Pražské ostrovy bez bariér: Za romantickou atmosférou vltavských ostrovů

Obtížnost: lehká až střední
Délka trasy: 3,2 km
Ke stažení: Čtyři pražské procházky bez bariér 2

Terén na trase je vcelku rovný, pouze místy s lehkým stoupáním a klesáním. Krátké zúžené koridory mají šířku minimálně 90 cm. Z hlediska bezbariérovosti jsou největší komplikací na trase hrubá historická dlažba na některých přechodech a výrazné sklony sklopených obrubníků. Obtížný je také přístup na Dětský ostrov, který propojuje s přístupovým chodníkem prudká lávka. Právě pro překonání těchto míst doporučujeme průvodce.

POPIS TRASY

|→ Národní třída → most Legií  → Střelecký ostrov

Pražský úsek řeky Vltavy zdobí třináct ostrovů různých velikostí. Některé z nich ožívají v letních měsících kulturními festivaly, jiné jsou tiché po celý rok. Vydejme se poznat alespoň tři z nich. Všechny jsou na dohled od Národního divadla, kde procházkový okruh začneme i skončíme, a to na přilehlé, částečně přístupné zastávce tramvaje.

Národní třída, která rozděluje Staré a Nové Město, začala vznikat v druhé polovině 18. století v místě zasypaného hradebního příkopu, přičemž od roku 1840 dostávalo nové tvary i nábřeží s řetězovým mostem císaře Františka I., předchůdcem dnešního mostu Legií.

Zcela nově pozvedlo ulici novorenesanční Národní divadlo zbudované v roce 1881, kolem něhož se utvořila noblesní zóna s galerií umění v Topičově salonu, kavárnou Slávií, ale i budovou Akademie věd.
Národní divadlo bylo vybudováno z celonárodních sbírek a otevřeno r. 1881, po požáru podruhé r. 1883. Vnější i vnitřní výzdobu tvoří vrcholná díla českých autorů 19. století – M. Alše, F. Ženíška, V. Hynaise, J. V. Myslbeka aj.

Pamětní deska na průčelí Kaňkova domu či Schirdingovského paláce, jak je nazýván, a jenž se nachází nedaleko při křížení s Mikulandskou ulicí, připomíná zase zásadní události moderních dějin Národní třídy, kdy právě zde 17. listopadu 1989 zásahem proti demonstrujícím studentům začala sametová revoluce.

Popřemýšlet chvíli o pestré a dramatické minulosti tohoto místa můžeme například v Národní kavárně, která má na rozdíl od své slavnější kolegyně Slávie bezbariérový vstup. Podnik vznikl už v roce 1896, ale období největší slávy zažil až za první republiky, kdy se zde pravidelně potkávala česká kulturní obec a při debatách tu kávu usrkávali Voskovec s Werichem, Karel Čapek, Jan Masaryk nebo Ferdinand Peroutka.

Jiného ducha má částečně přístupná kavárna Nona ve skleněné budově Nové scény Národního divadla, která nabízí příjemnou atmosféru i skvělý výhled na zdobnou secesní fasádu Topičova domu.

Rozloučíme se s Národní třídou a po světelném přechodu po pravé straně se dostaneme na most Legií. Přechod má na obou koncích snížené obrubníky, ale povrch vozovky částečně tvoří hrubá dlažba a navíc je třeba překonat tramvajové koleje. Navazující chodník na pravé straně mostu je dlážděný mozaikou místy s lehkými poruchami.
Most Legií byl slavnostně otevřen roku 1901 za přítomnosti císaře Františka Josefa I., po kterém byl pojmenován, v roce 1919 se však už nazýval most Legií. Měří 343 metrů a je široký 16 metrů. Dvě věže stojící na mostě sloužily původně k vybírání mýtného.

Most a Střelecký ostrov pod ním bezbariérově spojuje volně přístupný výtah s rozměry 110x130 cm, k němuž vede krátká roštová lávka. Před spodní výtahovou stanicí se otevírá parkový prostor s udržovanými mlatovými cestami. Na severní špici ostrova si můžeme vychutnat jedinečné posezení pod vzrostlými jírovci s výhledem na hladinu řeky, protější Kampu, Hradčany i budovu Národního divadla na pravém břehu.

