Drobečková navigace

Muzeum města Prahy – hlavní budova

Muzeum sídlí v novorenesanční budově, která byla postavena pro tehdejší Museum královského hlavního města Prahy.

Budova je z důvodu rekonstrukce uzavřena. Pro veřejnost bude zpřístupněna na podzim 2024.

  • Památky & architektura
  • historizující slohy
  • Kultura & zábava
  • muzeum
  • s dětmi

Praktické informace

Kontakty

  • Muzeum města Prahy – hlavní budova
  • Na Poříčí 52
  • 180 00 Praha 8 – Karlín
  • +420224816772
  • +420221709674

Historie objektu

Druhá polovina 19. st. byla dobou, kdy mnozí nadšenci, vlastenci a zájemci o historii a přírodní vědy zakládali různá muzea. Jako třetí pražské muzeum zahájilo činnost r. 1883 Městské muzeum pražské. Založení muzea se poprvé projednávalo v městské radě v r. 1877. Zasloužil se o ně Wácslav Wladiwoj Tomek v čele komise pro ideovou náplň i praktické umístění muzea, dr. Miroslav Tyrš jako přednosta prvního muzejního komitétu, který shromáždil první, tehdy ještě nevelké muzejní sbírky, i jeho první ředitel, archeolog a historik Břetislav Jelínek. Sbírky byly nakonec umístěny v budově bývalé kavárny v městských sadech Na Poříčí a tak bylo v roce 1883 založeno Městské muzeum pražské. Kavárenský pavilon postavil r. 1878 František Saller a Jan Beninger, jeho prostory však brzy nestačily rostoucím sbírkám a proto byl objednán projekt nové budovy u architekta Antonína Wiehla. Ten se však úkolu vzdal a projekt novorenesanční budovy vypracoval Antonín Balšánek.

Nová budova se přistavovala ke starému kavárenskému pavilonu v letech 1896 - 98, pro veřejnost byla otevřena roku 1900. Honosná budova má uprostřed hlavního průčelí vystupující rizalit završený tympanonem, v němž je umístěn reliéf Ladislava Šalouna s námětem Historie, věda, umění a řemesla tvoří slávu naší minulosti. Na nejvyšším vrcholu tympanonu je osazena Šalounova alegorická postava města Prahy z r. 1896. Tato socha byla při bojích v květnové revoluci r. 1945 sestřelena německým tankem. Její kopii provedl podle nalezeného zmenšeného modelu ze Šalounovy pozůstalosti sochař Miloslav Šonka v r. 1985. Další plastickou výzdobu budovy provedl sochař František Stránský (alegorie Křesťanství a Pohanství), sochař Vojtěch Šaff (Pravěk, Historie, Památky) na zadní fasádě a sochař František Hergesel (Historie) na straně ke Karlínu. Zde je i velký znak města Prahy od O. Šmejkala. V interiéru jsou štukatury od Viléma Amorta a plastiky od Ludvíka Wurzela, Františka Hergesela a Antonína Procházky. Nad podestou schodiště je kolem dokola panoráma Prahy od Antonia Sacchettiho. Nad ním je sedm pohledů na Prahu od Karla Liebschera a Václava Jansy.

Ve sbírkách muzea je množství zajímavých a historicky i umělecky cenných předmětů z nejrůznějších oborů lidské činnosti, které dokumentují historický a kulturní vývoj města od pravěku podnes. Muzeum má rozsáhlé archeologické sbírky, sbírku užitého umění, porcelánu, nábytku, jednu z největších kolekcí cechovních poamátek v Evropě, sbírky uměleckých památek od unikátních gotických dřevořezeb přes dřevořezby barokní až ke kolekci kreseb a obrazů malířů 19. a 20. st., kteří zachytili proměny Prahy. Patří sem kolekce děl Josefa Mánesa včetně originálu jeho kalendářní desky Staroměstského orloje i vzácné veduty Prahy, zejména rozsáhlý soubor děl Vincence Morstadta, stejně jako sbírka fotografická. Proslulý je model Prahy z let 1826 - 34, dílo malíře Antonína Langweila, unikátní svou dokumentární i výtvarnou hodnotou. Na ploše 20 m2 je v přesném modelu zobrazeno několik tisíc domů s každou podrobností na fasádě, s přesnou barevností, s plasticky provedenými podloubími, se zakreslenými sgrafity i přesným počtem oken, dveří, soch a ostatních podrobností. Většinou byl použit tvrdý karton s kresbami na papíře, použil i dřevo a jiné materiály.

Kromě této hlavní budovy má muzeum ještě přístupnou expozici na Výtoni, kde jsou zachyceny dějiny Podskalí, expozici Dějiny Vyšehradu na Vyšehradě a několik dalších depozitářů. V r. 1941 bylo do správy muzea převedeno Archeologické muzeum v Dejvicích, které založil J. A. Jíra v zámečku Hanspaulka. Tuto expozici bylo nutné zrušit na konci 60. let 20. st., aby udělala místo ohromnému množství sbírkových předmětů, které byly objeveny při archeologickém výzkumu v souvislosti s výstavbou metra.

 

Zobrazit historii objektu

Zdroj: Muzeum města Prahy