Poutní místo Panny Marie Vítězné na Bílé hoře

Po bitvě na Bílé Hoře vystavěli neznámí stavebníci k uctění padlých obětí v letech 1622 - 24 kapli původně zasvěcenou sv. Václavu, později Panně Marii, do níž se ukládali vyorané kosti padlých. Kaple se stává i poutním místem. Jako první se ujal správy řád servitů, kteří zde také začali r. 1628 stavět svůj klášter, nebyl však dokončen. Postavená část byla proměněna v hostinec, zvaný Velká hospoda nebo Hospoda na Bílé Hoře. Mariánská kaple byla základem rozsáhlejší stavby, kterou vybudoval v letech 1708 - 30 stavební podnikatel a malíř Kristián Luna (někdy se uvádí za stavitele i Dienzenhofer). R. 1709 byl postaven přístavek s kruchtou a opatřeny varhany. Později byla přistavěna kaple sv. Rozálie a naproti ní kaple sv. Hilaria. Konečná stavba je typickým barokním poutním kostelem s ústřední svatyní, obklopenou kaplemi, ochozem a domem správce. Ústřední prostor má půdorys kříže, nad jeho rameny jsou kopule. Vstup do původní mariánské kaple je zdoben reliéfem zobrazujícím nástup vojsk do bitvy. V popředí je páter Dominik s obrazem Panny Marie a latinským nápisem, který říká: Dejte císaři, co je císařovo a Bohu, co je boží. Jižní kupoli zdobí nástropní freska od Václava Vavřince Reinera, která zobrazuje karmelitána pátera Dominika modlícího se před bitvou. Později v kupoli středního prostoru vymaloval známý bavorský malíř Kosmas Damián Asam fresku Oslava církve českými patrony. V severní kopuli je freska od Jana Schöpfa, znázorňující útěk stavovského vojska po bitvě na Bílé Hoře. Prostorné nádvoří ohraničují ochozy s barokními freskami, v jejichž rozích byly zřízeny kaple sv. Vojtěcha, sv. Jana Nepomuckého, kaple Nejsvětější Trojice a Božího hrobu. V křížové chodbě jsou vymalována česká a moravská mariánská poutní místa s německo-českými nápisy.

Nejvýznamnějším místem areálu je architektonicky bohatý portál do jižního vchodu. Na portále je plastika Zvěstování od Jana Oldřicha Mayera z r. 1710, před portálem socha sv. Šebestiána a sv. Rocha snad od téhož autora. Na oltáři v kapli sv. Václava je nejzajímavější předmět - kopie obrazu Narození Páně, na němž je Ježíšek na plenkách, Panna Marie, sv. Josef, v pozadí dva pastýři a průhled do krajiny, což značí obraz z doby renesance. Originál tohoto obrazu, který nalezl páter Dominik na zámku ve Strakonicích, shořel, ale byly pořízeny tři kopie. Jeden je v kostele Panny Marie Vítězné v Karmelitské ul., jeden je ve Vatikáně a třetí zde.

Poté, co Josef II. prodal kostel v dražbě, koupil ho r. 1811 kanovník Josef Čapek, který o něj pečoval a vrátil ho do církevního majetku. Dokonce získal pro kostel peníze tím, že v r. 1812 pozval k jeho návštěvě a požádal o přímluvu francouzskou císařovnu Marii Luisu, manželku Napoleona I. a dceru rakouského císaře, která odpočívala v nedaleké Velké hospodě před setkáním se svým otcem císařem Františkem I.

Za II. sv. války zde sídlila Luftwafe a protiletecká obrana blízkého letiště v Ruzyni, z té doby zde zůstal protiletecký kryt. Za komunistické éry byl poutní kostel sice přístupný lidem, protože ve faře sídlil diecézní kněz, ale přilehlé hospodářské budovy byly využívány státní policií k odposlechům zahraničních hovorů.

Po roce 1989 se celý areál vrátil zpět do majetku řádu benediktinů a od podzimu roku 2007 mají v bývalé faře a přilehlých budovách svůj klášter  sestry benediktinky z opatství Proměnění Páně.