Drobečková navigace
Kostel sv. Štěpána
Kostel, založený Karlem IV. v roce 1351, byl jedním ze dvou hlavních farních kostelů zakládaného Nového Města pražského. V interiéru se dochovaly zbytky gotických nástěnných maleb ze života Panny Marie a je zde také hrob významného českého vrcholně barokního sochaře a řezbáře Matyáše Bernarda Brauna. Mezi obrazy jsou kvalitní práce raně barokního malíře Karla Škréty.
- Památky & architektura
- kostel
- gotika
- historizující slohy
Praktické informace
PRAVIDELNÉ ŘÍMSKOKATOLICKÉ BOHOSLUŽBY
- neděle: 11.00
Kontakty
- Kostel sv. Štěpána
- Štěpánská
- 120 00 Praha 2 – Nové Město
- +420221990200
- +420603522288
Historie objektu
Gotická stavba vznikala v letech 1351 – 1401. Trojlodní bazilika zaklenutá žebrovou křížovou klenbou s dlouhým presbyteriem byla na západě opatřena věží. Ke kostelu byla přistavěna sakristie a samostatně stojící zvonice. V průběhu baroka přibyly další dvě kaple.
Osud kostela sv. Štěpána byl mimo jiné úzce spjat s husitstvím. Právě odtud vedl v roce 1419 radikální kazatel Jan Želivský rozlícený dav nespokojenců k Novoměstské radnici, kde pak byla provedena defenestrace novoměstských konšelů.
Rozsáhlou změnou prošel kostel při novogotické úpravě podle návrhu architekta Josefa Mockera v 70. letech 19. století, při níž byla mimo jiné věž, vysoká 57 m, vylepšena stanovou střechou s věžičkami.
V interiéru se dochovaly zbytky gotických nástěnných maleb ze života Panny Marie a je zde také hrob významného českého vrcholně barokního sochaře a řezbáře Matyáše Bernarda Brauna. Mezi obrazy jsou kvalitní práce raně barokního malíře Karla Škréty.
Okolo kostela a zvonice se již za vlády Karla IV. rozkládal hřbitov, na tu dobu velmi rozlehlý. Říkalo se mu poutnický, protože sem byli pohřbíváni poutníci, kteří zemřeli v Praze na cestě za svatými ostatky. Později byl využíván jako hřbitov morový. V roce 1502 sem bylo svezeno ze všech pražských měst přes 13 000 obětí morové nákazy. Hřbitov byl zrušen roku 1784.
Kostel patří římskokatolické církvi.
Zdroj: www.kostelignac.cz