Kostel sv. Jana Nepomuckého Na Skalce

V místech, kde se Nové Město pražské svažuje směrem do Nuslí, v těsném sousedství kdysi Dobytčího trhu, se říkávalo Na Skalce. Bývala tady jedna z vinic Nového Města pražského, na níž vznikla již v polovině 17. století malá kaplička, zřízená ke cti Janu Nepomuckému. Nádherná barokní novostavba kostela, provedená podle návrhu Kiliána Ignáce Dienzenhofera, bezprostředně souvisí se svatořečením Johánka z Pomuku. Byl to rozhodující moment pro výstavbu chrámu v letech 1730–1738. Ovšem i po tomto datu pokračovalo vybavení interiéru, byla dodávána umělecká díla, realizována výzdoba, a to až do roku 1753. Nedílnou součástí stavby je ovšem také dvouramenné schodiště k hlavnímu vchodu, které ještě podtrhuje dokonalost jednolodní dispozice a radikálně barokního řešení geniálního architekta. Impozantní průčelí se dvěma věžemi je výraznou dominantou Nového Města.

Svatý Jan Nepomucký je prý nejslavnějším Čechem, alespoň co do počtu ztvárnění, která se ve světě vyskytují. Množství soch i obrazů tohoto světce je opravdu úctyhodné. Vzorem jim často byl model umístěný právě v interiéru tohoto kostela, jehož autor, zakladatel barokní sochařské dílny Jan Brokoff, jej vytvořil již v roce 1682. Vznikl tak dřevěný, bohatě zlacený návrh pro bronzovou sochu na Karlově mostě. Uvnitř kostela je to především sama architektura, která svým oktogonálním tvarem každého zaujme. Doplňuje ji kopule a nástropní malba Karla Kováře představující Glorifikaci a Mučení svatého Jana. Pozornost poutá hlavní oltář, jehož zlacené reliéfy připomínají zázraky sv. Jana i zpověď královny Žofie. Po obou stranách naleznete sochy zemských patronů sv. Václava a sv. Ludmily. Také kazatelna a další oltáře jsou bohatě zdobené řezbami. Většinou jde o výsledky práce dílny Ignáce Františka Platzera či Jana Antonína Quittainera.