Kostel sv. Anny – Centrum Pražská křižovatka

          V základech kostela sv. Anny byly nalezeny zbytky románské rotundy sv. Vavřince, v jejíž blízkosti se kolem roku 1230 usadili templáři a začali stavět klášter. K rotundě přistavěli loď a z rotundy udělali kněžiště kostela. Řád templářů, jejichž úkolem bylo chránit poutníky do Svaté země, byl za Jana Lucemburského v roce 1312 zrušen a klášter s kostelem získali dominikánky. Za nich v letech 1313 – 30 vznikla gotická cihlová jednolodní stavba kostela sv. Anny s věží, částečně snesenou v roce 1870. Kostel jako jeden z mála v Praze zůstal ušetřen před ničícími husity snad díky příbuzenským svazkům mezi zbožnou jeptiškou a Janem Žižkou. Celý klášterní areál se dočkal úprav v 17. století díky darům manželky císaře Matyáše královny Anny, v roce 1782 však Josef II. klášter stejně jako ostatní kláštery zrušil. Kostel pak získal v roce 1795 proslulý tiskař a sběratel starožitností Jan Ferdinand ze Schönfeldu, známý vydavatel C. K. Poštovských novin, který zde později otevřel tiskárnu. Po roce 1834 zde bratři Haasové vybudovali největší tiskárnu v Rakousku. V roce 1880 byla stržena gotická klenba a kostel začal sloužit jako skladiště.

          Vedle základů někdejší rotundy byly v roce 1962 objeveny i zbytky gotických nástěnných maleb, které vytvořil umělec z okruhu Mistra Theodorika (Klanění tří králů, Sedmero svátostí aj.). Nad římsou kostela je vysoký cihlový štít se stopami po odbourané věži a za ním zcela zachovalý originální gotický krov z první čtvrtiny 14. století. Jde o mistrovské dílo z kvalitního borového dřeva. Veškeré spoje jsou provedeny přeplátováním a zajištěny bez jediného hřebíku dřevěnými kolíky. Krov má 47 vazných trámů, vsazených na dvojici pozednic na 90 cm tlusté zdi.

          Národní divadlo, které je správcem kostela, pronajalo objekt na 99 let za symbolickou 1 korunu ročně nadaci Dagmar a Václava Havlových Vize 97. V roce 2002 zahájila nadace obnovu kostela. Byly vybourány vestavěné konstrukce, restaurovány fresky, upraven větrací systém. Autorka úprav interiéru, architektka Eva Jiřičná, ponechala stěny záměrně v téměř nedotčeném stavu, s fragmenty fresek, otvory po odstraněných konstrukcích, zbytky omítek i barokních štuků. Celá historie chrámu je tak zapsána do jeho stěn. Nově jsou vloženy ocelové prvky a keramická dlažba. Na východní straně je vysoký panel s nikou a obrazem malířky Adrieny Šimotové na hedvábném papíru nazývající se "Extatická postava". Další umělci, kteří se podíleli na spoluvytvoření prostoru, jsou Kurt Gebauer, Bořek Šípek, Jiří David.

          Tato první etapa restaurátorských prací byla dokončena v září 2004. Vzniklo zde kulturní centrum nazvané Pražská křižovatka, ve kterém se konají koncerty, přednášky a kulturní akce.

          V říjnu 2004 byly objeveny nové gotické nástěnné malby, jejichž autorství díky umělecké kvalitě spadá pravděpodobně do okruhu Mistra třeboňského oltáře. Jejich námětem je Oplakávání Krista.

          Kostel sv. Anny je zapsán v rámci Pražské památkové rezervace na seznamu UNESCO.