Na obtížný dlážděný povrch narazíme pod mostním obloukem, kudy se vstupuje na jižní polovinu ostrova. V těchto místech se také nacházejí veřejné toalety. Jižní část ostrova je běžné veřejnosti přístupná jen ke klasicistní budově bývalé střelnice.

→ Janáčkovo nábřeží → Jiráskův most

Výtahem vyjedeme zpět na most Legií a přejdeme, stále po pravé straně, na druhý břeh Vltavy. Čeká nás obtížnější úsek cesty s prudšími sklony sklopených obrubníků a hrubší dlažbou na konci mostu a při přecházení ulic Všehrdova a Šeříková, kde je teprve první přechod na druhou stranu ulice Vítězná. Přejdeme a vrátíme se po rovném dlážděném chodníku s upravenými přechody zpátky k mostu a zabočíme vpravo na Janáčkovo nábřeží. Po levé straně ulice lemované vzrostlými stromy se vydáme jižním směrem k Jiráskovu mostu. Cestou si můžeme prohlédnout noblesní činžovní domy, které v této části nábřeží vznikaly zejména na sklonku 19. století a dnes jsou součástí pražské památkové rezervace.

Od křížení Janáčkova nábřeží a ulice Pavla Švandy ze Semčic se po levé straně otevírá malý parčík, ze kterého vede lávka na Dětský ostrov, oblíbené odpočinkové místo s velkým dětským hřištěm a úžasným výhledem na protější vltavský břeh. Sklon přístupového mostku i navazující rampy je ale velmi příkrý a místy má až 17 %. Široký páteřní chodník, který podélně probíhá ostrovem, má naopak pěkný rovný povrch ze zámkové dlažby.

Ať už si zastávku na Dětském ostrově uděláme nebo ne, bude naše trasa pokračovat k bílé vodárenské věži zřízené roku 1562 k zásobování malostranských kašen. Stojí na nejmenším pražském ostrůvku s názvem Petržilkovský, který je ale pro veřejnost nepřístupný Přechod se sklopenými obrubníky u věže nás navede přes navazující asfaltový chodník na Jiráskův most. Úsek může být obtížný svým táhlým podélným sklonem, který ovšem není příliš prudký.

→ Tančící dům → Galerie Mánes → Slovanský ostrov →|

Po levé straně Jiráskova mostu, z něhož se otevírá další impozantní výhled na řeku a okolní zástavbu, přejdeme na Nové Město. Dopravně složitá křižovatka na konci mostu je vybavená semafory a sníženými obrubníky. Snadno se tak dostaneme k nepřehlédnutelné stavbě moderní architektury – Tančícímu domu. Dvě propojené věže z kontrastních materiálů, skla a betonu, představují tanečníky Ginger Rogersovou a Freda Astaira.
Tančící dům stojí na Rašínově nábřeží od r. 1996. Projektovali ho světoví architekti Vlado Milunič a Frank O. Gehry. V Tančícím domě můžete navštívit galerii, restauraci a bar s vyhlídkovou terasou, odkud můžete obdivovat Prahu z 360 stupňů.

Vrátíme se přes světelnou křižovatku na levý chodník Masarykova nábřeží. Před sebou uvidíme další skvostnou budovu, funkcionalistickou Galerii Mánes. Stavba propojuje nábřeží a poslední ostrov, který na této trase navštívíme. Jmenuje se Slovanský, ale často se mu říká Žofín podle krásného novorenesančního paláce, který zde stojí.

Propojení nábřeží a ostrova budovou Mánesa je bariérové s delším schodištěm. Musíme tedy dojít až k široké lávce, která má jen mírný sklon a dobrý povrch z mozaikové dlažby.

Po příjemné zastávce na Slovanském ostrově se znovu po levé straně ulice vydáme směrem k Národnímu divadlu. Přejdeme přechod s hrubší dlažbou přes tramvajové koleje a octneme se zpět na Národní třídě.

