Drobečková navigace

Střešovice a Dejvice: Od zasněných vil k socialistickému mrakodrapu

Čeká vás nevšední zážitek plný kontrastů. Střešovice i Dejvice totiž patří k bonbonkům pražské architektury, obzvlášť pokud máte rádi neobvyklé a nápadité stavby 20. století. Ve střešovické vilové oblasti se usazovali mnozí umělci. Malíři a sochaři tady měli své ateliéry, ovšem svá sídla si zde stavěli i movití podnikatelé. Klid rodinného života na vás v této části Prahy dýchne i dnes. Dejvice jsou pak docela jiné. Vznikaly v metropoli nového československého státu jako luxusní rezidenční čtvrť podle uceleného moderního urbanistického projektu architekta Antonína Engela. Ústřední Vítězné náměstí bylo obestavěno řadou monumentálních budov, které zde ostatně stojí dodnes. Oblast Dejvic byla vždy částečně prominentní čtvrtí; dnes je mimo jiné centrem studentského života.

  • Sport & relaxace
  • pěší trasy
  • náš tip

Praktické informace

POPIS TRASY
Délka: 6 km
Brožura ke stažení: Praha:pěšky2

1 Ořechovka (MHD zastávka tram) → k schody k Müllerově vile →

2 Müllerova vila
Všem fanouškům moderní architektury doporučujeme návštěvu Müllerovy vily, vrcholného díla architekta Adolfa Loose z let 1928–1930. Vila na první pohled zaujme strohým exteriérem; uvnitř se však skrývá fascinující členitý prostor, v němž se jednotlivá podlaží a místnosti do sebe dynamicky vlévají v duchu Loosovy teorie „Raumplanu“. Loos vytvořil unikátní, luxusní a nadčasový dům, který předběhl svou dobu.
Upozornění: Prohlídku vily lze absolvovat pouze s průvodcem a je třeba si konkrétní termín s předstihem rezervovat.

→ ulice Nad Hradním vodojemem → ulice Pod Kostelem → ulice Sibeliova →

3 Kostel sv. Norberta
Dominantou Sibeliovy ulice je kostel sv. Norberta, novorománská trojlodní bazilika pocházející z konce 19. století. V tomto období se Střešovice osamostatnily od závislosti na klášteru strahovských premonstrátů. V názvu a tedy patronaci kostela však zůstal odkaz zakladatele premonstrátského řádu, sv. Norberta.

4 Sokolovna
Po levé straně Sibeliovy ulice si můžete povšimnout tohoto bývalého centra společenského dění.

5 Funkcionalistický evangelický kostel stojí na náměstí Před Bateriemi
Tip: Pokud budete z náměstí Před Bateriemi pokračovat ulicí U Páté baterie stále rovně, přijdete k další zajímavé stavbě a to, k Rothmayerově vile.

6 Rothmayerova vila
Dvoupatrová vila slavného architekta Otto Rothmayera a jeho manželky Boženy, významné textilní výtvarnice a designérky, je ukázkou detailně propracované architektury inspirované prvky kvádru a válce.

→ náměstí Před Bateriemi → ulice U Šesté baterie → ulice Pod Bateriemi → ulice Nad Hradním vodojemem →

7 Střešovická zvonička
Vedle schodů vedoucích do Střešovické ulice stojí zvonička postavená na konci 19. století, pozůstatek původní zástavby starých Střešovic.

→ ulice Střešovická → ulice Na Pěkné vyhlídce → ulice Na Dračkách →

8 Vila Václava Špály
Zhruba v polovině ulice Na Dračkách na parcele č. 5 si nechal postavit vilu s ateliérem malíř a grafik Václav Špála. Realizací pověřil významného architekta Otakara Novotného, který se zaměřoval na cihelnou architekturu holandského typu.

→ ulice Pod Vyhlídkou → ulice Cukrovarnická → ulice Lomená → ulice Na Ořechovce →

9 Vila Bohumila Kafky
Zděná vila jednoho z nejvýznamnějších českých sochařů zaujme především prosklenou přístavbou, kde měl umělec svůj ateliér. Architekt Pavel Janák využil v exteriéru strohého režného zdiva, které oživil promyšlenými detaily nadpraží, říms a drobnými geometrickými prvky.

→ ulice Západní →

10 Vila Jaroslava Vondráka
Vlastní vilu, dominující západní straně Macharova náměstí, si architekt Jaroslav Vondrák navrhl v duchu rondokubismu, „národního slohu“ typického pro československou architekturu 20. let. Ten snadno rozeznáte podle výrazného použití kontrastujících forem oblouku a kvádru. Vondrák je autorem několika dalších staveb na Ořechovce včetně nedaleké Ústřední budovy s kinem Ořechovka.

→ ulice Na Ořechovce →

11 Ústřední budova Ořechovka

Čtvrť Ořechovka byla plánována jako jednotně urbanisticky řešená vilová čtvrť ve stylu anglického zahradního města. Ústředním bodem centrálního náměstí byla budova od zmíněného architekta Vondráka, obchodní i společenské zázemí zdejší vilové kolonie. Zahrnovala velký divadelní a taneční sál, kino i restauraci s kavárnou. Stavba, která by si zasloužila důkladnou rekonstrukci, zaujme na první pohled architekturou ovlivněnou secesí i kubismem.

→ ulice Spojená →

12 Ulice Dělostřelecká spolu s ulicí Klidnou tvoří malou čtvrť typizovaných domů postavených ve stylu rondokubismu. Tento „národní sloh“ nahradil po vzniku nové republiky jehlancový kubismus. Oblost a barevnost odkazuje k motivům slovanské tradice.

