Drobečková navigace

Alois Rašín (1867 – 1923)

První československý ministr financí

  • První zákon československý, přední strana - zdroj: https://cs.wikipedia.org

Tento nesmírně cílevědomý muž se v novém Československu proslavil jako ministr financí. Byl ekonomem, právníkem, politikem a jedním z nejvýznamnějších představitelů nové republiky. Rakousko-uherskými soudy byl za svého života dvakrát odsouzen, z toho jednou k smrti. Zemřel na následky atentátu.

Studium

Po maturitě na gymnáziu pokračoval ve studiích medicíny, ale vzhledem ke zdravotním komplikacím musel studium ukončit a přestoupil proto na práva. V roce 1890 se natrvalo usadil v Praze, kde završil právnickou specializaci na Karlo – Ferdinandově univerzitě. Zapojil se do spolku českého, proslovansky orientovaného studenstva Slavia. Pomáhal mimo jiné organizovat Slovanský sjezd studentů na pražském Žofíně. Významně se podílel na vytvoření publikace České státní právo. Popudil tím nejen vedení univerzity, ale hrozilo mu dokonce odnětí doktorátu.

Proces s tzv. Omladinou

Jako mladý advokátní koncipient pracoval JUDr. Alois Rašín u Zemského trestního soudu, praxi získával také v několika advokátních kancelářích. Publikoval v několika časopisech a kromě toho se politicky angažoval. Nejprve se hlásil k levici Národní strany svobodomyslné, později se stal členem radikálně pokrokového hnutí mládeže. Osudným se mu stal politický proces s tzv. Omladinou, který probíhal v lednu a únoru 1894 v Praze. Mladý právník byl obviněn ze spolčování proti císaři, z iniciování údajného tajného protihabsburského spolku. Vyměřený trest v délce dvou let si odpykal ve věznici na Borech u Plzně. Díky amnestii mu byl trest zkrácen. V roce 1895 byl propuštěn a vrátil se tak do aktivního politického života.

Poslanec vídeňského parlamentu

Alois Rašín se podílel na modernizaci mladočeské strany. Byl toho názoru, že úspěšná budoucnost Čechů se musí opírat o prosperující průmysl i finance. Program strany také propojil s vydáváním Národních listů, což pomohlo posílit prestiž samotného Rašína, který se stal v roce 1911 poslancem vídeňského parlamentu. Rašínovo působení ve Vídni však přerušil válečný konflikt.

Vězněm Rakousko - Uherska

Brzy po vypuknutí první světové války se začala psát nová kapitola v životě Aloise Rašína. Přestože nesouhlasil se všemi názory T. G. Masaryka, podpořil zahraniční odboj, stal se jedním z prvních členů české Mafie a angažoval se v získávání i předávání důležitých informací. Zapojil se do protirakouské činnosti a státní moc popudil především akcí, která měla vést ke zmaření válečných půjček. Osudným se mu stalo politické přátelství s Karlem Kramářem. 12. července 1915 byl Alois Rašín zatčen a v následném procesu odsouzen k trestu smrti za vlastizradu. Rozsudek vynesený 3. června 1916 však nebyl, naštěstí pro Aloise Rašína, nikdy vykonán. Amnestie vyhlášená nastupujícím císařem Karlem I. znamenala svobodu. Propuštění z věznice se dočkal v červenci 1917.

Spolutvůrce československé státnosti

Po návratu do Prahy se Alois Rašín vrhl opět do práce a výrazně se politicky angažoval. Byl jedním z „mužů 28. října“, což v praxi znamenalo, že onoho osudového dne vyhlašoval v Obecním domě vznik republiky a první československý zákon, který sám vytvořil. Zároveň byl spolutvůrcem výzvy k pokojnému a důstojnému státnímu převratu.

Ministr financí a poslanec

První vláda nové republiky byla jmenována 14. listopadu 1918 a Alois Rašín v ní zasedl jako ministr financí. Jeho úkol byl zásadní, ekonomicky stabilizovat československou ekonomiku. Podařilo se mu to uzavřením státní hranice, okolkováním bankovek a částečným stažením oběživa. Spolu s tím musel vytvořit československou měnu, zajistit finanční půjčku pro nový stát a postarat se o bankovní garance. Byl zastáncem měny kryté zlatem, vyrovnaného státního rozpočtu, silného podílu soukromého vlastnictví a deflační politiky státu. Na realizaci měl však málo času. První ministerský post zastával pouze do léta 1919. Znovu se pak do čela ministerstva financí vrátil až v roce 1922. Stále se řídil heslem: „Blaho republiky budiž nejvyšším zákonem“.

Atentát a smrt

Na hlavu Aloise Rašína se snášela řada výtek, ale i přímých útoků. Hovořilo se o ožebračování středních vrstev, lidé v této době museli hodně šetřit. Mezi jeho největší odpůrce patřila Obec legionářská, ale Rašín nehodlal slevit ze svých nároků. Přestože byl nejméně populárním členem vlády, nebral na to žádný ohled. Osudového dne 5. ledna 1923 vystřelil na Rašína před jeho domem v Žitné ulici anarchista Josef Šoupal. Alois Rašín svému zranění podlehl.

Atentátem nebyl zasažen jen ministr financí, ale i samotná podstata demokratické české společnosti. Není divu, že v důsledku tohoto aktu přijalo Národní shromáždění Zákon na ochranu republiky.

Místa spojená s osobností Aloise Rašína v Praze

 

  • Pražský hrad – dočasné sídlo první československé vlády, v níž Alois Rašín zasedal
  • Obecní dům – vyhlášení ČSR a vyhlášení prvního československého zákona 28. Října 1918
  • Ministerstvo financí, Praha 1, Letenská ulice
  • Novoměstská radnice, Karlovo náměstí, Praha 2
  • Clam – Gallasův palác, kdysi sídlo Ministerstva financí ČSR, Staré Město
  • Městský soud v Praze, Spálená 2, Praha 1 – bývalá budova Zemského soudu
  • Křemencova 1, Praha 1 – kdysi sídlo advokátní kanceláře Aloise Rašína
  • Rudolfinum, Praha 1 – sídlo Národního shromáždění
  • Žitná 10, Praha 2 – bydliště Aloise Rašína a místo, kde byl spáchán atentát. Místo připomíná také pamětní deska
  • Nemocnice, kdysi sanatorium v Podolí - zde byl Alois Rašín operován po atentátu a tady také zemřel

Doporučená místa