Doporučené objekty na trase

Národní kavárna
Národní 339/11, Praha 1, www.narodnikavarna.cz

• vstup hlavním vchodem (dvoukřídlé dveře šířka 2x88 cm)
• dostatečný manipulační prostor v interiéru
• průchody široké min. 80 cm
• jídelní stoly (výška 73 cm) s možností podjezdu (výška 70 cm)
• v objektu jsou pouze běžné toalety umístěné v přízemí
  
  

Nová scéna – Café Nona
Národní 1393/4, Praha 1, www.cafenona.cz

• vstup hlavním vchodem (dvoukřídlé dveře šířka 2x76 cm)
• dostatečný manipulační prostor v interiéru
• průchody široké min. 70 cm
• výtah (automaticky otevírané dveře šířka 80 cm; klec šířka 134 cm, hloubka 140 cm) spojující přízemí až 3. patro)
• částečně přístupná toaleta ve 3. patře (dveře šířka 90 cm; kabina šířka 157 cm, hloubka 214 cm)
  
  

Galerie Tančící dům
Jiráskovo náměstí 1981/6, Praha 2,www.galerietancicidum.cz

• vstup postranním vchodem (dvoukřídlé dveře šířka 2x 88 cm)
• dostatečný manipulační prostor v interiéru
• přístupné pouze přízemí galerie
• průchody široké min. 80 cm
• kavárna v přízemí (dveře šířka 86 cm)
• restaurace s vyhlídkou v 7. patře
• výtah do restaurace (automaticky otevírané dveře šířka 88 cm; klec šířka 172 cm, hloubka 123 cm) spojující přízemí až 7. patro
• upravená toaleta s nedostatečnou hloubkou kabiny v 7. patře (dveře šířka 80 cm; kabina šířka 140 cm, hloubka 120 – 160 cm)
  
  

Galerie Mánes
Masarykovo nábřeží 250/1, Praha 1, www.galeriemanes.com

• vstup hlavním vchodem (jednokřídlé dveře šířka 109 cm) s prahem (výška 3,5 cm)
• dostatečný manipulační prostor v interiéru
• průchody široké min. 80 cm
• výtah G (automaticky otevírané dveře šířka 80 cm; klec šířka 110 cm, hloubka 140 cm) spojující –1. až 1. patro, včetně mezipater
• přístupná toaleta v –1. patře (dveře šířka 90 cm; kabina šířka 160 cm, hloubka 168 cm)
• bezbariérová restaurace v objektu, vlastní vstup (dvoukřídlé dveře šířka 2x97 cm), výtah B (automaticky otevírané dveře šířka 80 cm; klec šířka 110 cm, hloubka 140 cm) a přístupná toaleta (dveře šířka 80 cm; kabina šířka 176 cm, min. průchod šířka 160 cm, hloubka 296 cm)
  
  

Restaurace Žofín
Slovanský ostrov 226/8, Praha 1, www.zofinrestaurant.cz

• přístupový chodník s hrubou dlažbou
• prostory restaurace umístěné v přízemí paláce Žofín
• vstup vedlejším vchodem přes zastřešenou restaurační terasu (dvoukřídlé dveře šířka 2x80 cm) s rampou (sklon 12,5 %, šířka 160 cm, délka 120 cm)
• zúžený vstup do interiéru (dvoukřídlé dveře šířka 2x75 cm)
• dostatečný manipulační prostor v interiéru
• průchody široké min. 75 cm
• přístupná toaleta v přízemí (dveře šířka 89 cm; kabina šířka 302 cm, hloubka 180 cm)

TOALETY

Veřejné WC Střelecký ostrov

• umístěno pod mostním obloukem, přístup výtahem (automaticky otevírané dveře šířka 85 cm; klec šířka 110 cm, hloubka 130 cm)
• přístupová cesta s hrubou dlažbou a mírným sklonem (do 5 %)
• vstup hlavním vchodem (jednokřídlé dveře šířka 116 cm)
• prostorná předsíň
• částečně přístupná toaleta (dveře šířka 80 cm; kabina šířka 140 cm, hloubka 163 cm) a omezený prostor vedle mísy WC (šířka 75 cm)
• WC mísa vybavena jedním sklopným a jedním pevným madlem

Podrobné popisy přístupnosti doporučených i dalších objektů na trase jsou uvedeny na www.mapapristupnosti.cz.