochaře Václava Vokálka z r. 1957 a pamětní deska s nápisem: V tomto domě žil a tvořil Jaroslav Ježek. Je zde zachován Ježkův legendární modrý pokoj ve své původní podobě včetně dobového zařízení. Jaroslav Ježek měl velmi špatný zrak a po nemoci trpěl i nedoslýchavostí. Sedm let strávil v hradčanském ústavu pro slepé a slabozraké děti. Pak vystudoval pražskou konzervatoř, kde studoval skladbu, a pak dostal roční soukromé stipendium do Paříže. Patřil ke generaci takových osobností, jako byli Jiří Frejka, E. F. Burian, Jindřich Honzl, Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval, Václav Holzknecht a další. V letech 1928 - 38 působil jako skladatel, dramaturg a dirigent Osvobozeného divadla a úzce spolupracoval s Janem Werichem a Jiřím Voskovcem. Vytvořil vzor české moderní jazzové a taneční hudby, psal i vážnou hudbu, orchestrální sklady i mnohá díla klavírní a také hudbu k filmům Voskovce a Wericha. Těžce nesl odchod do nucené emigrace v USA v r. 1939, kam odejel před blížícím se nacistickým nebezpečím s oběma protagonisty Osvobozeného divadla. Opustil nejen své blízké, ale i svůj modrý pokoj, jehož kombinace světle a tmavě modré barvy i vybavení různými světelnými zdroji vyhovovalo jeho špatnému zraku. R. 1942 zemřel v New Yorku v nemocnici ve věku 36 let. Urna s jeho popelem byla převezena do Prahy a uložena do hrobu na Olšanských hřbitovech.

Ježkův modrý pokoj, především černý mořený nábytek, navrhl Ježkův přítel architekt František Zelenka podle jeho potřeb a vkusu, ve stylu funkcionalismu. Pokoj zůstal vybaven tak, jak jej Ježek opustil. Pod oknem je černé křídlo Steinway s notovými materiály, na pracovním stole kalamář, brýle, těžítka, piják, dýmka a popelník, kapesní hodinky, tužka a notový papír. Je zde i zajímavá a bohatá knihovna se spisy Jiřího Wolkera, Jana Nerudy, mnoha díly české a světové beletrie, knihy o výtvarném umění, slovníky, mnoho knih o hudbě, hudebniny aj. Nechybějí ani původní kachlová kamna, pohovka, modré záclony a skřínka na gramodesky. Jsou zde partitury s osobním věnováním skladatele Igora Stravinského a Daria Milhauda.

 

Zobrazit historii objektu

Související objekty