Hanavský pavilon

Hanavský pavilon byl původně postaven jako výstavní pavilon železáren knížete Viléma Hanavského v Komárově u Hořovic pro Zemskou jubilejní výstavu v r. 1891. (Jubilejní proto, že se konala sto let po první výstavě průmyslových výrobků na evropské pevnině v pražském Klementinu.) Tento pavilon patřil na výstavě k nejkrásnějším. Navrhli ho architekti Otta Heiser a Hercík, na projektu se podílel zejména modelér Zdeněk Emanuel Fiala. Na výstavišti ho postavili dělníci knížecích sléváren za dozoru stavitele Františka Červinky. Tehdy se uvádělo, že je postaven ve slohu bohatého holandského baroka, litinové prvky pavilonu včetně figurální výzdoby jsou secesní. Ve všech ohledech byl dokladem úrovně našeho uměleckého slévačství. Jeho zdivem vyplněná nosná konstrukce i ornamentální ozdoby byly zhotoveny z litiny. Byla to první budova s litinovou konstrukcí v Praze, tedy z litého železa, zdiva a skla.Vysoké dvojramenné schodiště bylo zdobeno umělecky kovaným zábradlím, pavilon měl okrasný arkýř, nádherně zdobený balkon, okna s kovanými mřížemi a zábradlím na terasách. Uprostřed interiéru byl okrasný sloup ozdobený nahoře litinovým orlem.

Na výstavě byl představen široký sortiment výrobků knížecích železáren, byla zde i litinová busta císaře Františka Josefa I. Majitel železáren kníže hanavský zakoupil tehdy všem svým 700 dělníků jízdenku z Hořovic do Prahy, vstupenku na výstavu a přidal každému 5 zlatých na útratu. Po skončení výstavy daroval kníže Vilém z Hanavy (Hanau) pavilon městu Praze. Byl do posledního šroubku rozebrán a roku 1898 znovu postaven na Letné jako výletní vyhlídková restaurace, kterou provozoval nájemce. Sloužil až do r. 1967, kdy pro značnou zchátralost musel být rozebrán, podle historických fotografií byly zhotoveny modely chybějících a poškozených částí, slévači vyrobili nové litinové odlitky a pavilon byl znovu sestaven. K tak náročné obnově patrně přispěl připravovaný mezinárodní kongres architektů v Praze i skutečnost, že již ve 20. letech vyjádřil obdiv nad pavilonem slavný francouzský architekt Le Corbusier. Od r. 1971 je Hanavský pavilon opět zařízen jako restaurace. V roce 1987 provedl akad. sochař Vladimír Svoboda a Milan Janda náročné restaurátorské práce na litinových prvcích budovy. Je naší nejen uměleckou, ale i technickou památkou. Dnes v objektu sídlí restaurace stejnojmenného názvu.