Drobečková navigace

Palác Grömlingovský

Palác pro advokáta Karla z Grömlingu vystavěl na místě několika pěti samostatných měšťanských domů architekt Josef Jäger v roce 1786. Budova je jedním z umělecky nejvýznamnějších děl pražské rokokové architektury. Od roku 1874 byla v přízemí domu vyhlášená kavárna, v níž si dávali dostaveníčko mnohé osobnosti českého kulturního života. Dnes by diskutovali nad šálkem kávy řetězce Starbucks.

  • Památky & architektura
  • palác
  • rokoko

Kontakty

  • Palác Grömlingovský
  • Malostranské náměstí 5
  • 118 00 Praha 1 – Malá Strana

Historie objektu

Pod kopulí kostela sv. Mikuláše stojí skupina tří domů, z nichž půvabností vyniká dvoupatrová rokoková stavba obrácená do Malostranského náměstí třemi průčelími. Původní palác vznikl přestavbou pěti samostatných měšťanských domů. Jejich postupným spojováním se vytvořil předpoklad pro stavbu sjednocené budovy paláce. V roce 1764 - 1785 se stal majitelem všech domů advokát JUDr. Karel z Grömlingu, palác pro něj vystavěl architekt Josef Jäger v roce 1786. Palác zprvu převzal jméno po jednom z původních zde stojících domů U Kamenného stolu, časem se změnil na jméno Grömlingovský či Kremlinkovský podle nového majitele.

Dvoupatrový dům má třetí neúplné atikové patro pod střechou. Palác je jedním z umělecky nejvýznamnějších děl pražské rokokové architektury. Má její charakteristické rysy, např. portály s vykrojenými horními rohy, speciální rokokovou štukovou ornamentiku na parapetech i rokokové zdobení suprafenestrů (rokaje, girlandy) a jiné. Okna jsou vždy po dvou spojena nadokenními a podokenními římsami a jsou bohatě dekorována. Severní průčelí je vyzdobeno o něco jednodušeji než hlavní východní průčelí, jižní průčelí je spíše klasicistní. V paláci jsou dodnes patrné zbytky sklepů a zdí z původních gotických a renesančních domů (např. klenby). Palác byl na střeše atikového patra vyzdoben kamennými vázami a sochami na náměty z antické mytologie Ignáce Františka Platzera z doby kolem roku 1787. Ve druhé polovině 19. stol. objekt zpustl, jeho opravu pak provedl architekt Jan Bělský. V roce 1939 koupil palác svým tehdy ještě nezletilým dcerám známý podnikatel v obuvnictví Popper, po převratu 1948 dům převzal stát a budovu adaptoval pro potřeby Státního zdravotnického nakladatelství Avicena.

Přízemí budovy sloužilo pro veřejnost již od roku 1740, kdy se zde prodával tabák, noviny a občerstvení. V roce 1874 zde pak byla otevřena kavárna s názvem Café Radetzky či kavárna U Radeckého. Okno kavárny vedlo k pomníku rakouského maršála českého původu Jana Josefa Václava Radeckého z Radče, kterému postavili pomník v roce 1859. Pomník byl odstraněn po první světové válce a kavárna se pak přejmenovala na Malostranskou. Zprvu to byla jen důstojnická kavárna, později po změně majitele se stala místem, kam přicházely mnohé osobnosti českého kulturního života, za všechny lze jmenovat Jana Nerudu, Emu Destinnovou či Jana Zrzavého. Malostranská kavárna získala stejně slavnou pověst na levém břehu Vltavy, jako má na pravém břehu kavárna Slavia u Národního divadla. Na samém počátku našeho století rekonstruovala kavárnu pro norského podnikatele architetka Bára Škorpilová v duchu barokního minimalismu. Upotřebila zde ocelové lampy, mramorové stolky i originální krb. Moderní prvky propojila s historickými prostorami. Malostranská kavárna sloužila do r. 2007, od ledna 2008 je zde kavárna řetězce Starbucks Coffee.

Zobrazit historii objektu

Související objekty

Zdroj: Prague City Tourism