Karlovo náměstí

Po založení Nového Města Karlem IV. se místo nazývalo Velkým tržištěm (Forum Magnum), Novoměstským rynkem (Circus Novae Civitas) nebo rynkem Hořejšího města. Význam náměstí byl podpořen i umístěním Novoměstské radnice v jeho severní části. V 15. století se již užívá názvu Dobytčí trh. Ve středu náměstí stávala od roku 1393 až do roku 1791 kaple Božího těla s malým hřbitovem, kde byl pochován Jan Kampanus Vodňanský. V roce 1784 za Josefa II. byla zrušena a zbořena. Před stavbou kaple zde stávala věž, v níž se každý druhý pátek po Velikonocích konalo předvádění svátostí a říšských korunovačních klenotů, což lákalo do Prahy návštěvníky z celé země i z ciziny. Na náměstí byl vězeňský špitál (v jižní části) a třináct starých domků. U jednoho z nich ležel podle pověsti velký mramorový kámen s vytesaným křížem, umrlčí hlavou a letopočtem 1627. Kámen prý označoval popravní místo, kde se za noci tajně popravovaly odsouzené osoby duchovního a šlechtického stavu. První poprava zmíněného roku prý byla vykonána na několika protestantských kněžích, kteří osnovali spiknutí proti císaři. V severní části náměstí stávala tzv. slanečková bouda, kde se prodávaly sušené ryby a slanečci a sůl. Před zbořením se pak do roku 1862 pod názvem Salle romaine pronajímala různým artistickým skupinám, cirkusům, ochotnickým společnostem.

          V polovině 19. století se náměstí přejmenovalo na Karlovo. O zlepšení vzhledu blátivého prostoru, zachování jeho celistvosti a první výsadby stromů se zasloužil hrabě Karel Chotek. Roku 1876 byly dokončeny práce na parkové úpravě náměstí v anglickém slohu podle plánu arch. Bedřicha Wünschera. Práce vedl přední český zahradník Josef Fiala. V letech 1884 — 85 došlo k realizaci plánu nového ředitele pražských zahrad a parků Františka Thomayera, který architektonicky sjednotil obě části náměstí a vysadil obvodové stromořadí. Použil zejména odolné jerlíny japonské, javor stříbrný, dub velkoplodý, platany javorolisté. Monumentální platan ve střední části parku je nejstarší a údajně pochází z předchozí úpravy arch. Wünschera. V centru dvou větších částí parku jsou dvě vodní nádrže. Dodnes tvoří park jeden celek, přestože ho protínají dvě frekventované komunikace (Ječná, Žitná). V severní části parku před soudní budovou je osazen pomník Vítězslava Hálka s fontánkou od Bohuslava Schnircha z roku 1881. Nedaleko před Novoměstskou radnicí stojí barokní kašna se sochou sv. Josefa od Matouše Jäckela z roku 1698. V obou rozích větších částí parku při Resslově ulici jsou výstupy z metra. Nedaleko před budovou ČVUT stojí socha Elišky Krásnohorské (Karla Vobišová, 1931), naproti přes ulici pomník Karoliny Světlé (Gustav Zoula, 1910). Před kostelem sv. Ignáce je pomník Jana Evangelisty Purkyně (Oskar Kozák, Vladimír Štrunc, 1961), proti Faustovu domu pak pomník botanika Benedikta Roesla (Čeněk Vosmík, Gustav Zoula, 1898).

           Karlovo náměstí je považováno za největší pražské náměstí s největším počtem plastik. Jeho rozlohu uvádí např. Emanuel Poche 80.500 m² (8,05 ha). Plocha vlastního parku podle publikace Pražské zahrady a parky (z roku 2000) je 3,85 ha, s obvodovými chodníky a parkovacími plochami pak 4,63 ha.