→ ulice Dělostřelecká → ulice Špálova → ulice Na Ořechovce →

13 Ulice U Laboratoře
Komplex budov, který minete v ulici U Laboratoře, je bývalý Výzkumný ústav cukrovarnický, jehož stavba vznikla v roce 1920 v tehdy módním stylu art deco. V současnosti je budova sídlem Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR.

→ ulice Cukrovarnická →

14 Muzeum Městské hromadné dopravy

V expozici naleznete unikátní technické památky. Nejstarší tramvajový vůz dokonce sloužil ještě koněspřežné tramvaji. Mnohé z exponátů jsou spojeny se jménem geniálního českého vynálezce a pionýra elektrifikace Františka Křižíka.

→ ulice Patočkova → ulice Pevnostní → ulice Pod Hradbami →

15 Traubova vila

Vila továrníka Edmunda Trauba vznikla jako ojedinělý příklad německé moderny v Praze – jejím základem je železobetonová konstrukce a zajímavý kamenný obklad. Renomovaný německý architekt i designér Bruno Paul ji dokončil v roce 1929.

→ ulice Dělostřelecká →

16 Vila v Dělostřelecké ulici č. 1 byla svého času nejdůležitější pražskou adresou. Od roku 1995 zde totiž bydlel prezident Václav Havel se svou první manželkou Olgou. V „prezidentské“ vile bydlela také druhá prezidentova manželka Dagmar Havlová.

→ ulice Pod Hradbami → ulice Svatovítská → ulice Wuchterlova →

17 Husův sbor
Krátká odbočka nás zavede na malebné náměstíčko, jehož střed zaujímá vodní kaskáda se sochami koní v životní velikosti, dílo sochaře Michala Gabriela. Celému náměstí však vévodí majestátní budova Husova sboru. Tato stavba z roku 1928 je pozoruhodná svým – na svou dobu neobvyklým – historizujícím charakterem a neogotickou fasádou. Nad vchodem je umístěn reliéf Mistr Jan Hus se loučí s přáteli od sochaře Josefa Kotyzy; ve vrchní části fasády je ve výklenku umístěn kalich, symbol husitství. Vrchol střechy je ozdoben symbolem slunce na dlouhé železné tyči.

→ ulice Kafkova – ulice Svatovítská →

18 Vítězné náměstí je středobodem Dejvic. Vžil se pro něj lidový název „Kulaťák“, ačkoli názvy oficiální se v průběhu doby střídaly. Náměstí sice nakonec nebylo celé vybudováno podle zamýšleného projektu Antonína Engela, ale i tak působí monumentálně. Část budov patří vojenskému štábu České armády, kde najdeme mimo jiné také památník československým vojákům 2. světové války. Na náměstí byl vyhrazen prostor pro kampus Českého vysokého učení technického, jehož postupná realizace probíhala po roce 1960. Poslední budovy však byly dokončeny teprve nedávno.

→ ulice Zikova →

19 Kostel sv. Vojtěcha v Dejvicích je středobodem rozsáhlého komplexu, který je sídlem Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy. Hlavní vstup do prostorné trojlodní baziliky s výraznou kopulí a dvěma věžemi se nachází z druhé strany, z ulice Kolejní. Prostory kostela v minulosti sloužily jako nahrávací studio Supraphonu nebo zasedací sál určený pro politická jednání Rady vzájemné hospodářské pomoci. Po Sametové revoluci byl kostel vrácen církvi a opět slouží svému účelu.

→ ulice Studentská →

20 Národní technická knihovna patří mezi nejmladší budovy v Praze. Byla postavena jako součást kampusu Českého vysokého učení technického a může se pochlubit nejednou „vychytávkou“. Skupina mladých architektů v čele s Romanem Brychtou vytvořila unikátní stavbu zaobleného čtverce o rozměrech 70 x 70 metrů, jejíž okolí uzpůsobila pro studium i odpočinek. Moderní hravý interiér vyzdobil dvěma sty vtipných kreseb komiksového typu rumunský výtvarník Dan Perjovschi.

→ Flemingovo náměstí → ulice Nikoly Tesly →

21 Pomník Nikoly Tesly
Postmoderní bronzový pomník je poctou geniálnímu vědci, fyzikovi a vynálezci, který v Praze studoval jeden semestr na univerzitě. Socha ztvárňuje elektrický výboj a jejím autorem je akademický sochař Stefan Milkov.

→ ulice Jugoslávských partyzánů → Zelená (MHD zastávka bus)

22 Hotel International je velkolepou stavbou, která na našem území nemá obdoby. Vyrostl v 50. letech minulého století a je jedním z několika zástupců architektury socialistického realismu sovětského typu. Jeho vznik byl úzce spojen s vládnoucí komunistickou stranou i tehdejší vojenskou garniturou. Původně měl totiž sloužit jako neveřejný luxusní hotel pro sovětské poradce a prominentní vojenské šarže. V průběhu stavby se zjistilo, že armáda ani delegace tolik ubytovacích prostor nevyužijí a z budovy se stal „pouze“ luxusní hotel. Přes jednoznačný odkaz na moskevský vzor lze ve stavbě vysledovat i stopy prapůvodní inspirace americkým mrakodrapem.
Zajímavost: Původně byla špičatá věž osazena komunistickým symbolem – pěticípou hvězdou z rubínového skla. Důmyslný mechanismus umožňoval zasunutí špičky dovnitř věže, takže bylo možno hvězdu pravidelně čistit – většinou v noci, aby její absence nezavdávala příčinu ke spekulacím. Později byla rudá hvězda nahrazena zelenou, dnes je však špička věže již několik let bez ozdoby.

 

 

Zobrazit praktické informace

Kontakty

  • Střešovice a Dejvice: Od zasněných vil k socialistickému mrakodrapu
  • Praha 6- Střešovice, Dejvice

Zdroj: Prague City Tourism