Památník národního písemnictví

Památník národního písemnictví

Památník národního písemnictví sídlil od svého založení v r. 1953 v budově Strahovského kláštera. Památník byl literárním muzeem s literárními památkami od počátků písemnictví do dnešní doby. Patřila mu spolu se strahovskou grafikou a dalšími předměty i Strahovská knihovna řádu premonstrátů s Teologickým a Filozofickým sálem. Strahovský klášter byl v roce 1990 v rámci restitucí předán původnímu majiteli - řádu premonstrátů a k 1. 1. 1992 byla řádu vrácena i Strahovská knihovna. Tak přišel Památník o svou podstatnou část. Dnes je základem Památníku Literární archív, který byl k němu přičleněn z Národního muzea v r. 1964. Jde o celé pozůstalosti spisovatelů a básníků a kulturních činitelů - dopisy, rukopisy, koncepty děl, dokumenty, novinové výstřižky, fotoarchiv, nakladatelské archivy aj., které se Památník snaží průběžně rozšiřovat. Památník má cca přes 6 milionů archivních jednotek v Literárním archivu, 600 000 svazků v knihovně a 250 000 předmětů v uměleckých sbírkách (údaj z roku 1994). Památník měl původně ve Strahovském klášteře 5 900 čtverečních metrů, k 30. 6. 1992 uvolnil 3 260 čtverečních metrů. Podstatná část sbírek je již přemístěna mimo Prahu, kde je levnější nájemné a další prostory se hledají. Zůstalo zde jen sídlo instituce, pracovny, studovny, depozitáře, výstavní sál a sál pro pořady určené dětem, mládeži i dospělým. Materiály z mimopražských objektů žádané ke studiu jsou dováženy do studoven v Praze. Památník také využívá v současnosti letohrádek Hvězda na Bílé Hoře.

Památník národního písemnictví má za úkol vytvářet, zpracovávat, ošetřovat, uchovávat a zveřejňovat archivní, knižní, audiovizuální, výtvarné a další sbírky, které slouží jako doklady k vývoji literatury a knižní kultury na území České republiky od r. 1775 do současnosti.