Architektura 1958-89: Karolinum

Unikátní stavební komplex Karolina s gotickým jádrem získal v 18. století přestavbou F. M. Kaňky barokní vzhled. Dnešní podobu vtiskl sídlu Univerzity Karlovy architekt a profesor Akademie výtvarných umění Jaroslav Fragner. Zachoval vše architektonicky cenné a vytvořil nový prostor pro provozní potřeby moderní univerzity. Rekonstrukce, kterou zbrzdila 2. světová válka, zasahovala nejen do samotné historické budovy Karolina, ale i do dalších domů karolinského bloku. Při obnově v letech 1946–50 byla aula asi o třetinu prodloužena, byly sem umístěny tribuny a křesla pro akademický dvůr. Nejnáročnější etapa rekonstrukce skončila koncem 50. let úpravou nádvoří do původní gotické podoby s cihlovými arkádami a pavlačí. Podle Fragnerova projektu dále následovala realizace vstupu rektorátu směrem k Ovocnému trhu v letech 1963-1968. Obnova Karolina a jeho areálu je bezesporu vyvrcholením Fragnerovy tvorby a jedním z nejvýznamnějších děl české architektury 20. století.

Jaroslav Fragner, rekonstrukce a dostavba Karolina v Praze, 1945 - 1968  

Ovocný trh 3, Praha 1 - Staré Město

Fragnerovo jmenování profesorem architektury na pražské Akademii výtvarných umění, kde roku 1945 vystřídal zesnulého Josefa Gočára, otevřelo už tak renomovanému tvůrci cestu k výjimečným státním zakázkám.

První z nich, rekonstrukce Karolina, prestižní, avšak nesmírně zodpovědné úlohy, se ujal s „básnickou vizí“. Rozsáhlý komplex budov totiž nepřevzal jen ve zbídačeném stavu, ale také poznamenaný zásahy provedenými architektem Josefem Zaschem v posledních letech války. Skutečnost, kdy základové zdivo bylo už zabezpečeno, zatímco mázhaus a část křížové chodby byly narušeny necitlivými zásahy, přiměla Fragnera ponechat zbývající prostory ve stavu, v jakém je našel. Zbavil je ovšem balastních nánosů, a to dle metody analytické obnovy památek, která „souzněla s jeho pojetím tradice jako řetězce moderních výkonů v různých dobových stylech, ale na stejné hodnotové úrovni“.

Obnovené gotické, barokní i jiné prvky, které považoval za hodnotné, citlivě doplnil o soudobé, skandinávským designem inspirované detaily a tvarové kreace, které evokovaly danou historickou epochu a zároveň reprezentovaly současnost. Nejzřetelněji je to patrné ve slavnostně laděných interiérech prvního patra gradujících impozantní Velkou aulou opatřenou fascinujícím podhledem. Ačkoliv toto dřevěné velum tvaru sinusoidy plní hlavně estetickou a symbolickou funkci – jednotný prostor opticky dělí na auditorium a obřadní část –, Fragner se jeho prostřednictvím brilantně vypořádal také s akustikou i novým železobetonovým stropem. Baldachýn, který nad obřadní částí zdobí stříbrné znaky zemí koruny české z doby Karla IV. od Jana Laudy, od bočních stěn odsadil, aby mezerami mohlo pronikat nepřímé světlo. Jeho zdroje integroval do Zascheho konstrukce, která nese i centrální lustry, přejímající ještě funkce topení teplým vzduchem a zvukové aparatury.

S rekonstrukcí Karolina, jehož první etapa skončila v roce 1950, architekt paralelně pracoval na obnově další památky spjaté s univerzitou. Rekonstrukce Betlémské kaple, přesně řečeno stavba její reminiscence včetně kazatelských domů, představovala jeho druhý úkol národního významu, tentokrát ztížený jak faktickou neexistencí kaple, tak absencí záznamů o její podobě.

Čerpáno z knihy Architektura 58–89
Koncepce publikace, editor, autor diskuzí: Vladimir 518