Betlémská kaple

   Stojí na místě klasicistního třípatrového domu postaveného v letech 1836 — 1837, v jehož základech i zdech se dochovaly jen nevelké zbytky bývalé stavby. Na počátku 12. století zde stával románský kostelík sv. Filipa a Jakuba s hřbitovem. U kostelíka na pozemku jménem Skalsko založil původní kapli Betlémskou v roce 1391 bohatý měšťan a dvořan krále Václava IV. Hanuš z Mühlheimu a obchodník Václav Kříž. Václav Kříž věnoval pozemek, který patřil k jeho domu, peníze a také získal pro kapli relikvii — ostatky snad jednoho ze zavražděných betlémských nemluvňat. Kapli založili, aby se se tu konala česká kázání. Vysvěcena byla na den svatých Mláďátek povražděných v Betlémě — odtud její název. Na kapli však byla příliš velká, vždyť pojala na 3000 lidí, a proto se jí říkalo tehdy jednoduše Betlém. Kaple byla i svobodným pohřebním místem. Jako první zde byl přímo pod kazatelnou pohřben její zakladatel Hanuš z Mühlheimu. O dalších pohřbech v kapli víme díky inženýru Česlavu Krýžovi, který před zbořením sepsal všechny náhrobky. Mezi jinými zde byl pohřben např. kazatel Jakoubek ze Stříbra nebo Jiří Melantrich, známý tiskař a nakladatel.

          Založení kaple byl významný čin, o čemž svědčí i účast pražského arcibiskupa Jana z Jenštejna i zájem krále Václava IV. V letech 1402 — 1413, kdy zde kázal mistr Jan Hus, získalo místo značnou oblibu. Přicházelo sem panstvo i prostý lid, někdy i sama královna Žofie. Místo se postupně stalo kolébkou reformního hnutí, z něhož později vzešly husitské války. Mezi dalšími kazateli byl Jakoubek ze Stříbra, Mikuláš Řehovec a v 16. století Tomáš Münzer.

          Po Husově smrti a husitských válkách byla kaple střediskem církve pod obojí. Roku 1609 ji získala Jednota bratrská v Praze. Po Bílé Hoře ji zkonfiskovala církev římská, v roce 1661 ji koupili jezuité a proměnili ji v katolický kostel. Po zrušení řádu byla kaple na příkaz Josefa II. odsvěcena a zrušena a roku 1786 zbořena. Předtím všechny předměty byly sepsány, oceněny a v dražbě prodány. Zůstala jen sakristie s místností v prvním patře, v níž byl byt správce kaple a kde kdysi bydlel i Jan Hus.

          Myšlenkou na obnovu kaple se zabýval již v roce 1916 ředitel Národního muzea Karel Guth a jeho pokračovatel architekt Alois Kubišek, za první republiky organizoval mezi evangelickými církvemi sbírku na novou stavbu kaple profesor Antonín Frinta, ale doba tomu nepřála. Až v roce 1950 bylo z iniciativy Zdeňka Nejedlého rozhodnuto kapli znovu vybudovat. Na základě původního středověkého stavu, zjištěného podle starých vyobrazení vyprojektoval arch. Jaroslav Fragner kopii původní stavby, přičemž ponechal v novostavbě původní prvky. Kaple byla veřejnosti zpřístupněna 5. 7. 1954. Stěny vyzdobili studenti AVU obrazy a texty z Jenského kodexu, Richenthalovy kroniky, Velislavovy bible, Jistebnického kancionálu a jiných soudobých pramenů podle výběru Z. Nejedlého. Dodatečně byly rekonstruovány i přilehlé budovy, zřízena výstavní síň zv. Dům kazatelů. Ten vznikl jako obytný objekt pro kazatele působícího při pražské Betlémské kapli a je připomínán zejména v souvislosti s osobností mistra Jana Husa. Připojený dům kazatele je ještě starší než Betlémská kaple, neboť pro jeho výstavbu bylo využito podsklepeného kamenného stavení, které sloužilo jako sladovna. Nacházelo se v zahradě kramáře Jana Kříže, jednoho ze zakladatelů, jehož velkorysý dar se stal základem gotické novostavby kaple. Z původního domu kazatele se dochovaly části stěn, sákristie a v prvním patře světnice kazatele, kterou zdobí pamětní deska s bronzovým medailonem Mistra Jana Husa od Bohuslava Schnircha. V současnosti je tento prostor využíván k výstavním účelům.

Rekonstrukce proběhla v letech 1991 — 92. Betlémská kaple je v majetku Českého vysokého učení technického.

U příležitosti 600. výročí mučednické smrti Jana Husa byl 6. 7. 2015 umístěn na průčelí Betlémské kaple nápis Za pravdu. Jednotlivá písmena jsou vyražena do silných desek vsazených přímo do fasády. Otvory proniká světlo a za slunečného počasí stín na zdi vytváří nápis "Za pravdu". Je čitelný zhruba dvě hodiny denně, po dobu tří až čtyř letních měsíců. Nejostřeji se zobrazí ve tři hodiny odpoledne. Autory díla jsou Adam Jirkal, Martin Papcún a Jerry Koza z pražského Atelieru SAD.

Betlémská kaple je od roku 1962 je národní kulturní památkou.