Drobečková navigace

Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České

Anežský klášter patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám Prahy. Založila jej ve 30. letech 13. století přemyslovská princezna sv. Anežka Česká spolu se svým bratrem králem Václavem I. Prohlídkový okruh mapuje historii jednotlivých částí unikátně dochovaného půdorysu středověkého kláštera. Přístupné jsou všechny význačné prostory, včetně oratoře sv. Anežky, svatyně Salvátora a kostela sv. Františka s místem uložení ostatků krále Václava I.

  • Památky & architektura
  • kostel
  • gotika
  • zahrada
  • Kultura & zábava
  • galerie
  • s dětmi

Otevírací doba

    • leden – prosinec
    • út, st, čt, pá, so, ne
    • 10.00 – 18.00

Vstupné

  • základní 250 Kč
  • snížené 140 Kč

Praktické informace

PODROBNÉ INFORMACE O VSTUPNÉM

Klášter sv. Anežky České nabízí nejen prohlídku historických a galerijních prostor, ale poskytuje také možnost relaxace v zrekonstruovaných klášterních zahradách. Díky stavebním úpravám je posílena bezbariérovost objektu. Do klášterních zahrad vstup zdarma.

PROHLÍDKOVÝ OKRUH:

Nový prohlídkový okruh zahrnuje expozici lapidáriakomentovanou trasu historickou architekturou bývalého dvojkláštera – ženského kláštera klarisek a mužského kláštera menších bratří.

Prohlídkový okruh věnovaný osobnosti sv. Anežky České a významu kláštera není typickou výstavou, záměrem autorů bylo ponechat co nejvíce působit hlavní exponát – architekturu a atmosféru samotného kláštera. Expozice lapidária v přízemí připomíná stavební dějiny kláštera a představuje nejcennější artefakty nalezené během desetiletí trvajících archeologických výzkumů objektu.

PROGRAMY PRO RODINY S DĚTMI:

  • tematicky komponovaná zastavení, které spojuje téma „Klášter všemi smysly“
  • dětský ateliér v západním křídle ambitu klarisek

KULTURNÍ AKCE:

  • část prostor v přízemí kláštera je užívána pro krátkodobé výstavyspolečenské a kulturní akce
  • v patře Anežského kláštera návštěvníci i nadále najdou výběr toho nejlepšího ze středověkého umění ze sbírek Národní galerie Praha

KLÁŠTERNÍ ZAHRADY:

Nedílnou součástí projektu je sochařská zahrada. Zrekonstruované zahrady kláštera jsou doplněny novým mobiliářem a téměř dvěma desítkami sochařských děl současných autorů – mimo jiné Aleše Veselého, Jaroslava Róny, Stanislava Kolíbala či Karla Malicha. Koncept expozice děl současných autorů doplňuje jedna z prvních sochařských realizací Františka Bílka monumentální plastika Golgoty. Přímo pro zahrady Anežského kláštera vytvořil autorské objekty František Skála. Obě zahrady jsou přístupné zdarma.

  • březen–květen & září–říjen: 10.00–18.00
  • červen–srpen: 10.00–22.00  
  • listopad–únor: 10.00–16.00
  • v případě nepříznivého počasí jsou zahrady uzavřeny.

 

 

 

 

 

 

 

Zobrazit praktické informace

Kontakty

  • Národní galerie Praha – Klášter sv. Anežky České
  • Anežská 12
  • 110 00 Praha 1 – Staré Město
  • +420224301122
  • +420220397211

Program

Historie objektu

Klášter sv. Anežky České

Anežský klášter na Františku je považován za první gotickou stavbu nejen v Praze, ale v Čechách obecně. Byl založen Václavem I. v letech 1233 - 34 z podnětu jeho sestry Anežky pro řád klarisek, který Anežka uvedla do Čech a jehož byla první představenou. Předchůdcem kláštera byl špitál. Klarisky vznikly původně jako odnož řádu sv. Františka z Assisi, klášteru se kdysi také říkalo Pražské Assisi. Anežka byla mimořádnou duchovní osobností 13. století. Kromě tohoto kláštera klarisek, kde se stala abatyší, založila i jediný český církevní řád - špitální řád křižovníků s červenou hvězdou. Anežka Česká byla svatořečena v r. 1989.

