Drobečková navigace

Lidové zvyky a pověry

Barborky, lití olova, rozkrajování jablek, půst...

Štědrý den býval kdysi postním dnem, doprovázeným řadou lidových zvyků, od rozmanitých pověr až po poetické obyčeje. Např. během dne se měl dodržovat přísný půst. Rodiče slibovali dětem, že uvidí večer zlaté prasátko, pokud půst dodrží. Lidé také věřili, že počet sedících u štědrovečerního stolu nesmí být lichý, proto předem zvali hosty, aby se tomuto nebezpečí vyhnuli. Večeře byla vždy bohatá a měla obvykle několik chodů. Typickým pokrmem byl černý kuba (kroupy s houbami), hrachová nebo čočková polévka, ovoce, ořechy, jablka, pečené placky. Někdy se jedla také ryba, ale nebyla příliš oblíbená, protože platila za postní jídlo. Kapr se stal pokrmem vánočních tabulí teprve v 19. století.

Lidové zvyky a pověry

Štědrý den býval podle lidové víry nejvhodnějším dnem pro provádění různých lidových zvyků. Ty by se daly rozdělit do tří skupin: zákazy, věštění budoucnosti a pověry k zajištění plodnosti a hojnosti.

Zákazy

Nejčastěji se zákazy vázaly k svátku sv. Lucie, ke Štědrému dni, ke dni Mláďátek a Tří králů. Některé z nich prokazují zjevnou souvislost s uctíváním duší zemřelých. Zákaz zametat během Štědrého večera vycházel z přesvědčení, že zametáním by mohly být zraněny duše zemřelých předků, které by se později mohly mstít. Stejný důvod měl i zákaz zvedání spadlých předmětů, bílení stěn, mletí obilí, tlučení plodin, vylévání vody na dvůr, prudké vstávání od stolu (přetrvalo do dnešních dnů) a vynášení popela. Zákazy některých pracovních činností - například předení, navíjení, tkaní, pletení, vázání, šití, mlácení - měly také původ v obavách z ublížení zemřelým duším. Pomstou by byla neúroda lnu, konopí či obilí. Na Mláďátka (28. 12.) se nesmělo prát, protože by byly pradleny celý rok ucourané, taktéž i dobytek a ještě by i kulhal. Také se věřilo, že se pere v krvi zavražděných neviňátek a matka by i se svými dětmi byla nešťastná. Šít se nesmělo, protože by se vypíchaly dětem oči a kdyby hospodyně vstala od štědrovečerní večeře, neseděly by slepice na vejcích. Štědrý den byl vůbec velmi svázán nejrůznějšími zákazy - nesmělo se nic kupovat, prodávat, půjčovat, kýchat nebo sedět naproti dveřím. Nikdo na sebe nechtěl přivolat neštěstí, pohromu, neúrodu nebo zlobu duchů.

Věštění osudu

Věštění osudu vždy lidi přitahovalo. Zdánlivě mrtvá větvička v teple a vodě obrazila a nasadila květy. Větvičce se říká "barborka", protože by měla být uříznuta v den svátku sv. Barbory. Většinou pochází z ovocného stromu. Někdy jich děvčata uřízla víc a pojmenovala je jmény chlapců a ta, která vykvetla nejdříve, měla symbolizovat budoucího ženicha. Šance na vdávání v sobě nesly i jiné pověry - třesení keřem či plotem mělo odhalit, ze kterého směru bude ženich pocházet. Říkalo se při tom: "Třesu, třesu tímto plotem, všeci svatí mým životem. Kde je můj milý dnes, ať mně tam zaštěkne pes." Jiné věštby se týkaly jednotlivých členů rodiny. Ze skořápkových lodiček se svíčkami, které se pokládaly na vodu, se věštilo, jak se majiteli loďky povede příští rok - podle chování lodičky na vodě, podle zhasnutí svíčky a cesty k druhému břehu. Lití olova - do vody se lilo rozžhavené olovo a ze vzniklého ztuhlého tvaru se věštily události pro další rok. Dodnes lidé po večeři rozkrajují jablka a podle tvaru jaderníku odhadují osud. Pokud má jaderník podobu kříže, má přijít nemoc či dokonce smrt, hvězda přináší štěstí, majetek.

Zajištění plodnosti a hojnosti

Ze štědrovečerní večeře se do země a pod stromy zakopávaly jako obětiny zbytky jídla. Nezapomínalo se ani na domácí zvířata - krávy dostávaly pečivo z mouky, petržele, šípkových plodů a zbytků z máselnice, aby dobře dojily. Na včelí úl hospodář zaklepal, aby se včely dožily jara. Drůbež nepřišla zkrátka - slepice dostávaly směs pšenice, hrachu a ječmene, aby dobře nesly. Kohoutovi a houserovi se dával česnek, aby byli odvážní a zdraví. Ráno se lidé chodili umýt k potoku či ke studni, aby byli celý rok zdraví. Také vykuřování kadidlem v kostele a následné pálení františků doma jsou očistné rituály. Zvyků, pověr a pranostik je tolik, že ani není možné, je zde všechny zmínit.