Hygienická stanice hlavního města Prahy

Objekt „Staré rychty“ ve svém počátku sloužil jako správní budova a sídlo královského rychtáře (rychtář byl královským úředníkem, pověřeným správou města a řízením městského soudnictví, jeho služební hodnost ho řadila na první místo ve městě).
V druhé polovině 14. století bylo podzemí využíváno i jako šatlava. Ta se stala osudnou Johánkovi z Pomuka (+ 20. 3. 1393), později zvanému sv. Jan Nepomucký, který následkem mučení zemřel.
Na začátku 15. století byl komplex budov využíván jako obecní tržnice, sloužící k obchodování s plátnem. V roce 1490 město dům prodalo, aby jej pro své účely zakoupilo koncem 15. století zpět.
V polovině 16. století zde sídlil soud, dále krámy, lékárna, vinný šenk a sklady.
V roce 1588, z iniciativy tehdejšího primátora, odstartovala a úspěšně proběhla renesanční úprava objektu. Z té doby pochází zachovaný hodnotný portál s iónskými polosloupy, a taktéž zbytky arkád v nádvoří. Po Bílé hoře připadl dům jako konfiskát městu, to jej pronajímalo např. divadelním společnostem.
V roce 1798 byla budova klasicistně přestavěna Ignácem Janem Palliardim na obytný dům. Od této přestavby zůstala podoba domu téměř nezměněna.

V roce 1880 proběhla adaptace domu pro potřeby nově vzniklé instituce Městského fyzikátu – šlo o vůbec historicky první instituci zaměřenou na městský hygienický dozor, preventivní opatření proti epidemiím a zajištění zdravotních služeb.

Kromě zdravotnických služeb pro nemajetné obyvatele, organizace převozu infekčně nemocných, dozoru nad pohřbíváním, dozoru nad školní hygienou, dezinfekční stanice, ústavu ke zkoušení potravin, lékárny a později i ordinací pohotovostní služby, zde sídlily i různé spolky pod ochranou města. Od r. 1913 zde sídlil A. B. Svojsíkem založený skautský spolek Junák, zde vycházel časopis a byla tu i prodejna výstroje.

Během 20.století a zejména po druhé světové válce se agenda úřadu rozšiřovala, posléze byly vyčleněny samostatné odbory pro řízení a organizaci zdravotní služby, odbor lékařský, veterinární, zdravotně-technický, právní, odbor preventivního a sociálního lékařství pod nově zřízeným Ústavem národního zdraví.

V roce 1952 byla v budově „Staré rychty“ zřízena Hygienicko-epidemiologická stanice hl. m. Prahy, následujících 50 let do roku 2003 na Staré rychtě fungovala ordinace očkování do zahraničí, první a dlouho jediná svého druhu.

Zdroj: Hygienicko-epidemiologická stanice hl. m. Prahy