Drobečková navigace

Lanová dráha na Petřín

Lanová dráha na Petřín navazuje na tramvajovou dopravu v zastávce Újezd a je vedena po trase Újezd – Nebozízek – Petřín. Na úplném vrcholu protíná Hladovou zeď. Na trati dlouhé 510 m dvouvozová lanovka překonává výšku 130 m. Lanovka původně s pohonem na vodní převahu zahájila provoz roku 1891, v r. 1932 byla elektrifikována. Na dlouhých 20 let zastavily její provoz rozsáhlé sesuvy půdy v r. 1965.

Upozornění: Lanová dráha na Petřín bude z důvodu pravidelné revize od 11. do 27. března 2024 mimo provoz.

  • Památky & architektura
  • technická památka
  • s dětmi

Otevírací doba

    • leden – prosinec
    • po - ne
    • 08.00 – 23.00

PRAVIDELNÉ REVIZE

Během pravidelných revizí je lanová dráha mimo provoz:
Jarní: od 11. března do 27. března 2024 včetně.

 

Praktické informace

Lanová dráha navazuje na tramvajovou dopravu v zastávce Újezd a je vedena po trase Újezd - Nebozízek - Petřín.

Lanovka jezdí v intervalech 10 - 15 minut. Jízda trvá 4 minuty, do zastávky Nebozízek 2 minuty, souprava má 2 vozy, překonává výšku 130 m.

JÍZDNÉ

Samostatná jednotná nepřestupní jízdenka: 60 Kč.
Děti do 15 let a senioři nad 65 mají jízdu zdarma - nutnost prokázat věk (u dětí nad 10 let) dokladem - např. občanským průkazem či nějakou jinou průkazkou s fotografii a uvedeným datem narození). Pokud svůj věk neprokáží, platí plnocenné jízdné 60 Kč.

Platným jízdním dokladem pro lanovku je také:
- předplatní kupon pro Prahu
- jízdenka s platností 24 hodin a 72 hodin
- doklady pro cestování za zvláštní ceny jízdného a doklady opravňující k bezplatné přepravě.

Jízdenky jsou k zakoupení v zastávkách lanové dráhy v automatech.

Podrobný ceník jízdného ZDE

Přeprava kol:

  • Jízdní kola (max. 2) je možné přepravovat ve druhém oddílu vozu


bezbariérový přístup není

Doprava:
tram 22, 20, 12, 9 výstup Újezd

 

Zobrazit praktické informace

Kontakty

  • Lanová dráha na Petřín
  • Újezd
  • 118 00 Praha 1 – Malá Strana
  • +420296191817

Historie objektu

Myšlenka vybudovat lanovku na Petřín vznikla v r. 1890 zároveň s projektem Petřínské rozhledny. Družstvo rozhledny na Petříně s. r. o. od počátku chtělo usnadnit Pražanům cestu k rozhledně. Obě stavby také probíhaly současně. Provoz lanovky byl zahájen 25. července 1891. V té době to byla nejdelší lanová dráha v Rakousku-Uhersku.

