Drobečková navigace

Pražské věže a jejich symboly

Existence každé z pražských věží je spjata s jedním ze symbolů, který je pro ni typický, ať už na základě některého z faktů nebo legendy. Nejspíše byste si jednotlivé symboly dokázali k věžím přiřadit sami, rádi vám ale řekneme více - v některých případech můžete být překvapeni…

Publikováno 16. 8. 2021


Staroměstský orloj – Slunce

Slunce bylo již od pradávna vnímáno jako základní symbol života a znovuzrození. Dlouho bylo také považováno za střed vesmíru nebo hvězdu, která obíhá kolem Země. Dnes samozřejmě víme, že je tomu naopak. Ale v době výstavby Staroměstského orloje, jehož první zmínka se datuje k roku 1410, tomu bylo jinak. Staroměstský nebo také Pražský orloj představuje důmyslný mechanismus astronomických hodin, tzv. astrolábu. Ten v historii astrologové a navigátoři používali např. pro určování polohy Slunce a hvězdných těles, astronomických cyklů a samozřejmě času, a to hned v několika podobách. Staroměstský astroláb je nastaven podle místního středoevropského času, kterému se historicky také říkalo „pražský střední sluneční čas“. Slunce tak na orloji zaujímá nejdůležitější postavení a je umístěno na zlaté ruce, která astroláb oběhne jednou za 24 hodin. Je tedy nad slunce jasné, jaký symbol právě Staroměstský orloj nese…

 Staroměstská mostecká věž – Ledňáček ve věníku

Všichni pravděpodobně známe krásného říčního ptáka s ještě hezčím jménem – ledňáček. Víte ale také, co je to „věník“? Věník neboli závoj byl společně s ledňáčkem symbolem krále Václava IV. a podle legendy je spojován s lazebnicí Zuzanou, která králi pomohla uprchnout z vězení, právě když mu bylo dovoleno umýt se v lázni. Ledňáček ve věníku je také proto znakem cechu lazebnického. Ledňáček je známý také jako symbol šťastné lásky, radosti a věrnosti. Motiv spirálovitě stočeného závoje/věníku do kruhu s uzlem a dvěma volnými cípy představuje Řád točenice, který je nejstarším světským královským řádem založeným právě králem Václavem IV. roku 1389. Založení řádu bylo pravděpodobně inspirované Podvazkovým řádem (rytířský řád Spojeného království Velké Británie a severního Irska).

Petřín – třešňový květ

Nic nepatří k Petřínu více než rozkvetlé třešňové sady – a polibky pod nimi. Petřín se tak nejen na prvního máje stal symbolem všech zamilovaných a polibek pod rozkvetlou třešní patří mezi oblíbené tradice. Historicky se jedná o tradici pohanskou, kdy měl polibek pod kvetoucím stromem zajistit ženě plodnost, krásu a zdraví. Přes 2000 kvetoucích stromů najdete v Seminářské zahradě, která byla původně klášterní zahradou řádu karmelitánů u Panny Marie Vítězné. Jedna z hrušní údajně pamatuje Jana Nerudu, který se narodil nedaleko – v dnes již zrušených újezdských kasárnách. Také proto najdete v dolní části zahrady poblíž lanové dráhy bronzový pomník od Jana Simoty z roku 1970 věnovaný památce jeho osoby a díla.


Novomlýnská vodárenská věž – mlýn

Přestože z původní mlýnské a vodárenské věže již dnes nic neuvidíte, zůstal její odkaz zachován alespoň ve jménu. Významná technická památka z doby baroka byla vystavěna v roce 1658 na místě původní mlýnské a vodárenské věže. Právě na tomto místě Vltavy se ve středověku nacházely Nové mlýny s dřevěnou věží zásobující vodou dolní Nové Město pražské. Dřevěná věž byla nahrazena v letech 1602-1606 kamennou renesanční věží. Šlo o mimořádnou stavbu o osmi patrech s vyhlídkovou terasou a nádhernými renesančními malbami, které mimo jiné zobrazovaly české panovníky od Přemyslovců až po císaře Rudolfa II. V roce 1655 byl bohužel tento skvost stržen povodní a ve stylu baroka zde byla vybudována věž nová. Ta sloužila svému účelu až do roku 1877 a v nedávné době prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Její původní funkce tak byla zachována právě v symbolu mlýna.


