Drobečková navigace

Lichtenštejnský palác - sál Bohuslava Martinů a sál Galerie

Přímo naproti kostelu sv. Mikuláše na Malé Straně, v historickém Lichtenštejnském paláci, se nachází Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění. Její součástí je koncertní sál Bohuslava Martinů s kapacitou 200 osob a koncertní sál Galerie pro 130 osob. Oba sály slouží hlavně k pořádání absolventských koncertů a komornějších akcí.

  • Památky & architektura
  • palác
  • Kultura & zábava
  • koncertní síň

Praktické informace

Aktuální program koncertů naleznete ZDE

Začátek koncertů je vždy v 19.30, není-li uvedeno jinak.

 

Předprodej vstupenek:

 

Zobrazit praktické informace

Kontakty

  • Lichtenštejnský palác - sál Bohuslava Martinů a sál Galerie
  • Malostranské náměstí 13
  • 118 00 Praha 1 – Malá Strana
  • +420234244144
  • +420234244134

Historie objektu

Převážnou část západní strany horního Malostranského náměstí proti chrámu sv. Mikuláše zabírá Lichtenštejnský palác, rozsáhlý objekt na místě pěti původních renesančních domů. Stavební historii paláce lze datovat od osudného požáru Malé Strany v roce 1541, kdy shořelo 155 domů, zachováno zůstalo jen 78. Některé dosud zachované části, kupříkladu zbytek hranolové věže na jižním konci, jsou ještě starší. Stávala zde řada výstavných měšťanských domů, které však po požáru ustoupily šlechtickým rezidencím. Lichtenštejnský palác vznikl ve 20. letech 16. století jako první velká barokní stavba v metropoli. O několik desetiletí později vznikl i Hartigovský palác, který dnes s Lichtenštejnským tvoří jeden celek.

 V letech 1622—23 se stal vlastníkem domů kníže Karel z Lichtenštejna, který zde žil do roku 1627. Přezdívalo se mu "krvavý místodržitel", poněvadž ve funkci místodržitele byl pověřen potrestáním vůdců stavovského povstání po bitvě na Bílé hoře. Jak známo vše vyřešil nelítostně, marně členové rodin odsouzených chodili do paláce žádat o milost. Sedmadvacet českých pánů skončilo na popravčím lešení na Staroměstském náměstí. Dávnou minulost a jejich smutný osud, o němž bylo rozhodnuto v tomto paláci, připomíná 27 stylizovaných litinových hlav na patnících u obrubníku na chodníku před palácem. Vytvořil je sochař Karel Nepraš v roce 1993 a byly sem osazeny při poslední rekonstrukci paláce. Po smrti Karla Lichtenštejnského ke konci třicetileté války, když Švédové obsadili Prahu, usadil se v paláci hlavní štáb švédského vojska. V roce 1791 se konala v Praze korunovace císaře Leopolda II. českým králem. Při té příležitosti se tehdejší majitel paláce kníže Alois Josef z Lichtenštejna rozhodl palác přestavět podle projektu architekta Matyáše Hummela. Při tom vzniklo dnešní klasicistní průčelí, monumentální hlavní schodiště a velký sál ve dvorním křídle. Během korunovace zde sídlil ubytovací úřad. V období 1742 — 90 Lichtenštejnové palác pronajali poštovnímu úřadu. Do roku 1753 to byla jediná sběrna poštovních zásilek v celé Praze.

V letech 1811—26 zde bydlel zakladatel slavistiky Abbé Josef Dobrovský.

V roce 1827 se zde konala druhá průmyslová výstava v Čechách (první byla v Klementinu).

Od roku 1825 patřil palác Michalu Ledebourovi, který ho od Lichtenštejnů koupil a částečně dal přestavět interiér architektem Kašparem Předákem. Ani tento nový majitel zde však nezůstal.

V revolučním roce 1848 byl celý palác vystěhován a smutně proslulý vojenský velitel Prahy Windischgrätz sem přemístil vojenské velitelství a zřídil zde jeho hlavní stan. Po roce 1850 budovu koupil rakouský vojenský erár, ve vchodu byla železná mříž, za ní dvě děla v pohotovosti a za zvuku bubnů zde probíhalo parádní střídání vojenských stráží.

Za první světové války bylo v paláci ubytováno vojenské velitelství 8. armádního sboru. V roce 1918 právě zde byla poslední bašta rakouské vojenské moci.

I za okupace zabralo budovu německé vojenské velitelství a také po válce byla v paláci armáda až do roku 1960, pak Vysoká škola politická ÚV KSČ. Na počátku devadesátých let začala rekonstrukce Lichtenštejnského i sousedního Hartigovského paláce podle projektu atelieru architekta Pavla Kupky s tím, že objekt bude využíván hudební fakultou AMU. Po rekonstrukci jsou zde na rozloze 8000 m² k dispozici pro veřejnost koncertní sál Bohuslava Martinů s novými varhanami, výstavní síň, letní scéna a zahrada, pro hudební fakultu učebny, nahrávací studio, zvukové laboratoře, knihovna, klub a další prostory. Nástupní schodiště dostalo novou balustrádu podle návrhu Karla Nepraše, autora patníků před palácem.

Zobrazit historii objektu

Zdroj: Hudební a taneční fakulta AMU