Drobečková navigace

Koledy

V Čechách je původ koledování a koled doložen již z předhusitských dob. Oblíbená koleda Narodil se Kristus Pán vznikla z latinské duchovní písně Ave hierarchie coelestis (Buď pozdraveno, kněžstvo nebeské).

Pod slovem koleda se skrývá více významů:
vánoční píseň
výraz, označující obchůzku po domech – koledování
dárek nebo pohoštění, které za zpívání či přeříkání básničky obdrží koledník
dřívější označení pro dobu od Štědrého večera do Nového roku či do svátku Tří králů.

Původ slova koleda je velmi nejasný - jeden z mnoha zdrojů tvrdí, že má pravděpodobně kořeny v latinském slově Calendae (kalendy), označujícího první lednové dny, kdy se slavil slunovrat. Tímto slovem se označoval i každý první den v měsíci, kdy pohanští kněží obcházeli s modlami po domech a křesťanští kněží se křtem a požehnáním, za které dostávali dary. Je možné sledovat vývoj slova kalendy - kolenda - koleda.

Jiné pojetí nahlíží na koledu jako na zpěv vánoční. Ve středověku je šířili po celé Evropě potulní žáci, často účinkující v oblíbených vánočních hrách. Hudba s vánoční tematikou se však vyvíjela od dávných dob a procházela různými fázemi - latinské zpěvy, vícehlasé písně, nástrojová hudba, pastorální mše, obchůzky s jesličkami. V Čechách je původ koledování a koled doložen již z předhusitských dob. Oblíbená koleda Narodil se Kristus Pán vznikla z latinské duchovní písně Ave hierarchie coelestis (Buď pozdraveno, kněžstvo nebeské).

Velmi známá a rozšířená je také německy zpívaná koleda Tichá noc (Stille Nacht). Zkomponoval ji Rakušan Franz Xaver Gruber, slova složil farář z Oberndorfu Josef Mohr (ve svých 26 letech). Poprvé zazněla tato píseň o Vánocích roku 1818.

Naše nejznámější koledy

Narodil se Kristus Pán
Chtíc, aby spal
Dej Bůh štěstí
Veselé vánoční hody
Já bych rád k Betlému
Vondráši, Matóši