Drobečková navigace

Národní památník hrdinů heydrichiády

Expozice se nachází v podzemní kryptě barokního chrámu sv. Cyrila a Metoděje. Jedná se o autentické místo boje za druhé světové války v Praze v utajovaném úkrytu, který poskytla česká pravoslavná církev československým parašutistům od 28. 5. 1942 do 18. 6. 1942 po útoku na Reinharda Heydricha.

  • Památky & architektura
  • Kultura & zábava
  • muzeum
  • zdarma

Otevírací doba

    • leden – prosinec
    • út, st, čt, pá, so, ne
    • 09.00 – 17.00

Praktické informace

Vstup zdarma

Výstava sleduje dějinný vývoj od Mnichovské dohody, přes vznik Protektorátu Čechy a Morava, nástup Reinharda Heydricha k moci, k přípravám a provedení operace Anthropoid až k boji v kostele a kryptě sv. Cyrila Metoděje. Pozornost je také věnována sokolským odbojářům a členům pravoslavné církve, jež parašutistům aktivně pomáhali. Expozice je v českém a anglickém jazyce a doplňují ji nejen unikátní sbírkové předměty, ale také dobové audiovize.

Krypta má pietní charakter a uzavírá celou expozici. Nacházejí se v ní busty sedmi československých vojáků s jejich životopisy. Autorem bust je akad. sochař Milan Benda.

Památník tvoří:

  • krypta pod kostelem - pietní místo
  • stálá expozice v hale
  • přednášková síň s promítáním

Vzdělávací program pro školní skupiny

Podrobné informace o Operaci Antropoid

Zobrazit praktické informace

Kontakty

  • Národní památník hrdinů heydrichiády
  • Resslova 9a
  • 120 00 Praha 2 – Nové Město
  • +420222540718
  • +420720988421

Historie objektu

Na nároží dnešní ulice Resslova a Na Zderace byla v roce 1730 zahájena stavba kostela dle plánů Pavla Ignáce Bayera. Kostel byl projektován jako příslušenství emeritního domu pro vysloužilé kněze. Bayer během stavby celého komplexu zemřel. Kostel byl v roce 1940 dokončen dle plánů Kiliána Ignáce Diezanhofera a zasvěcen sv. Karlu Boromejskému.

Kostel dnes stojí na vyvýšené terase, která vznikla při terénních úpravách okolí v 80. letech 19. století. Je to podélná sálová stavba, jejíž loď má tři pole, kruchtu a presbyterář. Fresky v interiéru, znázorňující výjevy z legendy sv. Karla, jsou od Karla Schöpfa, autorem štukové výzdoby z roku 1739 je Michal Ignác Palliardi. Původní cibulová střecha věže byla snesena v roce 1883. Kostel byl kompletně opraven a restaurován. Svatyně se používá více u jiného druhu sakrálních staveb, v tomto případě se jedná o svatostánek. Pravoslavná církev v Československu získala chrám již v roce 1933. Slavnostní vysvěcení chrámu sv. Cyrila a Metoděje proběhlo na svátek sv. Václava, 28. 9. 1935. Rozhodně se nejedná o sídlo biskupa Gorazda. První farářem chrámu zde byl Petr Kauer, kterého po jeho smrti nahradil v roce 1938 Václav Alois Čikl. Od počátku zde byl kaplanem Vladimír Petřek.

OKUPACE

Kostel se hluboce zapsal do naší historie za okupace. Pravoslavní kněží na žádost sokolského odboje ukryli v kryptě chrámu sedm československých vojáků v utajení. Mezi nimi byli i vojáci, kteří připravili a provedli  27. května 1942 v zatáčce V Holešovičkách atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Jednalo se Jana Kubiše a Josefa Gabčíka z výsadku Anthropoid. Dalšími ukrytými vojáky byl nadporučík Adolf Opálka ze skupiny Out Distance, rotmistr Josef Valčík ze skupiny Silver A, rotmistr Jaroslav Švarc ze skupiny Tin, četař Jan Hrubý a četař aspirant Josef Bublík ze skupiny Bioscop. Parašutisté se v kryptě ukrývali od 28. května plných 21 dní. Zradil je Karel Čurda, parašutista ze skupiny Out Distance, který nalezl po atentátu úkryt v jižních Čechách na statku své matky. Podlehl propagandě, vyzradil jména útočníků a odbojářů, kteří parašutistům pomáhali.

Výslechy zatčených odbojářů vedly k odhalení úkrytu v kostele. 18. června 1942 v brzkých ranních hodinách obklíčilo areál na 750 příslušníků Waffen SS, do kostela následně vniklo zatýkací komando gestapa a několik vojáků Waffen SS. K prvnímu boji došlo v kostele na kůru, kde měl hlídku Adolf Opálka, Josef Bublík a Jan Kubiš. Po třech hodinách boje padl Adolf Opálka po vážném zranění vlastní rukou. Josef Bublík zemřel během transportu do nemocnice. Jan Kubiš zemřel na následky zranění v SS lazaretu v Podolí. Ostatní čtyři parašutisté v kryptě bojovali další čtyři hodiny a poslední náboj si schovali pro sebe. Odmítli se vzdát německé přesile a raději ukončili život vlastní rukou. Kromě mnoha dalších, kteří poskytli parašutistům pomoc, byli popraveni i představitelé pravoslavné církve a chrámu sv. Cyrila a Metoděje, kteří se na ukrytí parašutistů podíleli: biskup Gorazd, předseda církevní obce Jan Sonnevend, farář Václav Čikl a kaplan dr. Vladimír Petřek. Pravoslavná církev byla v září 1942 zakázána.

PAMÁTNÍK

Po válce byl kostel v letech 1945–1947 opraven. Krypta nebyla zpřístupněna k běžné návštěvě, konaly se tam výjimečné prohlídky a v 60. a 70. letech ojedinělé výstavy. Krypta byla veřejnosti zpřístupněna až v roce 1995 se vznikem památníku. Památku parašutistů připomíná bronzová pamětní deska s reliéfní postavou parašutisty a duchovního a se jmény hrdinů i jejich ochránců od Františka Bělského, zasazená v roce 1947 na stěnu kostelní krypty. V roce 1951 získala pravoslavná církev právní samostatnost a kostel se stal chrámem metropolitním. Současný ikonostas je tím původním ikonostasem, který byl výše napsanými umělci v chrámu již do roku 1935.

V chrámu sv. Cyrila a Metoděje byl 28. 9. 1995 otevřen Národní památník obětí heydrichiády. V roce 2002 byl památník přejmenován na Národní památník hrdinů heydrichiády. Od roku 2017 je památník ve správě Vojenského historického ústavu. 

 

 

Zobrazit historii objektu

Zdroj: Vojenský historický ústav