Tyršův dům (Michnův palác)

Historie Tyršova domu je velmi dlouhá. Ve středověku zde stával hospodářský dvůr Luben, v jehož držení se vystřídalo několik ženských církevních řádů, zejména klášter sv. Anny, založený r. 1330 Eliškou Přemyslovnou, kam byly uvedeny dominikánky. Za husitů bylo vše vypáleno a zbořeno a oblast měla zcela venkovský ráz. Později se zmiňuje mlýn Huť a v domku v těchto místech bydlel po r. 1500 právník Viktorín Kornel ze Všehrd, jehož připomíná nedaleká Všehrdova ulice. Na konci 16. stol. si zde vybudoval dům či spíše letohrádek (Lusthaus), zahradní domek a vodárnu Jan Vchynský(Kinský) z Vchynic, karlštejnský purkrabí. Hlavní průčelí budovy bylo podle tehdejšího zvyku orientováno směrem k řece, zády ke komunikaci. Jihozápadní část objektu přistavěl pro další majitele stavitel Oldřich Avostalis. V r. 1623 byl letohrádek prodán Pavlu Michnovi z Vacínova. On i jeho syn se snažil napodobit nedaleký Valdštejnský palác, a tak architekti Francesco Caratti a Pietro Colombo pro ně vybudovali stavbu ve slohu římských paláců 16. stol. s pěti trakty, velkým ozdobným rizalitem, předdvořím a vnitřním dvorem obklopeným lodžiemi. Tato stavba, zejména v části obrácené do zahrady, je jednou z nejlepších staveb raného baroka v českých zemích. Stejně ušlechtilé jsou i její sálové prostory, zdobené bohatými štukaturami, provedenými Domenicem Gallou. Majitelé se měnili až r. 1767 zakoupil objekt rakouský erár pro vojenské účely a proměnil jej ve zbrojnici. Přitom došlo ke značné devastaci celého areálu.

Teprve v r. 1921 koupila objekt Československá obec sokolská pro své účely. Úpravu paláce svěřila architektu Františku Krásnému, který ho postupně vracel původnímu stavu. Byl proveden důkladný architektonický průzkum, za vedení dr. Vojtěcha Birnbauma byly prostudovány historické prameny a starší veduty a podle nich byla provedena celková generální rekonstrukce, která zachránila vzácný objekt před zkázou. V zahradě byla přistavěna nová budova, v níž byly zřízeny dva sály pro cvičence, zimní plovárna a noclehárny. V bývalých Michnových konírnách vznikl Sokolský domov a restaurace Ve Staré zbrojnici. Kromě zřízeného Sokolského muzea byla v prvním patře starého traktu po nějakou dobu umístěna soukromá obrazárna Jiřího Karáska ze Lvovic, který ji v r. 1925 věnoval Československé obci sokolské. Později se stala součástí Památníku národního písemnictví. Sokolstvo přikoupilo v 30. letech i jednopatrovou budovu letohrádku nad Čertovkou, kde bývala v 19. stol. pobočná scéna tehdejšího Nosticova, dnes Stavovského, divadla. Za okupace zde působil v Tyršově domě tělovýchovný nacistický spolek Kuratorium a Hitlerjugend.

Brzy po válce byla Československá obec sokolská komunisty zrušena a od r. 1953 objekt převzal stát, který zde otevřel Muzeum tělesné výchovy a sportu a většinu prostoru dal do užívání Československého svazu tělesné výchovy. Expozice muzea byla zrušena k 1. 4. 2003. Po r. 1989 získala celý areál v restituci Česká obec sokolská. Na nádvoří byla osazena socha zakladatele sokolského hnutí dr. Miroslava Tyrše, kterou r. 1926 vytvořil sochař Ladislav Šaloun.

Areál byl značně poškozen při katastrofální povodni v r. 2002.