Palác Lažanských

Palác Lažanských stojí na rohu dnešní Národní třídy a Smetanova nábřeží.
Ve 14. stol. zde bývala lázeň zvaná Malovaná, později ji koupil řád křižovníků s červenou hvězdou a založil zde špitál sv. Anežky pro chudé a nemocné ženy, který zrušil Josef II. roku 1784. Při stavbě řetězového mostu v letech 1839 - 1841 byla zde vybudována mohutná nábřežní zeď dosahující na úroveň tehdejších širokých Nových alejí, dnešní Národní třídy, která zde vznikla po zrušení hradeb. Volný prostor vybízel k zástavbě. Architekt Vojtěch Ignác Ullmann zde rychle za sebou vybudoval objekt České spořitelny (dnes budova Akademie věd ČR), a před ním směrem k Vltavě palác Lažanských.

Monumentální novorenesanční palác pro Prokopa hraběte Lažanského vznikl v letech 1861 - 1863. Předlohou k tomuto stylu jsou vídeňské novorenesanční stavby. Byla to jedna z posledních pražských palácových staveb, již v projektu koncipovaná jako kombinace reprezentativního šlechtického sídla, činžovního domu a administrativních prostor. Čtyřkřídlou třípatrovou budovu s dvěma dvory vystavěl pražský stavitel František Havel. Hlavní průčelí je situováno do nábřeží, nad portálem je kartuš s erbem hrabat Lažanských. Na balkoně nad portálem je osazena pamětní deska z růžového mramoru, která uvádí, že v letech 1863 - 1869 zde žil a tvořil Bedřich Smetana. Deska od Františka Kysely byla na dům osazena v roce 1924 při stém výročí Smetanova narození. V r. 1881 získal známý pražský živnostník Václav Zoufalý povolení k provozování kavárenské živnosti ve volných přízemních prostorách paláce a provedl zde potřebné stavební úpravy. Vybudoval zde dvě propojené kavárenské místnosti s nově proraženým vchodem v ose průčelí. Kavárna se jménem Velká Slávie dosáhla neobyčejné proslulosti díky slavným osobnostem, které ji navštěvovaly, zejména hercům protějšího Národního divadla.

V roce 1907 pak stavitel Jan E. Deport zařídil nový portál kavárny se secesní markýzou. Největším zásahem do Lažanského paláce však byla rekonstrukce kavárny ve 30. letech 20. stol., kdy byla kromě jiného v kavárně osazena velká skleněná okna. Interiérové úpravy tehdy provedl Josef Hukal. Interiér zdobí kopie slavného obrazu Piják absintu (autor Viktor Oliva).
V letech 1932 - 1933 podle projektu architekta Oldřicha Stefana vznikla i dnešní restaurace Parnas, dříve slavná jazzová kavárna.
V roce 1982 - 1983 prošla kavárna Slavia generální rekonstrukcí podle projektu architektů Jana Fišera a Ivo Lose. Po rekonstrukci byla otevřena ve stejný den jako rekonstruované Národní divadlo. Legendární kavárna svými divadelními, literárními a bohémskými tradicemi láká své hosty dodnes, jen s několikaletou přestávkou v 90. letech.

Větší část Lažanského paláce obývá dnes FAMU. V roce 1982 zde došlo k rozsáhlé havárii nábřežní zdi a následně měla budova problémy se statikou, takže byla v 90. letech ukotvena 250 mikropiloty o hloubce 11 - 14 m a tryskovou injektáží. V roce 2001 - 2003 proběhla rekonstrukce sídla FAMU, která má zde nyní odpovídající podmínky ke studiu a práci.
Rod Lažanských měl v Praze palác ještě na Malé Straně ve Sněmovní ul. 5 a na Starém Městě na rohu Husovy a Zlaté ulice.