Drobečková navigace

Židovské muzeum v Praze – Pinkasova synagoga

Dnešní stavba je dílem rodiny Horoviců. V roce 1535 ji dal vystavět Aron Mešullam Horovic mezi svým domem U Erbů a pozemkem Starého židovského hřbitova. V poválečných letech se synagoga stala Památníkem českých a moravských Židů, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. V letech 1992–1996 bylo na 80 000 jmen českých a moravských Židů, kteří za nacismu zahynuli, ručně přepsáno na stěny synagogy.

  • Památky & architektura
  • synagoga/židovská památka
  • gotika
  • renesance
  • Kultura & zábava
  • muzeum
  • Prague Visitor Pass

Otevírací doba

    • listopad – březen
    • po, út, st, čt, pá, ne
    • 09.00 – 16.30
    • duben – říjen
    • po, út, st, čt, pá, ne
    • 09.00 – 18.00

Změna otevírací doby se řídí přechodem na tzv. středoevropský letní čas (SELČ) a zpět.

O sobotách a židovských svátcích zavřeno.

Více informací

Vstupné

  • základní 500 Kč
  • snížené 370 Kč

Praktické informace

KOMPLETNÍ PROGRAM ŽIDOVSKÉHO MUZEA V PRAZE 

Pinkasovu synagogu je možné navštívit pouze

v rámci prohlídkového okruhu Pražské Židovské Město

PODROBNÉ INFORMACE O VSTUPNÉM

Zobrazit praktické informace

Kontakty

  • Židovské muzeum v Praze – Pinkasova synagoga
  • Široká 3
  • 110 00 Praha 1 – Josefov
  • +420222749211

Program

Historie objektu

Pinkasova synagoga

Mezi vlastním domem a Starým židovským hřbitovem zbudoval r. 1535 jeden z nejvýznamnějších a nejbohatších členů pražské židovské obce Aron Mešullam Zalman Horowitz (Hořovský) soukromou modlitebnu. Jeho vnuk rabín Pinkas Horowitz jí dal jméno Pinkasova škola. Je to pozdně gotická stavba s prvky rané renesance. Úzký jednolodní prostor byl ovlivněn vazbou na starou zástavbu. Budova má síťovou klenbu s protínajícími se žebry, 5 oken s kamennými kružbami a stěny zesílené opěrnými pilíři. Vstupní portál je provedený ve slohu rané renesance. Malovaná výzdoba napodobuje renesanční štukatury. Počátkem 17. st. stavitel Juda de Herz přistavěl jižní křídlo a emporu (galerii) žen, vestibul a předsíň a renesančně vyzdobil schránku na tóru. Po povodni 1860 byla zvýšena úroveň podlahy navážkou o 1,5 m a modernizováno celé zařízení. Při rekonstrukci v r. 1925 bylo doporučeno odstranit navážku, což bylo provedeno až v 50. letech. Při archeologickém průzkumu byly objeveny zbytky prastaré rituální lázně, patrně soukromá lázeň rodu Horowitz.

Po rekonstrukci z počátku 50. let byl v letech 1954 - 59 interiér upraven jako Památník obětí holocaustu Čech a Moravy. Jména obětí na stěny hlavní lodi, galerii a do vestibulu jako největší náhrobní nápis vepsali ručně bez šablon malíři Jiří John a Václav Boštík. Jména jsou řazena abecedně podle měst posledního zjištěného bydliště. V hlavní lodi je asi 40 000 lidí s posledním bydlištěm v Praze. Pokud se podařilo zjistit rodinné vazby, jsou jména obětí vedle sebe. V r. 1968 byl Památník z důvodů zvýšené vlhkosti uzavřen, přičemž nápisy byly poškozeny a postupně strženy. V 70. - 80. letech byla provedena hloubková izolace základů budovy, obnoven zničený krov a vestavěny půdní depozitáře. Teprve v r. 1992 začaly kaligrafické práce na obnově jmen obětí holocaustu. Počet jmen obětí se zvýšil na téměř 80 000, pátrání po dalších pokračuje. Nejde jen o připomenutí holocaustu, ale o to, dát lidská jména obětem, ve chvíli smrti označeným jen čísly. V současnosti jsou zde vystaveny též dětské kresby z koncentračního tábora Terezín.

V srpnu 2002 byla Praha zasažena záplavovou vodou z Vltavy. Největší škody ze všech památkově chráněných židovských staveb utrpěl právě objekt Pinkasovy synagogy. Podzemní kontaminovanou vodou a bahnem byly zaplaveny hlavní loď a předsíň synagogy. Hladina vody byla 1,3 m nad podlahou přízemí, podzemní prostory byly zcela zaplaveny. Byla narušena statika budovy, distančních a odvětrávacích kanálů a statika kleneb, dále bylo zničeno elektrické podlahové topení a tepelné a vodotěsné izolace pod hladinou vody. Poškozeny byly i nápisy se jmény obětí na stěnách, umělé mramory na bímě a aron ha-kodeš a omítky a kamenné prvky stavby.

První záchranné restaurační práce provedli pracovníci muzea za spolupráce externích odborníků bezprostředně po odčerpání vody již 19. srpna 2002. Objekt byl vyčištěn speciálními roztoky, byla provedena preventivní ochrana stěn proti plísni, na místech pod nápisy byla opatrně odstraněna vrchní štuková vrstva omítky pro lepší vysychání.

V souladu s doporučeními odborníků prováděla spoluautorka předchozích nápisů, vytvořených v 90. letech, akademická malířka Michaela Poková kontroly stavu poškozených nápisů na stěnách a preventivní a sanační technologické postupy. I přes veškerá preventivní opatření však na několika místech došlo k nezvratným změnám. Na východní části jižní zdi byly nápisy zcela zničeny a budou řešeny restaurátorskými zásahy. Opravy současně přiblížily objekt jeho původní architektonické podobě. Stavební práce na obnově památky skončily 12. září 2003.

V prvním poschodí synagogy byla znovu instalována stálá výstava „Dětské kresby z Terezína 1942-44" ze sbírek Židovského muzea v Praze. Mezi terezínskými židovskými vězni se ocitlo přes 10 000 dětí, kterým v době uvěznění nebylo ani 15 let. Muzeum má ve svém fondu více než 4 000 originálních kreseb těchto dětí, které představují velmi působivé svědectví o jejich krutém osudu a většinou i jedinou památku na ty, které nepřežily.

Objekt Pinkasovy synagogy spravuje Židovské muzeum v Praze.

 

Zobrazit historii objektu

Související objekty

Zdroj: Židovské muzeum v Praze