Drobečková navigace

Hrzánský palác

Hrzánský palác je součástí řadové zástavby na jižní straně Loretánské ulice při hraně hradčanského ostrohu. Objekt stojí na místě původně gotického domu, který ve 14. století patřil svatovítské kapitule. V letech 1949 až 1954 byl celý objekt radikálně upraven pro reprezentační účely ministerstva informací a osvěty, později předsednictva vlády. Přestavba odstranila celý dvorní trakt a v patře vznikly velké sály. V současné době slouží objekt k reprezentačním účelům předsedy vlády České republiky.

  • Památky & architektura
  • palác

Praktické informace

Hrzánský palác je zpřístupněn veřejnosti ve vybraných termínech.

V roce 2019 bude otevřen od 9.00 do 17.00 hodin každou první sobotu v měsíci od dubna až do srpna a 1. května v rámci oslav 15. výročí vstupu České republiky do Evropské unie.

  • Komentovaná prohlídka interiérů paláce trvá přibližně 40 minut (poslední začíná v 16.00).
  • Dlouhodobé expozice Symboly republiky a Můj stát.
  • Vyhlídka z terasy, kterou obdivoval i nejvýznamnější nájemník paláce – Tomáš Garrigue Masaryk, který zde žil v letech 1894–1896.

 

Zobrazit praktické informace

Kontakty

  • Hrzánský palác
  • Loretánská 177/9
  • 118 00 Praha 1- Hradčany

Historie objektu

Hrzánský palác
V jižní části Loretánské ulice stojí jeden z několika pražských paláců Hrzánských. Je jedním z nejstarších hradčanských domů. Stojí na místě původního gotického domu, který patřil svatovítské kapitule. Ve 14. st. ho několik let vlastnil stavitel chrámu sv. Víta Petr Parléř. Jeden z jeho pozdějších majitelů nejvyšší český kancléř Jindřich z Plavna na místě zpustlého a snad i zbořeného domu nechal vystavět dům nový, který v letech 1588 - 1600 podstatně rozšířil Adam ze Šternberka starší. Nejvyšší komorník Oldřich Desiderius Pruskovský dům nechal renesančně přestavět a zvýšit ho o jedno patro směrem do Loretánské ulice. Další z majitelů Hrabě Kolovrat-Krakovský v roce 1657 vybudoval v zadním traktu směrem do Úvozu, kde terén spadá prudce dolů, pětipodlažní dům a spojovací západní křídlo, pod nádvořím velké konírny a spojil objekt se sousedním domem, dnes známým jako palác Dietrichštejnský. Když Kolovratové upadli do dluhů, koupil v roce 1708 celý objekt hrabě Zikmund Valentin Hrzán z Harasova, podle jehož rodu má palác dodnes jméno. Hrzánové získali svůj přídomek podle hrádku Harasova, ležícího na jih od Kokořína. Ke konci 18. st. se palác stal kapitulním domem děkanství chrámu sv. Víta. Kapitula provedla v letech 1775 - 80 přestavbu paláce, při níž vznikla dnešní pozdně barokní fasáda, jež zakryla dřívější renesanční průčelí, zdobené sgrafitovou rustikou. Ta spolu se zachovalým renesančním portálem hlavního vchodu patří do 2. poloviny 16. st. Palác má pravidelný obdélníkový půdorys s nádvořím uprostřed. Ve sklepích jsou pozůstatky středověkého opevnění Hradčan.


V jednom z bytů paláce s terasou a krásnou vyhlídkou na město bydlel v letech 1894 - 95 budoucí prezident T. G. Masaryk s manželkou Charlottou. Za první světové války koupil část paláce malíř Ferdinand Engelmüller, který si v bývalém Masarykově bytě zařídil svůj malířský ateliér a malířskou školu. Byly zde až do roku 1924. Na intimním nádvoří paláce je umístěna Engelmüllerova bronzová busta s pamětní deskou od sochaře Emanuela Kodeta z roku 1930. Na nádvoří je také barokní kašna se sochou Herkula v nice. V ateliéru v zadním traktu paláce žil a maloval v letech 1937 - 1970 malíř Jan Slavíček, syn slavného českého krajináře Antonína Slavíčka. Jan Slavíček má na nádvoří paláce také pamětní desku s bustou od Břetislava Bendy, dokončenou v roce 1989 jeho synem Milanem Bendou. V letech 1949 - 54 byl celý objekt rekonstruován pro reprezentační účely ministerstva kultury a později pro předsednictvo československé vlády. Tehdy ho upravovali architekti Vilém Lorenc a A. Vrána. Monumentální díla socialistického realismu, kterými byl tehdy palác vyzdoben, již byla odstraněna a vláda České republiky má historické prostory paláce k dispozici pro své reprezentační a diplomatické účely.

Zobrazit historii objektu

Zdroj: www.vlada.cz