Drobečková navigace
Zvonili jsme za Vlastu Klímovou-Štěrbovou
5. 2. 2024 v 15:00
Oběť komunistické akce Kámen.
* 5. února 1931, Praha
† 29. září 1984, Praha
Vlasta Štěrbová se narodila v Praze dne 5. února roku 1931. Jejím tatínkem byl Josef Štěrba, majitel restaurace Na Rybářce v Praze ̶ Podbabě. Její maminka Marie Štěrbová pocházela z vesnice Černuc u Velvar a když se vdávala, byla čerstvou absolventkou Střední dívčí školy ve Vodičkově ulici v Praze. Život Vlasty Štěrbové vážně ovlivnily a tragicky změnily politické události v republice: její otec narukoval během květnové mobilizace 1938 do pohraničí, kde v mladém věku zemřel na zápal plic a zejména pak období po únoru roku 1948, kdy se komunisté plně chopili moci. Marie v podnikání pokračovala sama. Provozovala kavárnu s restaurací v pražské Jáchymově ulici.
Po ukončení měšťanské školy v roce 1945, absolvovala Vlasta Střední jazykovou školu v Malešicích. Po studiu pracovala do roku 1950 jako telefonistka u firmy Okořálek v Praze v ulici Nekázanka č. p. 8. Vlasta Štěrbová byla velmi pohledná žena, měřila 172 cm a měla světle kaštanové vlasy a modré oči, proto si přivydělávala také jako modelka.
V roce 1948 Vlastina maminka přišla o podnik, byl jí znárodněn. Navíc se musely vystěhovat ze svého hezkého bytu do vlhké a zapáchající místnosti, jelikož jejich původní byt se zalíbil jedné komunistické rodině.
Dne 10. května 1949 obě ženy poprvé zadržela Bezpečnost a podezírala je z „příživnictví“, protože Marie Štěrbová odmítala vykonávat podřadné a ponižující zaměstnání, do něhož byla úředně zařazena. Navíc byla členkou Československé strany národně socialistické, na níž se Státní bezpečnost výrazně zaměřila. Matka i dcera byly převezeny do vyšetřovny v Bartolomějské ulici a měly být deportovány do pracovního tábora. K tomu však nedošlo, StB s nimi měla již jiné plány. Na matku a dceru, ale i další osoby, byli nasazeni spolupracovníci StB. Marie i Vlasta se tak staly součástí tajné a rozsáhlé akce označované StB jako Akce Kámen.
Hlavní spolupracovnice a agentka StB Eva, která je vyhledala a vzbudila u nich důvěru, jim nabídla přechod přes hranice s tím, že má již bohatou a úspěšnou zkušenost a lidi kolem sebe, kteří přechody organizují. Údajně neměla kde bydlet, a tak ji Marie a Vlasta Štěrbovy z vděčnosti ubytovaly ve svém již tak malém bytě a živily ji.
Tou dobou Marie bydlela se svou dcerou v ulici Masná 21. Kdykoliv vyšla z domu, byla legitimována příslušníkem Veřejné bezpečnosti, který ji ukázal zatykač a řekl, že on ji zatknout nechce, ale mohl by to udělat někdo z kolegů, což urychlilo její rozhodnutí co nejdříve odejít za hranice.
Aniž by tušily, co na ně StB chystá, vydaly se dne 21. června 1950 s agentkou Evou a jejími kolegy – agenty k hranicím (Sokolov, Cheb, Aš). Své věci si s sebou vzít dle rad fingovaných převaděčů nemohly, proto je nechaly v úschovně na nádraží.
Psal se 22. červen roku 1950 a byla noc. Z převáděné skupiny nikdo netušil, že jejich cestu řídí Státní bezpečnost. Padli do léčky tzv. akce Kámen. StB při ní prostřednictvím agentů vytipovávala lidi, kteří byli režimu nepohodlní a vylákala je na cestu za hranice. Vše bylo StB do detailu naplánováno, a tak převaděči přivedli uprchlíky do napodobeniny úřadovny amerických důstojníků, kde visela americká vlajka, portrét amerického prezidenta a byl i přítomen voják v americké uniformě (vše bylo na objednávku StB dovezeno z Filmových ateliérů Barrandov).