Anežský klášter je komplexem dvou objektů - ženského kláštera klarisek a mužského kláštera minoritů, který byl založen v sousedství. Jednopatrová nápadně dlouhá budova konventu klarisek je z režného cihlového zdiva, pečlivě spárovaného v románské vazbě, a je to nejstarší zachovaná cihlová architektura v Praze. Kolmo ke konventu bylo postaveno dvoulodí kostela sv. Františka, který má tvary raně gotické. V letech 1245 - 60 byl vybudován klášterní ambit a klášterní kuchyně. K lodi kostela sv. Františka bylo připojeno na východě kněžiště a kostel byl přidělen mužskému klášteru minoritů. Kněžiště se zachovalo neporušené až na okenní kružby. V jižní stěně boční lodi kostela je nejstarší gotické okno v Praze i v celé střední Evropě. Klenba kostela se však v minulosti zřítila, prostor je nově zakryt moderní střechou s lepenou dřevěnou konstrukcí. Hřeben střechy o výšce 37 m převyšuje nově ostatní střechy v okolí. Celý západní štít a část jižního štítu kostela se musel při obnově dozdívat umělými pískovcovými deskami, které jsou odlity ze směsi křemenných písků s pryskyřicí, přibarvené zemitým okrem a zahřáté, aby hmota ztvrdla na kámen. Zřícená loď byla rekonstruována na síň Josefa Mánesa, která je využívána k hudebním produkcím.

Pro klarisky byl postaven před konventem kostel neznámého svěcení, který byl propojen s kaplí sv. Maří Magdaleny na severní straně. Ke kostelu neznámého svěcení byl přistavěn vyšší kostel sv. Salvátora z let 1270 - 80, který je prvním dokladem francouzské gotiky u nás. Část kostela neznámého svěcení tvoří dnes loď chrámu sv. Salvátora, která je s ním na západě spojena arkádou. Vstup do kněžiště tohoto kostela tvoří triumfální profilovaný půloblouk, zdobený hlavami korunovaných postav králů a královen. Prostor kněžiště byl pravděpodobně založen jako královské pohřebiště. Byl zde pohřben Václav I. a královna Kunhuta Uherská, druhá choť Přemysla Otakara II., stejně jako dcerka krále Václava II. Náhrobky obou žen jsou ryté. Tato technika byla patrně převzata z Francie, kde byla tehdy běžná. Anežčin hrob je však neznámý. Na stěnách kněžiště jsou zbytky maleb ze 14. st. Klášter vybudovaný Anežkou Přemyslovnou byl nejvýstavnější a ve své době nejmodernější architekturou 13. st. v Praze, hodnou své královské zakladatelky.

Za husitských válek klarisky opustily svůj klášter a budovy pozvolna chátraly. Na rytině, která znázorňuje vpád pasovských do Prahy v r. 1611, už je kostel sv. Františka se zřícenou střechou. Tak jako ostatní kláštery byl i tento na konci 18. st. Josefem II. zrušen a poté následovalo celé století devastace. Když areál přebírala Jednota pro obnovu Anežského kláštera, byla v někdejším mauzoleu českých králů továrna na cikorku. Pokusy o záchranu tohoto cenného areálu skončily až v r. 1986, kdy byla dokončena rekonstrukce areálu. První expozice Národní galerie v Anežském areálu však byla otevřena již v r. 1980. Arch. Josef Hlavatý a ing. arch. Karel Kunca ze Státního ústavu pro rekonstrukce památkových města a objektů museli se svými spolupracovníky vyřešit nesčíslné množství problémů, aby mohla být tato vzácná památka dalším generacím zachována a zpřístupněna. Anežský klášter je národní kulturní památkou od r. 1978.

Národní galerie vystavuje v Anežském klášteře expozici Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200 - 1550.

 

Zobrazit historii objektu

Zdroj: Národní galerie Praha