Muzeum města Prahy – Clam-Gallasův palác

Clam-Gallasův palác

Perla baroka, jeden z nejkrásnějších pražských paláců je ukázkou vzácné čistě vídeňské palácové barokní stavby. Stavěl se od r. 1713 pro neapolského místokrále Jana Václava Gallase na místě menšího paláce a několika měšťanských domů. Palác stavěl Jan Dominik Canevalle podle plánů významného vídeňského architekta Jana Bernarda Fischera z Erlachu. Po smrti J. V. Gallase r. 1719 pokračoval ve stavbě jeho dědic Filip Josef, který uzavřel smlouvu o malířské výzdobě paláce s vynikajícím italským malířem Carlo Carlonim. V roce 1757 vymřel rod Gallasů a palác připadl synovi Gallasovy sestry Kristiánu Filipovi z Clamu. Tak se spojila obě jména a vznikl rod Clam-Gallasů.

Celková podoba budovy byla motivována antickou mytologií. Monumentální reprezentační palácový komplex zahrnoval čtyřkřídlou dvoupatrovou budovu kolem čtvercového dvora s průčelím a dvěma portály a zadním křídlem sahajícím až na Malé náměstí. Budova paláce je dokonalým příkladem monumentální stavby v těsné středověké zástavbě. Sochařské práce provedla dílna Matyáše Bernarda Brauna: průčelí paláce s dvěma portály sochami gigantů u obou portálů a výplněmi představujícími činy Herkulovy, dvě vázy s hrajícími si andílky, socha Tritona na kašně ve dvoře a původních třináct soch na atice paláce, z nichž většina musela být pro špatný stav sejmuta již r. 1880. Pozoruhodná je také výzdoba palácového schodiště s nádherným zábradlím. Známá socha Vltavy zvaná Terezka od Václava Práchnera je umístěna ve zdi u malé zahrady zřízené r. 1800 z bývalého hřbitova u kostelíka Panny Marie na Louži (dnes přístupná z Mariánského nám.).

Carlo Inocenc Carlone provedl na hlavním schodišti haly fresky, na nichž jsou zobrazena antická božstva (Chronos, Jupiter s orlem, Proserpina, Cerera, Mars, Venuše, Bakchus, Vulkán, Merkura a Luna). Na stropě nad schodištěm na rozloze cca 130 m2 provedl fresku Triumf boha Hélia a v sálech ve druhém patře další fresky (např. Shromáždění olympských bohů, Apoteóza umění). Přibližně v téže době byla provedena i štuková výzdoba schodiště a velkého Mramorového sálu, kterému se říká též Bíly, Zlatý či Slavnostní. Je to ústřední sál celého paláce se zrcadly a křišťálovými lustry o velikosti 12,5 x 11 m. Sloužil jako taneční sál, hudba přicházela z vedlejší místnosti.

V době největšího rozkvětu se zde konaly plesy a koncerty. Palác hojně navštěvovali slavní hosté, např. Mozart s ženou Konstancií a Josefinou Duškovou, která prý byla blízkou přítelkyní Clam-Gallasů. Hrál zde i Beethoven. Když majitelům chyběly peníze na udržování rozsáhlých objektů, pronajali některé prostory úřadům. Po právnických studiích zde nastoupil Franz Kafka jako praktikant. Za 1. republiky až do 50. let 20. st. se zde konaly svatby. Potomci Clam-Gallasů žijí od r. 1945 v cizině. O majetek přišli na základě Benešových dekretů, takže se na ně restituce nevztahuje.

V roce 1945 po požáru Staroměstské radnice sem byl přemístěn Archív hl. m. Prahy. V r. 1978 byl vydán na palác havarijní výměr a od té doby se areál postupně opravuje. Archív hl. m. Prahy byl přestěhován na Chodovec. V současnosti slouží jako druhé pracoviště Archivu hl. m. Prahy. V jeho reprezentačních prostorách a sálech se konají výstavy, koncerty nebo společenské akce. Palác patří Magistrátu hl. m. Prahy.