Drobečková navigace

Národní galerie v Praze – Šternberský palác

Šternberský palác na Hradčanském náměstí patří mezi nejvýznamnější díla světské architektury nastupujícího vrcholného baroka v Čechách. Dnes je budova ve správě Národní galerie, která sem umístila své sbírky. Expozice byla instalována po odkrytí a obnově nástropních maleb. V několika patrech paláce je prezentováno to nejlepší z národních sbírek umění z období od antického Řecka a Říma až do závěru baroka.

Národní galerie v Praze – Šternberský palác, Hradčanské náměstí 15, Praha 1 - Hradčany, 110 00
Web: http://www.ngprague.cz, e-mail: info@ngprague.cz
tel.: +420233090570

Otvírací doba

leden – prosinec

Úterý
10.00 – 18.00
Středa
10.00 – 18.00
Čtvrtek
10.00 – 18.00
Pátek
10.00 – 18.00
Sobota
10.00 – 18.00
Neděle
10.00 – 18.00

Zobrazit podrobné informace

V Á N O C E   2 0 1 6

24. a 25. 12. 2016 zavřeno

26. 12. 2016 otevřeno 10.00–18.00

31. 12. 2016 otevřeno 10.00–16.00

1. 1. 2017 zavřeno

Vstupné

základní

300 Kč

snížené

150 Kč

Popis

UPOZORNĚNÍ:

Nový systém vstupného  do stálých expozic Národní galerie

Stálé expozice starého, moderního i současného umění je nyní možné zhlédnout za jednotnou cenu 300 Kč v plné výši a 150 Kč ve sníženém režimu vstupného. Během sedmidenní platnosti vstupenky můžete navštívit všechny budovy Národní galerie:

  • klášter sv. Anežky České se středověkým uměním v Čechách a střední Evropě
  • Schwarzenberský palác s českým barokem
  • Šternberský palác se starými evropskými mistry
  • Salmovský palác s uměním 19. století
  • Veletržní palác s moderním a současným uměním
  • palác Kinských s uměním Asie

 Národní galerie v Praze umožňuje navštívit stále expozice zcela zdarma pro děti a mládež do 18 let a studenty do 26 let

  • pro krátkodobé  výstavy platí obvyklé vstupné

PODROBNÉ INFORMACE O VSTUPNÉM

 

 

 

 

Zobrazit podrobné informace

Program

Historie objektu

Šternberský palác - Hradčany

V blízkosti Pražského hradu stojí mnoho krásných paláců. Všichni šlechtici se snažili postavit své sídlo v blízkosti Hradu, čímž vzniklo např. jedinečné Hradčanské náměstí, kde nestojí žádný měšťanský dům, jen samé výstavní paláce. Stranou nad Jelením příkopem se vypíná městský zahradní palác, který si nechal vystavět po r. 1698 Václav Vojtěch ze Šternberka. Stavba je jedním z nejvýznamnějších děl světské architektury nastupujícího vrcholného baroka u nás. Není přesně znám projektant, jako autor původního projektu se uvádí vídeňský arch. Domenico Martinelli, jako autor nového realizovaného projektu je nejčastěji uváděn Giovanni Battista Alliprandi a Jan Blažej Santini, některé prameny uvádějí i Kryštofa Dienzenhofera, v úvahu by snad mohl připadat i Johann Bernhard Fischer z Erlachu. Významný objekt byl vybudován na místě starší gotické a renesanční zástavby, kde koncem 16. st. stál renesanční palác Kryštofa Popela z Lobkovic. Dvoupatrový palác má čtyři křídla seskupená kolem téměř čtvercového dvora s válcovým průčelím, vystupujícím do nevelké zahrady při západní straně paláce. Okrouhlé průčelí svou výškou převyšuje střechu palácového křídla. Vstup do budovy tvoří průjezd, jenž kopíruje část staré cesty mezi Hradčanským náměstím a Jelením příkopem a na nějž navazuje oválný vestibul. Odtud se přichází na monumentální čtyřkřídlé sloupové schodiště prostupující všechna podlaží budovy. Poprvé zde byl při stavbě uplatněn nový prvek, převzatý z francouzské architektury - malebná mansardová střecha. Dekorativně bohatší jsou vnitřní fasády čtyř křídel obrácených do dvora. Okna druhého podlaží zdobí medailony s hlavami římských imperátorů a reliéfní zobrazení pověsti o Héraklovi (zápasy s krétským býkem, lernejskou hydrou, nemejským lvem a obrem Anteem). Uprostřed nádvoří stojí od r. 1947 monumentální bronzová socha Lva drtícího hroznýše, jejímž autorem je Francouz Antoin-Louis Bary. Jižní křídlo zůstalo v barokní době nedokončené. Teprve v letech 1835 - 42 uskutečnil Jan Novotný jeho dostavbu. Tehdy vzniklo i novobarokní vstupní průčelí. Součástí dostavby bylo též vytvoření velkého sálu ve druhém patře tohoto křídla.

Vynikající architektuře paláce odpovídá i jeho vnitřní výzdoba. Štukatury v sálech druhého patra provedl Giuseppe Donato Frisoni, oválná zrcadla na stropech dvou sálů zaplnil Michael Václav Halwax malbou, která představuje sebevraždu kartaginské královny a truchlící halikarnasskou panovnici, která si přidává do poháru popel z těla svého zemřelého manžela Mauzola. V sousedním sále je malba s mytologickou holdovací scénou, snad od Matěje Nettela. Stropy Čínského a Antického kabinetu vymaloval Jan Rudolf Byss alegoriemi na oslavu šternberského znaku. Oválný Čínský salonek vyzdobil svými chinoiseriemi Jan Václav Kratochvíl, skvostná uměleckořemeslná práce na stěnách je provedena v reliéfním zlatě na lakovaném podkladu. V prvním patře budovy byly malby s planetami, světadíly a portréty významných osobností, např. Kryštofa Kolumba, které jsou dnes zakryté.

Jeden z dědiců palác prodal v r. 1811 Společnosti vlasteneckých přátel umění, která sem přestěhovala nedávno založenou veřejnou obrazárnu z Černínského paláce, změněného ve válečný lazaret. Od r. 1821 do r. 1847 byl palác pronajat Národnímu muzeu. Tehdy zde pracovali průkopníci české vědy např. Pavel Josef Šafařík či botanik Karel B. Presl a archivář Václav Hanka zde dokonce nějakou dobu bydlel, stejně jako malíř Antonín Mánes. Šternberský palác stál tehdy stranou od centra města a nebyl vhodný pro veřejné sbírky, proto ho Společnost vlasteneckých přátel umění r. 1871 prodala. O rok později zde Spolek paní a dívek sv. Anny zřídil útulek pro slabomyslné, který se na počest předsedkyně a mecenášky Ernestiny Auersperkové nazýval Ernestinum. Když se ústav v r. 1918 přestěhoval mimo Prahu, v paláci byla intendantní vojenská škola, za protektorátu zde sídlilo vládní vojsko a od r. 1945 kasárna Hradní stráže. V letech 1946 - 48 byla budova adaptována pro sbírky Národní galerie, která zde vzápětí instalovala svou první expozici.

 

 

Zobrazit historii objektu

Související objekty