Astronomická věž Klementina

Věž byla dokončena v r. 1722, bohužel jméno jejího stavitele neznáme. Mohl jím být František Maxmilián Kaňka nebo Kilián Ignác Dientzenhofer, na úpravách zřejmě spolupracoval Anselmo Lurago, jeden z nejvýznamnějších architektů českého a pražského raného baroka.

Ze střechy věže shlíží na monumentální stavební komplex Klementina socha Atlanta z dílny Matyáše Bernarda Brauna. Olověná skulptura vysoká 2,4 m o hmotnosti 600 kg nese na ramenou armilarium, historický astronomický přístroj, který dříve astronomové a astrologové používali pro měření a předpovídání poloh hvězd a planet na obloze a určování času. Cínová destička objevená při rekonstrukci kopule v r. 1995 potvrzuje umístění Atlanta na Astronomickou věž na přání rektora pražské univerzity, později generála jezuitského řádu, Františka Retze, v roce 1723.

Zásluhou Josefa Steplinga, ředitele matematických studií a spoluzakladatele klementinské hvězdárny, byla původně vyhlídková věž osazena astronomickými přístroji a započala zde astronomická a meteorologická měření.

Zdi Astronomické věže zdobilo několik slunečních hodin, v původní podobě se však dochovaly jenom jedny na východní straně; západní strana nese již jen ukazatel (polos). Nejcennější jsou polední vláknové neboli štěrbinové hodiny umístěné v Meridiánové síni Astronomické věže ve 2. patře. Sluneční poledne tak určil na principu camery obscury tenký paprsek světla, který procházel štěrbinou ve zdi a splynul se strunou nataženou na podlaze.

Více než 80 let (1842–1928) se praporkem z ochozu Astronomické věže Pražanům ohlašovalo pravé poledne. Od roku 1925 byl přesný čas z Klementina vysílán rozhlasem, polední znamení z věže proto ztrácelo na významu a 31. ledna 1928 bylo zrušeno.

Nepřerušená řada denních meteorologických měření byla zahájena zásluhou Antonína Strnada 1. ledna 1775. Pravidelná pozorování nejméně dvakrát denně však prováděl již dříve Josef Stepling, a to dokonce i vlastnoručně zhotovenými přístroji. Kromě teploty a tlaku vzduchu zaznamenával množství srážek, přítomnost mraků, jasnost oblohy, sílu a směr větru, bouřky či jinovatku. Zpočátku měl Stepling přístroje ve své cele, jejíž poloha není přesně známa, později je umístil na severní straně ochozu Astronomické věže a teprve za Antonína Strnada byly umístěny v přístavku na severní straně nádvoří za kostelem sv. Klimenta, odkud se pozorování provádějí dodnes.