Trasa lanovky byla původně kratší: dolní stanice stála o trochu výš než dnes a horní stanice byla poblíž restaurace Nebozízek. Lanovka překonávala výškový rozdíl přes 102 m a její šikmá délka byla 396,5 m, stoupání mělo sklon téměř 27 %. Trať o rozchodu 1 m měla tři kolejnice, takže po střední z nich jezdily oba vozy a pro jejich vyhýbání sloužil krátký čtyřkolejnicový úsek. Stejně jako letenská lanovka jezdila na principu vodní převahy. 6 m dlouhé a 2 m široké vozy z Ringhofferovy továrny pojmuly 32 osob, jízda trvala 6 minut.
Za první světové války byl provoz zastaven. Ač se několikrát Družstvo rozhledny na Petříně po válce zabývalo možností obnovit provoz lanovky, nebylo k dispozici dostatek prostředků. Až před IX. sokolským sletem se obnovy ujaly Elektrické podniky, do jejichž majetku byla lanovka r. 1931 převedena. Stará lanovka byla rozebrána, některé její části byly předány Technickému muzeu a rychle byla vystavena lanovka nová, tentokrát na elektrický pohon. Spodní stanice byla přemístěna o něco níže do barokního domu na Újezdě, v němž měl svůj první ateliér slavný fotograf staré Prahy Jindřich Eckert. Horní část lanovky byla prodloužena průlomem v Hladové zdi až k rozhledně, nedaleko které byla postavena nová konstruktivistická stanice navržená architektem Františkem Šrámkem. Lanovka byla dlouhá 511 m a překonávala výškový rozdíl 130,5 m. Maximální sklon trati je bezmála 30 procent. Trať byla postavena na systému dvou kolejí s rozchodem 1435 mm s výhybnou kolejí ve střední části. Poprvé na světě zde byl použit systém bezpečnostních lan, který umožnil zastavit vůz kdekoliv na trati okamžitě a naprosto plynule na rozdíl od tehdejších lanovek švýcarského typu, které brzdily velmi prudce. Elektrický pohon zajišťovalo Ward-Leonardovo soustrojí ze strojovny v horní stanici. Strojní zařízení vyrobila Českomoravská Kolben-Daněk tak dobře, že do dnešního dne na něm nebylo třeba nic měnit. Provoz byl řízen zcela automaticky, i když v případě potřeby bylo možné řídit lanovku ručně ze strojovny. Prodloužená trať měla ve směru nahoru jednu zastávku na Nebozízku. Vozy 12 m dlouhé a 2,4 m široké pro 70 stojících a 35 sedících osob vyrobila opět továrna Ringhoffer. Provoz nové lanovky byl zahájen 5. června 1932. Rychlost jízdy 4 - 6 m/s a zvýšená kapacita vozů přinesl lanovce významný primát: nejvyšší přepravní kapacitu lanovek v Evropě 1300 osob za hodinu v jednom směru.

Lanovka sloužila bez problémů i během druhé světové války až do 7. června 1965, kdy vinou dlouhých dešťů došlo k jejímu vážnému narušení a později i k nebezpečnému sesuvu půdy petřínského vrchu, který zničil část dráhy. Provoz lanovky byl tehdy přerušen na celých 20 let.

V r. 1981 po rozsáhlém zpevnění petřínského svahu a po odborných expertízách bylo rozhodnuto o zahájení rekonstrukce lanovky (započaté r. 1983) s maximálním využití původních staveb i technologie. V místech zničení střední části tratě byla vybudována monolitická mostní kostrukce uložená na podpěrách založených na mikropilotech, které jsou zakotveny do skalního podloží. Původní strojní zařízení lanovky udržoval vrchní strojník v dokonalém stavu celých 20 let, kdy byla lanovka mimo provoz, a tak bylo použito i pro novou lanovku. Část strojovny je vidět za skleněnou střechou v horní stanici: je to šikmo uložené kolo o průměru 3 m, které vede ocelové tažné lano o délce přes půl kilometru a šířce 3,5 cm, vedené po trati 190 kladkami. Za ním je uloženo menší hnací kolo spojené s motorem o výkonu 106 kW. Je zde použita ve světě zcela ojedinělá konstrukce dvojích lan tažného a brzdového. Tažné lano obstarává pohyb obou vozů, které jsou na něm zavěšeny, druhá lana, která se nepohybují, jsou lana brzdová, která spolehlivě a plynule mohou zajistit i nouzové zastavení. Tažné lano je osmkrát předimenzováno, takže provoz je bezpečný. K původnímu vybavení z r. 1932 patří i přístroj tratiměr, který ukazuje okamžitou polohu vozů na trati. Vyměněna byla jen elektroinstalace a osazen byl nový velín s radiovým spojením s vozy. Nové vozy o váze přes 12 tun, délce přes 23 m a šířce téměř 2,5 m postavila na původních podstavcích Vagonka Česká Lípa. Mají stejný sklon jako je průměrný sklon trati - 25 % a jezdí trychlostí až 4 m /sec.

Znovu se lanovka na Petřín rozjela po dvacetileté přestávce v roce 1985, kdy byla začleněna do systému MHD.

Trať o původní délce 510 m projedou i se zastávkou na Nebozízku za něco přes 3 minuty. Přepravní kapacita je 1400 osob/hod.

 

Technické parametry:

· délka tratě: 510 m

· počet zastávek: 3

· počet vozů: 2

· překonávaná výška: 130 m

· největší sklon tratě: 298 ‰

· rychlost jízdy: 4 m /s

Zobrazit historii objektu

Zdroj: www.dpp.cz