Drobečková navigace

Nový židovský hřbitov

  • Mapa

Hřbitov s nesčetnými umělecky hodnotnými náhrobky byl založen v roce 1890. Nejvíce pozornosti poutá Památník československých židů, obětí holocaustu a odboje z r. 1985. K dalším nejvyhledávanějším místům patří hrob spisovatele Franze Kafky a jeho rodičů (číslo náhrobku 21 - 14 - 21).

  • Památky & architektura
  • hřbitov
  • synagoga/židovská památka

Otvírací doba

listopad – březen

Pondělí
09.00 – 16.00
Úterý
09.00 – 16.00
Středa
09.00 – 16.00
Čtvrtek
09.00 – 16.00
Pátek
09.00 – 14.00
Neděle
09.00 – 16.00

duben – říjen

Pondělí
09.00 – 17.00
Úterý
09.00 – 17.00
Středa
09.00 – 17.00
Čtvrtek
09.00 – 17.00
Pátek
09.00 – 14.00
Neděle
09.00 – 17.00

Kontakty

  • Nový židovský hřbitov
  • Izraelská 1
  • 130 00 Praha 3
  • +420226235216
  • +420224800813

Historie objektu

     Hned u stanice metra trasy A Želivského mezi ulicemi Želivského a Nad Vodovodem se nachází Nový židovský hřbitov. Byl založen v roce 1890, když dosloužil Starý židovský hřbitov v dnešní Fibichově ulici. Byl proponován pro cca 100 000 hrobů, tedy asi na jedno století. Svou rozlohou je více než 10x větší než Starý židovský hřbitov v Josefově. Obřadní síň s důstojnou modlitebnou, dům očisty pro pohřební obřady, budovy správní a pomocné i ochranná zeď kolem hřbitova byly zbudovány v tehdejším vládnoucím stavební slohu - v novorenesanci. Obřadní síň navrhl architekt Bedřich Münzberger. Hřbitov byl od počátku řádně rozdělem na hřbitovní pole, která byla postupně zaplňovaná hroby, takže procházka hřbitovem je i přehledem jednotlivých po sobě jdoucích slohů hrobek a památníků mrtvých: od novogotiky přes novorenesanci, pražskou a vídeňskou secesi, přes klasicismus, purismus a konstruktivismus až k současnosti. Na hřbitově se pohřbívá dodnes. Mnohé umělecky hodnotné náhrobky jsou díly předních českých sochařů a architektů - Jana Kotěry, Josefa Zasche, Josefa Fanty, Čeňka Vosmíka aj.

     Ve středu hřbitova u hlavní aleje je pole věnované pracovníkům židovských náboženských obcí a dalších významných činitelů, při vstupu do hřbitova je místo pro čestné hroby významných rabínů jako např. dr. Nathan Ehrenfeld nebo dr. Gustav Sicher. U vchodu do hřbitova je také památník Patria, památník zaniklé dolnokralovické obce ve tvaru obyčejného balvanu a Památník obětí 1. světové války z r. 1926 ve tvaru obdélného kvádru vsazeného do dvou obdélníkových podstavců. Podél východní hřbitovní zdi jsou nákladné rodinné hrobky, např. významných podnikatelských rodin Petschků a Waldesů. Waldesovská hrobka je zdobena dvěma reliéfními bustami - posledním dílem Josef Václava Myslbeka.

Nejvíce pozornosti poutá Památník československých židů, obětí holocaustu a odboje z r. 1985. Je to soustava vydutých elips, v jejichž středu září Davidova hvězda. Autory jsou sochař Zdeněk Vodička a architekt Vladimír Stehlík. K dalším nejvyhledávanějším místům patří hrob spisovatele Franze Kafky a jeho rodičů (číslo náhrobku 21 - 14 - 21) ve tvaru šestibokého krystalu s daty pohřbených na čelní stěně. Jeho autorem je architekt L. Ehrmann.

Naproti ve zdi má pamětní desku Kafkův přítel a významný propagátor jeho díla Max Brod, který je pohřben v Izraeli. Odpočívá zde také např. spisovatel Ota Pavel, v urnovém háji např. básník Jiří Orten. Hřbitov má zvláštní povolení provozovat urnový háj, přestože židovská tradice zakazuje kremace mrtvých. Této možnosti využívají zejména smíšená manželství.

     Nový židovský hřbitov v Praze 3 je jako celek zapsán mezi chráněné kulturní památky.

Zobrazit historii objektu