Drobečková navigace

Milan Rastislav Štefánik (1880 – 1919)

Klíčová osobnost československé státnosti

  • Výstup na Mt. Blanc – M. R. Štefánik uprostřed, reprofoto Štefánikův memoriál (Památník odboje, Praha 1929)
  • Milan Rastislav Štefánik jako pilot, Zdroj: TASR/reprodukcia

Výjimečný, nesmírně nadaný muž, který nebyl politikem, ale politika se mu stala prostředkem k naplnění cíle. Jeho hlavní myšlenkou bylo spojit Čechy a Slováky do společného státu, nezávislého na habsburské monarchii. Byla to myšlenka, za jejíž prosazení se rozhodl Milan Rastislav Štefánik bojovat všemi prostředky, jak diplomatickými, tak i vojenskými.

Milan Rastislav Štefánik se narodil 21. července 1880 v Košariskách na západním Slovensku.

Studium

Základy vzdělání získal v rodné slovenštině, jeho další vzdělání už probíhalo v maďarštině, protože Slovensko bylo označováno v rámci Rakousko – Uherska jako tzv. Horní Uhry. Maturoval na gymnáziu v Szarvaši (dnešní Maďarsko) v roce 1898 a odtud zamířil do Prahy.

Studijní léta v Praze zahájil nejdříve jako adept stavebního inženýrství, ale brzy se rozhodl ke změně. Zlákalo ho studium astronomie na filozofické fakultě Karlo – Ferdinandovy univerzity v Praze, kde se stal žákem Tomáše Garrigua Masaryka a otevřeně se hlásil k protiuherskému programu. V roce 1904 byl promován doktorem filozofie. Chtěl se i nadále věnovat astronomii, odjel tedy do Paříže, kde mohl pokračovat ve studiu i vědecké práci.

Astronomie a meteorologie

Pro Štefánika byl velkým idolem francouzský profesor Pierre Jules Janssen, pod jehož vedením pracoval jako asistent na hvězdárně v Meudonu. V letech 1905 – 1908 se opakovaně účastnil vědeckých výprav na Mont Blanc. Publikoval odborné články a postupně získával uznání mezi odborníky nejen ve Francii. Byl také vynikajícím horolezcem, na Mont Blanc vystoupal celkem šestkrát.

Ve svém oboru se zabýval především pozorováním slunce a meteoritů. Dobrodružná povaha spolu s vědeckými ambicemi ho přivedly do mnoha světadílů. Své vědecká bádání většinou spojoval s budováním observatoří a meteorologických stanic.

Za své úspěšně dovršené úkoly v oblasti meteorologie a telegrafie ho Francie ocenila křížem rytíře Řádu čestné legie.

Voják a diplomat

Po vypuknutí války se Milan Rastislav Štefánik, nyní už jako francouzský občan, přihlásil do armády, která ráda využila jeho odborných schopností.
Stál za Masarykovým programem samostatnosti československého národa. V roce 1916 se podílel na vzniku Národní rady československé, reprezentativního orgánu budoucího státu. Jednak se stal jejím místopředsedou, ale především se výrazně diplomaticky angažoval pro její uznání v politických kruzích Francie, Itálie i Ruska.

Od roku 1915 se snažil získávat dobrovolníky pro československé vojsko budované na podporu dohodových států. Pomohl formovat československé legie v Itálii, Srbsku, Rumunsku a Rusku. Díky svému vlivu na Slováky žijící v USA se na americké půdě účinně zasazoval o československou státnost.

Mezi jeho nejúspěšnější diplomatické výsledky patří „Dekret o vytvoření česko – slovenské armády ve Francii“, který v prosinci 1917 vydala francouzská vláda.

Politické působení

Milan R. Štefánik, uznávaný specialista s výbornými kontakty na politické elity dohodových mocností, se rozhodl pro zahraniční odboj. V trojici Masaryk – Beneš – Štefánik měl zásadní úlohu. Domlouval důležitá jednání s nejvyššími představiteli dohody, ačkoli se názorově v některých bodech od Masaryka výrazně lišil. Například podoba budoucího Československa se stala ožehavým tématem, neboť Štefánik měl k republikovému uspořádání značné výhrady, vždy však hledal a nalézal kompromisní řešení.

Nové Československo

S Milanem R. Štefánikem se samozřejmě počítalo při vytváření první československé vlády. Jako ministr vojenství měl v Kramářově vládě na starosti vojáky v zahraničí, především legionáře. Zúčastnil se také mírové konference ve Versailles.

Milan R. Štefánik se konečně, po dlouhé době, vracel do vlasti na jaře 1919. Během tohoto návratu z Itálie tragicky zahynul nedaleko Bratislavy při leteckém neštěstí dne 4. května 1919. Byl jedním z nejvýznamnějších tvůrců československé státnosti.

Místa v Praze spojená s osobou Milana Rastislava Štefánika

 

  • Praha 5, Smíchov – Štefánikova ulice 13 - Jedna z  hlavních ulic pražského Smíchova pojmenována na jeho památku podle kasáren, které se jmenovaly Štefánikovy a nacházeli se na Újezdě. Je zde také pamětní deska.
  • Praha 1, Staré Město – Klementinum - V době, kdy M. R. Štefánik v Praze studoval, se konala výuka především v Klementinu.
  • Praha 2, budova ČVUT (Karlovo náměstí 13) - V historické budově ČVUT M. R. Štefánik krátce studoval.
  • Praha 1, Staré Město, Ovocný trh – Karolinum - V roce 1904 byl slavnostně promován v aule Karolina.
  • Praha 1, Hradčany – Štefánikova hvězdárna - V roce 1928 byla na Petříně otevřena nová hvězdárna pojmenovaná na památku M. R. Štefánika, který často na Petřín chodíval pozorovat hvězdy. Před budovou stojí také jeho bronzová socha od slavného sochaře Bohumila Kafky. Sochu slavnostně odhalil Václav Havel v roce 1994.

Doporučená místa