Drobečková navigace

Pražský hrad - katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha

Gotická katedrála, duchovní symbol českého státu, byla založena r. 1344 na místě původní románské rotundy. Stavba trvala téměř 600 let, definitivně byla dokončena až v r. 1929. V jejím impozantním interiéru se nachází mj. malbami a polodrahokamy nádherně vyzdobená Svatováclavská kaple s hrobem sv. Václava, v podzemí hrobka českých králů a Korunní komora, kde jsou uloženy korunovační klenoty.

Pražský hrad - katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha, Pražský hrad - III. nádvoří, Praha 1 - Hradčany, 119 00
Web: http://www.katedralasvatehovita.cz, http://www.hrad.cz, e-mail: info@mekapha.cz
tel.: +420224372423, +420724933441

Otvírací doba

listopad – březen

Pondělí
09.00 – 16.00
Úterý
09.00 – 16.00
Středa
09.00 – 16.00
Čtvrtek
09.00 – 16.00
Pátek
09.00 – 16.00
Sobota
09.00 – 16.00
Neděle
12.00 – 16.00

duben – říjen

Pondělí
09.00 – 17.00
Úterý
09.00 – 17.00
Středa
09.00 – 17.00
Čtvrtek
09.00 – 17.00
Pátek
09.00 – 17.00
Sobota
09.00 – 17.00
Neděle
12.00 – 17.00

Zobrazit podrobné informace

Poslední možný vstup je 20 minut před koncem otevírací doby.

Návštěvní doba může být podle provozních podmínek upravena, zejména s ohledem na konání bohoslužeb
- v průběhu církevních obřadů není prohlídka chrámu možná

 

 

 

 

Popis

VSTUPNÉ

  • historická část (včetně kaple sv. Václava a náhrobků přemyslovských králů a knížat) je přístupná jen s platnou vstupenkou v rámci obou prohlídkových okruhů A a B Pražského hradu
  • zdarma je přístup pouze do přední novogotické části katedrály.

Podrobný ceník vstupného

Pro věřící vstup umožněn po individuální domluvě.

Prohlídka možná i s průvodcem (po objednání v Informačním středisku PH na 3. nádvoří)
bezbariérový vstup, upravené WC – vchod z pravé strany

Královská hrobka
krypta (tj. hroby s ostatky českých králů) z technických důvodů trvale uzavřena

V katedrále je zakázáno fotografování, filmování a pořizování audiovizuální dokumentace za použití blesku, stativu nebo jiných přídavných zařízení (pro vědecké, dokumentační, kulturní a komerční účely je nutné podat písemnou žádost u Metropolitní kapituly u sv. Víta)

Konání koncertů
Pražský katedrální sbor – program

VELKÁ JIŽNÍ VĚŽ KATEDRÁLY
(není součástí prohlídkových okruhů Hradu)
Přístup z III. hradního nádvoří vstupem vlevo od Zlaté brány.

  • jednotné vstupné 150 Kč
  • otevřeno po–ne v letní sezóně 10.00–18.00, v zimní sezóně denně 10.00–17.00 (poslední vstup do věže je půl hodiny před zavírací dobou). V případě nepříznivého počasí je věž uzavřena.

Věž má 287 schodů.

Katedrála je ve společné správě státu a římskokatolické církve, je hlavním kostelem pražské arcidiéceze, sídlem Metropolitní kapituly, farním kostelem Římskokatolické farnosti u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha Praha – Hradčany

PRAVIDELNÉ ŘÍMSKOKATOLICKÉ BOHOSLUŽBY

  • neděle: v 8.30 a v 10.00 (každou poslední neděli v měsíci sloužena v latinském jazyce), v 17.00 nešpory (mimo období červenec až září)
  • pondělí – sobota: 7.00 – mše sv.
  • pátek: v 18.00 – mše sv.

Mimořádné bohoslužby

Zobrazit podrobné informace

Program

Historie objektu

          Hlavní a největší pražský chrám, duchovní symbol českého státu. Je postaven v místě, kde sídlilo biskupství, později arcibiskupství. V chóru je umístěn biskupský stolec neboli katedra, odtud termín katedrála.