Tam byli vyslechnuti, měli vypovídat především o protikomunisticky zaměřených přátelích v Československu. Vyšetřovací spis k Vlastě a Marii Štěrbovým obsahuje také dopisy, které napsaly svým nejbližším přátelům, v nichž je informovaly o svém úspěšném přechodu hranic, ale i o tom, že lidem, kteří jim dopisy osobně doručí, mohou zcela věřit. Nicméně vše se odehrávalo ve vnitrozemí, přes hranice se převáděné osoby nikdy nedostaly, což se neměly nikdy dozvědět. Posléze jim bylo řečeno, že půjdou krátce lesní cestou do blízkého bavorského města. Po pěti minutách byly zadrženy hlídkou Pohraniční stráže útvaru Svatý Kříž u Gregorova dvora, která na ně již čekala, a byly převezeny do Prahy, do věznice na Pankráci. Vlasta Štěrbová se podle výpovědi syna Zdeňka celý život domnívala, že byly s matkou uneseny zpět do Československa. Nikdy se nedozvěděla, že hranice vůbec nepřekročily.
Rozsudek byl nad Vlastou Štěrbovou a dalšími osobami vynesen dne 8. listopadu 1951.
Ve vazbě byla v noci záměrně a pravidelně buzena ze spaní, takže trpěla spánkovou deprivací. Při výsleších ji vyšetřovatelé mlátili, musela dělat dřepy a bylo jí řečeno, že v kobce – kam ji zavřeli - chcípne jako krysa. Vlasta tomu věřila. Patnáct měsíců strávených ve vazbě a na samotce v kobce v podzemí bylo nekonečných. Neustálé výslechy se konaly většinou v Bartolomějské ulici, kam byla vždy převážena s černou páskou na očích. Několikrát byla při výslechu konfrontována se svojí matkou, která nevypovídala dle představ žalobce.
Vlasta Štěrbová se dle slov jejího syna z tohoto ponížení nikdy nevzpamatovala.
Propuštěna byla až v roce 1955. Až tehdy se dozvěděla, že její maminka ve vazbě dne 17. prosince 1951 zemřela. Oficiálně měla v úmrtním listě jako důvod smrti napsáno, že zemřela na lalůčkový zápal plic, ale i vzhledem k jejímu nízkému věku je možné konstatovat, že byla umučena. Tělo Marie Štěrbové komunisté v noci vhodili do hromadného hrobu v Ďáblicích. Ortel smrti byl nad Marií vynesen v podstatě hned po prvním výslechu v pankrácké věznici, kde ve spisu stojí, že tato osoba se již nikdy nesmí vrátit do lidské společnosti, jelikož je v socialistickém zřízení neadaptabilní.
Vlasta poté několik let musela pracovat na Kladně v povrchových dolech, později jí dovolili přestěhovat se do Prahy. Zde roznášela svršky po zemřelých a také krátkou dobu pracovala na hlavní poště jako listonoška, odkud ji nedlouho poté vyhodili vzhledem k tomu, že byla vězněná jako nepřítel socialistického zřízení. Nepomohla ani její perfektní znalost anglického a německého jazyka a bylo jí pouze dovoleno, aby pracovala jako uklízečka. V březnu roku 1958 se jí narodil syn Zdeněk Klíma, který vzpomíná, že ještě v době jeho mládí jejich byt pravidelně prohledávala Státní bezpečnost.
Vlasta Štěrbová byla několikrát hospitalizována, protože se psychicky zhroutila. Ve vězení onemocněla žloutenkou, kterou jí téměř neléčili, vyrazily jí po těle krvavé fleky způsobené lupénkou a po brutálních výsleších přestala slyšet na jedno ucho. Toto všechno vedlo k jejímu předčasnému úmrtí.
Zemřela ve svých 53 letech dne 29. září 1984.
A agentka StB Eva, která obě ženy připravila o život? Dle zjištění syna paní Vlasty si agentka StB Eva ještě po sametové revoluci v devadesátých letech krásně užívala života a zřejmě měla stále radost z dobře odvedené práce.
Autoři: Mgr. Teresa Urbář a Mgr. Zdeněk Klíma
Na textech medailonků se dále podílejí autoři:
PhDr. Jan Kalous, Ph.D.; PhDr. Vít Fojtek, Ph.D.; Mgr. Kryštof Zeman; MgA. Veronika Bendová; PhDr. Petr Blažek
Zdroj: Muzeum paměti XX. století