Malostranská mostecká věž – maltézský kříž

Nižší mostecká věž, též zvaná Juditina, je v jádru románská stavba z 12. století. Věž byla součástí levobřežního opevnění, které chránilo areál kláštera řádu špitálních bratří sv. Jana Křtitele Jeruzalémského z Rhodu a Malty (neboli johanitů či později tzv. maltézských rytířů). Klášter řádu Maltézských rytířů byl na Malé Straně založen roku 1159, jako první česká komenda řádu, který vznikl v Palestině v 11. století za účelem pomoci nemocným, ochrany křesťanských poutníků proti pohanům a znovuzískání Svaté země. Pražským johanitům se říkalo také „křížovníci špitálu Panny Marie v Praze konec mosta“, protože právě jejich dvůr byl první budovou na konci této strany mostu, v místech dnešní Malostranské mostecké věže. Symbolem řádu je osmihranný bílý kříž. Řád se dodnes věnuje pomoci v oblasti zdravotnictví a humanitární činnosti.

Prašná brána – koruna

Žádný jiný symbol by pro Prašnou bránu nemohl být typičtější než právě koruna. Prašná brána je totiž považována za začátek tzv. královské cesty, tedy historické trasy vedoucí centrem města ke katedrále sv. Víta, kterou projížděli před korunovací nastávající čeští králové. Jako první se odsud vydal ke katedrále Albrecht II. Habsburský v roce 1438 a jako poslední slavnostní cestu ke korunovaci projel Ferdinand V. Dobrotivý v roce 1836. Prašná brána je tedy spjata s řadou českých panovníků, jejichž sochy také zdobí průčelí věže. Pokud budete pozorní, najdete nad průjezdem na východě poprsí rytíře s páskou s latinským nápisem, který hlásá: Hle, Praha. Poctivým jsem matkou, podvodným macechou; tito nechť prchají a přicházejí ti, kdož sami od sebe chtějí dobro. Velice přiléhavý citát nejen pro dnešní dobu.

Svatomikulášská městská zvonice – Zvon

Zde je symbol obsažen již v samotném názvu – věž, zvonice či ještě jinak hláska přiléhá ke kostelu sv. Mikuláše na Malé straně a postavil ji věhlasný Kilián Ignác Dietzenhofer. Zajímavé je, že výška zvonice je shodná s výškou přiléhající kupole chrámu; do výšky 65 metrů vede 215 schodů a zvoní zde zvon sv. Mikuláše z roku 1576. Další zajímavostí je, že věž má své popisné číslo 556, což znamená, že nepatřila církvi, ale obci – kostely zpravidla popisná čísla nemají. Ve středověku totiž bylo zvykem, že zvonice kostelů stavěly obce. Věž sv. Mikuláše také jako poslední plnila funkci hlásné věže – poslední hlásný, jehož úkolem bylo v případě požáru zvonit a ukazovat směr požáru červeným fáborem, popř. v noci lucernou, se z věže odstěhoval až roku 1891. Neveselou úlohu plnila zvonice od počátku 50. let až do pádu komunistického režimu. Státní tajná bezpečnost odtud monitorovala zejména pohyby na velvyslanectvích západních zemí. Dnes se naštěstí můžeme kochat zrestaurovanou věží s hodinami s šestimetrovým ciferníkem a překrásným výhledem na Vltavu a Hradčany.

 

Sklenice z křišťálového skla se zlaceným symbolem pražských věží

Symboly pražských věží na kultivovaném suvenýru

Každou ze sedmi věží si můžete připomenout také díky našim kultivovaným suvenýrům - designovým skleničkám Rückl a šálkům ze Studia Malíská - které nesou jejich symboly. Na křišťálových sklenicích je najdete ve zlaceném provedení, na šálcích navíc ještě v kobaltové modři.  Připomeňte si své zážitky z Prahy, kdykoli je vezmete do rukou. Vybrat si je můžete na našem e-shopu

 

Prague City Tourism

Prague City Tourism (PCT) je akciová společnost 100 % vlastněná hlavním městem Praha a je certifikovanou oficiální organizací destinačního managementu hl. m. Prahy. Jejím hlavním posláním je podpora udržitelného domácího i příjezdového cestovního ruchu v hlavním městě.