          23. 4. 1997 byl kardinálem Miroslavem Vlkem vydán dekret, na jehož základě byl objektu udělen jeho původní název katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Je zasvěcena třem svatým: kníže Václav (později prohlášený za svatého) založil na Hradě kolem roku 925 třetí kostel – rotundu sv. Víta. Získal totiž darem od saského císaře Jindřicha Ptáčníka vzácnou relikvii – kost z paže sv. Víta, kterou v budované rotundě uložil. Po zavraždění sv. Václava se rotunda stala i místem jeho hrobu a on sám pak patronem a světcem Čechů. Jeho svatostánek je zde dodnes. Třetí světec, kterému je dnešní katedrála sv. Víta zasvěcena, je sv. Vojtěch, druhý český biskup, zabitý na misijní cestě k polabským Prusům. Jeho ostatky byly přivezeny roku 1039 zpět a pohřbeny v přístavbě k rotundě.

          Spytihněv II. dal Václavovu rotundu zbořit, protože již nestačila potřebám obyvatel Hradu a roku 1060 založil prostornější baziliku sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Na jejím místě založil Karel IV. se svým otcem Janem Lucemburským roku 1344 velkolepý chrám jako kostel korunovační, pohřebiště králů a jako klenotnici nejvzácnějších pokladů. Přestavoval se tehdy celý Hrad a pražské biskupství bylo v tom roce povýšeno na arcibikupství.

          Katedrála se skládá ze dvou částí: východní část, která obsahuje chór s kaplemi a velkou zvonovou věží, byla postavena v gotickém období 14. – 15. století, západní část s příčnou lodí, trojlodím a průčelím s věžemi byla přistavěna teprve ve 2. polovině 19. století a na počátku století 20.

          Prvním stavitelem byl Matyáš z Arrasu do roku 1352, po něm přišel třiadvacetiletý Petr Parléř ze švábského Gmündu, který řídil stavbu i výzdobu do své smrti roku 1399. Stavba chrámu trvala téměř 600 let, mezi jeho stavebníky byli Benedikt Ried, Bonifác Wohlmut, Hans Tirol, Oldřich Aostalis aj. Roku 1859 byla založena Jednota pro dostavbu chrámu sv. Víta. V 60. letech 19. století vedl obnovovací práce arch. Josef Kranner a roku 1873 byl položen základ k novostavbě podle projektu arch. Josefa Mockera, po němž pokračoval arch. Kamil Hilbert, který dovedl stavbu v roce 1929 ke konci, kdy byl chrám u příležitosti Svatováclavského milénia slavnostně vysvěcen. Bylo to 12. 5. 1929 – slavnostní znovuvysvěcení.

          Rozměry chrámu: délka je 124 m, maximální šířka v příčné lodi 60 m, šířka chrámu v západním průčelí 37,5 m, výška klenby 33 m. Výška hlavní věže je 96,5 m, výška průčelních západních věží je 82 m, průměr růžice v západním průčelí je 10,4 m.

EXTERIÉR KATEDRÁLY

          Průčelí s dvěma štíhlými věžemi je zdobeno na pilířích 14 sochami světců, Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic. Do hlavní lodě vedou tři portály s tympanony zdobenými reliéfy podle modelů Karla Dvořáka a bronzová vrata s litými reliéfy od Otakara Španiela. Růžicové okno nad portálem o průměru 10 m je vytvořeno podle kartonů Františka Kysely na téma Stvoření světa z roku 1921. V jižním průčelí chrámu z III. nádvoří je slavnostní vchod do chrámu tzv. Zlatou bránou. Je ozdobena unikátní gotickou mozaikou italského typu na téma Posledního soudu s vyobrazením Karla IV. a jeho manželky Alžběty Pomořanské, kterou vytvořili v letech 1370 – 1371 neznámí mozaikáři z cca jednoho milionu skleněných kostiček a kamínků ve více než 30 barevných odstínech. Ve vstupu je novodobá bronzová mříž, zdobená reliéfy kalendária a znameními zvěrokruhu, dílo Jaroslava Horejce z roku 1955. Na této straně se tyčí jižní chrámová vyhlídková věž (287 schodů) s renesančním ochozem ve výšce 56 m a barokní Pacassiho bání, na níž je připevněn 3,5 m vysoký pozlacený lev. Nedostavěnou věž z roku 1419 dokončil po husitských válkách Bonifác Wohlmut a Hans Tirol v letech 1560 – 1562. Věž se nazývá též velká zvonová věž.

