Drobečková navigace

Astronomická věž Klementina

Jednou z dominant bývalé jezuitské koleje je Astronomická věž, situovaná v centru klementinských nádvoří. Výška věže od paty po vrchol činí 68 metrů, na vyhlídkový kruhový balkón ve výšce 52 metrů lze vystoupat po 172 schodech. Vrchol věže, zdaleka viditelný, je ozdoben olověnou sochou Atlanta, jenž nese na ramenou nebeskou sféru. Kolem roku 1750 zde byla započala významná etapa astronomických a klimatických měření a pozorování. S mnohými dobovými astronomickými přístroji se můžete seznámit během komentované prohlídky.

  • Památky & architektura
  • věž
  • baroko

Praktické informace

Kontakty

  • Astronomická věž Klementina
  • Klementinum 190
  • 110 00 Praha 1 – Staré Město
  • +420221714714

Historie objektu

Věž byla dokončena v r. 1722, bohužel jméno jejího stavitele neznáme. Mohl jím být František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer, na úpravách zřejmě spolupracoval Anselmo Lurago, jeden z nejvýznamnějších architektů českého a pražského raného baroka.

Ze střechy věže shlíží na monumentální stavební komplex Klementina socha Atlanta z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Olověná skulptura vysoká 2,4 m o hmotnosti 600 kg nese na ramenou armilarium, historický astronomický přístroj, který dříve astronomové a astrologové používali pro měření a předpovídání poloh hvězd a planet na obloze a určování času. Cínová destička objevená při rekonstrukci kopule v r. 1995 potvrzuje umístění Atlanta na Astronomickou věž na přání rektora pražské univerzity, později generála jezuitského řádu, Františka Retze, v roce 1723.

Zásluhou Josefa Steplinga, ředitele matematických studií a spoluzakladatele klementinské hvězdárny, byla původně vyhlídková věž osazena astronomickými přístroji a započala zde astronomická a meteorologická měření.

Zdi Astronomické věže zdobilo několik slunečních hodin, v původní podobě se však dochovaly jenom jedny na východní straně; západní strana nese již jen ukazatel (polos). Nejcennější jsou polední vláknové neboli štěrbinové hodiny umístěné v Meridiánové síni Astronomické věže ve 2. patře. Sluneční poledne tak určil na principu camery obscury tenký paprsek světla, který procházel štěrbinou ve zdi a splynul se strunou nataženou na podlaze.

Více než 80 let (1842–1928) se praporkem z ochozu Astronomické věže Pražanům ohlašovalo pravé poledne. Od roku 1925 byl přesný čas z Klementina vysílán rozhlasem, polední znamení z věže proto ztrácelo na významu a 31. ledna 1928 bylo zrušeno.

Nepřerušená řada denních meteorologických měření byla zahájena zásluhou Antonína Strnada 1. ledna 1775. Pravidelná pozorování nejméně dvakrát denně však prováděl již dříve Josef Stepling, a to dokonce i vlastnoručně zhotovenými přístroji. Kromě teploty a tlaku vzduchu zaznamenával množství srážek, přítomnost mraků, jasnost oblohy, sílu a směr větru, bouřky či jinovatku. Zpočátku měl Stepling přístroje ve své cele, jejíž poloha není přesně známa, později je umístil na severní straně ochozu Astronomické věže a teprve za Antonína Strnada byly umístěny v přístavku na severní straně nádvoří za kostelem sv. Klimenta, odkud se pozorování provádějí dodnes.

 

 

 

 

Zobrazit historii objektu

Zdroj: Prague City Tourism, Národní knihovna ČR