Drobečková navigace
Kostel sv. Tomáše
Kostel byl vystavěn goticky na základech staršího, patrně ještě románského kostela. Dnešní barokní podoba pochází z let 1727 - 1731 a vysoká štíhlá osmihranná jehlancovitá střecha věže patří k typickým siluetám Malé Strany. Farní kostel tvoří nedílnou součást augustiniánského kláštera a velikostí i výzdobou se řadí mezi nejvýznamnější pražské kostely. Bohoslužby jsou pořádány také v angličtině a ve španělštině.
- Památky & architektura
- kostel
- cizojazyčné bohoslužby
- baroko
Praktické informace
PRAVIDELNÉ ŘÍMSKOKATOLICKÉ BOHOSLUŽBY:
- ne: 9.30 česky, 11.00 anglicky, 12.30 h španělsky, 14.00 filipínsky
- po - so: 12.15 česky (kaple sv. Doroty)
- so: 18.00 anglicky (kaple sv. Barbory)
Kostel je k prohlídce otevřen cca 40 minut před mší.
Větší prohlídky jen po dohodě
bezbariérový vstup možný po telefonické domluvě - připraví rampu
příležitostné koncerty
farní kostel patří řádu Sv. Augustina (augustiniáni)
Kontakty
- Kostel sv. Tomáše
- Josefská 28/8
- 118 00 Praha 1 – Malá Strana
- +420257530556
Program
Historie objektu
Historie kostela
Gotický kostel byl založen r. 1285 Václavem II. na základech staršího, nejspíš románského kostela, pro augistiniány. Tento dar krále a souhlas pražského biskupa Tobiáše podmínil jejich vstup do Prahy, klášter byl postaven v sousedství kostela. Většina původního románského kostela novostavbou zanikla - zůstala jen někdejší severní stěna. Poč. 14. stol. už byl klášter centrem vzdělanosti, kde byli vychováváni členové řádu a později (do husitství) byl zřejmě součástí univerzity.
Stavba byla dokončena r. 1379, z období kolem 1/2 14. stol. pocházejí fresky dochované v sakristii, které vznikly nejspíš z popudu olomouckého biskupa a kancléře Karla IV. Jana ze Středy, velkého příznivce kláštera.
V období husitství byl klášter vypálen a téměř zničen (uchráněna byla cenná knihovna), poškozen byl i kostel, ale zůstal jako jeden z mála v Praze katolický. Řeholníci se pak potýkali s nedostatkem financí, k významnější obnově došlo až na přel. 16. a 17. stol. v pozdně renesančním slohu. V tomto období vznikl např. oltářní obraz sv. Šebestiána od Bartolomea Sprangera.
Klášter měl velmi dobré vztahy se dvorem Rudolfa II., byli zde pohřbíváni prominentní dvořané a také Rudolfův dvorní architekt Ulrico Aostalli a sochař Adrian de Vries.
Během 30-leté války byl klášter nucen odprodat část pozemků s nemovitostmi, ale zároveň pokračovala výzdoba kostela - r. 1637 byly dodány hlavní oltářní obrazy Umučení sv. Tomáše a sv. Augustin na mořském břehu od Petra Paula Rubense (originály dnes v NG).
R. 1723 byl kostel poškozen požárem po zásahu bleskem a následná rekonstrukce (1727 - 31) byla svěřena Kiliánu Ignáci Dienzenhoferovi. Jeho první návrh byl velmi radikální a pro augustiniány drahý, takže na základě dohody nakonec uchoval původní půdorys i renesanční portály, nově upravil průčelí, klenbu, kupolové zaklenutí presbytáře a přizdobil stávající konstrukce.
V 19. a 20. stol. už byl kostel pouze rekonstruován.
Průčelí
Fasáda má převážně barokní podobu s některými dochovanými renesančními detaily, stavebně je rozeznatelný gotický původ stavby. V nice nad portálem je socha sv. Augustina od Jeronýma Kohla. Nad renesančním portálem z červeného mramoru na boční fasádě je socha sv. Tomáše z Kohlovy dílny (styl připomíná Matěje Václava Jäckela, který tehdy u Kohla pravděpodobně pracoval jako tovaryš).
Interiér
Strop hlavní lodi je členěn do 5 polí zaklenutých plackami, na nichž jsou fresky Václava Vavřince Reinera - výjevy ze života sv. Augustina: v pořadí od vchodu je sv. Ambrož, který křtí světce, sv. Augustin hájí katolickou nauku, sv. Augustin myje nohy Kristovi v podobě poutníka, světec překrývá svým pluviálem (pláštěm) augustiniánské regule, apoteóza světce neseného anděly. V kupoli je zobrazen Kristus a sv. Tomáš s apoštoly, obklopení v pendentivech (přechod mezi základnou a kupolí) alegoriemi světadílů. Na stropě kněžiště je ve 3 polích freska zobrazující sv. Tomáše jak vyučuje pohany, s apoštoly u hrobu Panny Marie a před cejlonským knížetem. Ke kněžišti přiléhá ze severu prostor, v němž se dochovaly nejstarší gotické fresky - kompozice Arma Christi, a ve vedlejší sakristii obraz sv. Hedviky. Z jihu sousedí s kněžištěm kaple sv. Doroty v přízemí zaklenutá valenou klenbou, v patře klasicistně přestavěná.
Boční lodě jsou zaklenuty křížovými klenbami pravděpodobně z renesanční přestavby kostela.
Z inventáře vyniká především hlavní oltář podle projektu Kiliána Ignáce Dienzenhofera s kopiemi obrazů Petra Pavla Rubense, sochařskou výzdobou Jana Antonína Quitainera a řezbami sv. Augustina, Moniky a Ludmily od Ferdinanda Maxmiliána Brokofa. Na oltáři sv. Šebestiána je zobrazeno Umučení světce od Bartolomea Sprangera. Protější oltář sv. Rocha zdobí obraz světce s andílky od Fantiška Xavera Palka a sochy sv. Kosmy a Damiána opět od J. A. Quitainera. Zbývající dva oltáře v presbytáři ve formě portálů nesou obrazy Nejsvětější Trojice a Nanebvzetí Panny Marie od Karla Škréty. Jeho vynikající obraz najdeme také na prvním oltáři v boční lodi vpravo od vchodu, zasvěceném sv. Tomáši z Villanovy. Protější oltář Všech svatých zdobí řezby andělů, putti a okřídlených hlaviček z okruhu Matěje Václava Jäckela, po stranách oltářního nástavce sochy sv. Rocha a Šebestiána od Jana Jiřího Bendla.
Raně rokoková kazatelna s povrchem z umělého mramoru nese Quittainerovy sošky putti, mezi nimi jsou reliéfy s podobenstvím o Dobrém pastýři, na zábradlí schůdků reliéf Rozsévač, v pozadí řečniště Seslání Ducha svatého. Na stříšce jsou umístěny postavy církevních Otců - sv. Ambrož, Řehoř Veliký a Jeroným a zcela nahoře sv. Augustin.
Svatý Tomáš
Apoštol, patron mj. architektů, stavebních řemesel, teologů, pomocník při bolestech zad; po Kristově smrti působil jako misionář v Indii a Persii, kde zemřel jako mučedník (proboden pohanem). Rčení "nevěřící Tomáš" připomíná, že nechtěl uvěřit v Kristovo vzkříšení, dokud nevložil ruku na jeho rány po ukřižování a nepřesvědčil se tak, že je to opravdu Kristus.
Zdroj: www.augustiniani.cz