KATEDRÁLNÍ ZVONY

          Zvon Jan Křtitel z roku 1546 vyrobil zvonař Stanislav. Dolní průměr zvonu je 158 centimetrů, vysoký je 128 centimetrů a váží tři a půl tuny.

          Zvon Josef z roku 1602 vyrobil zvonař Martin Hilger. Dolní průměr zvonu je 82 cm, vysoký je 35 centimetrů. Je ze všech nejmenší.

          Zvon Václav z roku 1542 vyrobili zvonaři Ondřej Pražský a Matyáš Pražský. Dolní průměr zvonu je 176 centimetrů, výška je 142 centimetrů. Váží čtyři a půl tuny.

          Zvon Zikmund z roku 1549 vyrobil zvonař Tomáš Jaroš. Jde o největší český zvon s dolním průměrem 256 cm, výškou 203 cm a odhadovanou hmotností 16,5 tuny.

          Zbývající tři zvony pocházely z 19. století a byly zrekvírovány během první a druhé světové války.

          V den výročí posvěcení katedrály a zároveň v den oslav 450. výročí obnovení pražského arcibiskupství – 12. května 2012 – dostala katedrála místo nich tři nové zvony. Odlili je pracovníci zvonařské dílny Tomášková-Dytrychová:

  • Zvon Ježíš váží 100 kg
  • Zvon Panna Maria váží 200 kg
  • Zvon svatý Dominik váří 1000 kg.

          Poprvé se nové zvony Dominik, Maria a Ježíš spolu s ostatními rozezněly 12. května 2012.

INTERIÉR KATEDRÁLY

           Hlavní loď trojlodní katedrály je klenutá nepřetržitou síťovou klenbou Petra Parléře, použitou zde poprvé na evropském kontinentu. Postranní nižší boční lodi jsou spojené kol dokola věncem devatenácti kaplí a staré a nové sakristie. Kolem celého chrámu ve výši cca 14 m probíhá arkádový sloupový ochoz, zvaný triforium, který se proslavil vzácnou portrétní galerií 21 bust, vytvořených parléřovskou hutí v letech 1371 – 85. Plastiky, do té doby v Evropě ojedinělé, představují členy rodiny Karla IV., arcibiskupy, architekty a ředitele stavby. V nové části chrámu jsou v triforiu další busty novodobých osobností, které se zasloužily o dostavbu. Renesanční zpěvácká a hudební kruchta Bonifáce Wohlmuta je z let 1557 – 1561. Královskou oratoř (modlitebnu) bohatě plasticky zdobenou sukovitými větvemi vestavěl do kostela koncem 15. století Hanuš Spiess a Benedikt Ried.

          Před hlavním oltářem je od roku 1589 bílé mramorové královské mauzoleum provedené nizozemským sochařem Alexandrem Colinem. Pod mauzoleem byla roku 1589 dobudována nová hrobka českých králů – podzemní krypta, do níž se vstupuje z kaple sv. Kříže. Zde jsou uloženy ostatky českých králů a jejich příbuzných. Nejmladší náhrobek v chrámu je v jeho nové části náhrobek sv. Vojtěcha z roku 1997, zbudovaný u příležitosti 1000 let od jeho mučednické smrti. Po zboření kaple sv. Vojtěcha při dostavbě chrámu neměl světec dlouhá léta nikde hrob. Nejvzácnějším prostorem chrámu je čtvercová Svatováclavská kaple s parléřovskou hvězdovou klenbou, v jejímž středu je hrob sv. Václava. Strany kaple měří 14 m. Gotický kamenný náhrobek sv. Václava ze 14. století stojí na soklu ozdobeném drahými kameny, nahoře je schránka na ostatky sv. Václava a jeho stříbrné poprsí. Spodní části stěn kaple jsou vykládány z desek z drahých kamenů. Celý prostor je bohatě zdobený vzácnými nástěnnými malbami – výjevy ze života sv. Václava – a dalšími díly uměleckého řemesla a plastikami. Dveře v koutě kaple vedou ke schodišti do Korunní komory, kde se ukládají korunovační klenoty (Svatováclavská koruna z roku 1346, královské žezlo z 1. poloviny 16. století a říšské jablko z poloviny 16. století, dále pouzdro na korunu, korunovační kříž, meč a textilie). Klenoty jsou od roku 1962 národní kulturní památkou.

          A kdo má klíče od korunovačních klenotů? Klíčů je sedm. Po jednom klíči mají: prezident republiky, předseda vlády, pražský arcibiskup, předseda Poslanecké sněmovny, předseda Senátu, Metropolitní kapitula chrámu sv. Víta a pražský primátor.

          V chrámu je uložen též Svatovítský chrámový poklad, soubor vzácných starožitností z doby sv. Václava a zejména z doby Karla IV. Nejvzácnějším předmětem pokladu je románská Trevírská deska zvaná též plenář z roku 1266, významná zlatnická práce zdobená drahokamy s ostatky svatých.

          Mezi množstvím ostatních vzácných objektů v katedrále nutno jmenovat alespoň mramorový náhrobek Jana Očka z Vlašimi (1367 – 1370), šest náhrobků Přemyslovců (po roce 1373), stříbrný náhrobek Jana Nepomuckého (1733 – 1736) a hraběte Leopolda Šlika (1723, oba od Emanuela Fischera z Ehrlachu), pomník kardinála Bedřicha Schwarzenberga od Josefa Václava Myslbeka.

          Barevná okna chrámu jsou z období 1925 – 39 podle návrhů Maxe Švabinského (největší okno chrámu na téma Poslední soud), Karla Svolinského, Františka Kysely, Alfonse Muchy a Cyrila Boudy.

ČEŠTÍ PANOVNÍCI POHŘBENÍ V KATEDRÁLE

          V kapli sv. Václava (resp. jejím podzemí): Václav I. (kníže český).

          V podzemní kryptě: Rudolf I. Habsburský zv. Kaše (král český), Karel IV. (král český, císař římský), Václav IV. (král český, císař římský), Rudolf II. Habsburský (král český, císař římský), Ladislav Pohrobek (král český a uherský), Jíří z Poděbrad (král český).

          V chóru katedrály: Břetislav I., Spytihněv II., Břetislav II., Bořivoj II. (česká knížata), Přemysl Otakar I.II. (králové čeští).

          V mauzoleu v hlavní lodi katedrály: Ferdinand I. Habsburský (král český, císař římský), Maxmilián II. Habsburský (král český a uherský, císař římský).

VÝBĚR DALŠÍCH VÝZNAMNÝCH OSOBNOSTÍ, JEJICHŽ OSTATKY SE NACHÁZEJÍ V KATEDRÁLE

          Stavitelé Matyáš z ArrasuPetr Parléř (náhrobky ve Valdštejnské kapli), manželky panovníků – Anna Jagellonská (manželka Ferdinanda I., mauzoleum), Johana Bavorská (manželka Václava IV., krypta), manželky Karla IV. – Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Eliška Pomořanská (krypta), dcera Marie Terezie Marie Amálie (krypta), pražští biskupové a arcibiskupové, mj. Arnošt z Pardubic, Jan Očko z Vlašimi, František Tomášek (většinou ve staré či nové arcibiskupské kapli), světci (případně části jejich těl) sv. Jan Nepomucký, sv. Vojtěch, sv. Zikmund, sv. Vít, sv. Lukáš Evangelista (lebka), šlechtici Vratislav z Pernštejna (Pernštejnská kaple, tj. stará arcibiskupská), Jan Humprecht Černín z Chudenic (kaple sv. Zikmunda), Leopold Šlik (náhrobek proti svatováclavské kapli), někteří Šternberkové (Saská kaple).

          Pražský hrad je národní kulturní památka od roku 1962.

Zobrazit historii objektu

Související objekty