Drobečková navigace

Národní galerie Praha – Schwarzenberský palác

Schwarzenberský palác je neodmyslitelnou součástí celého panoramatu Hradčan. Jedná se o výraznou a také poměrně ranou renesanční stavbu, jejíž fasády jsou řešeny pomocí bohatě utvářeného sgrafitového dekoru. Stálá expozice Národní galerie Praha ve Schwarzenberském paláci nabízí výběr nejvýznamnějších mistrovských děl ze Sbírky starého umění. Konají se zde i krátkodobé výstavy.

  • Památky & architektura
  • palác
  • renesance
  • Kultura & zábava
  • galerie

Otevírací doba

    • leden – prosinec
    • út, st, čt, pá, so, ne
    • 10.00 – 18.00

Vstupné

  • základní 250 Kč
  • snížené 140 Kč

Kontakty

  • Národní galerie Praha – Schwarzenberský palác
  • Hradčanské náměstí 2
  • 110 00 Praha 1 – Hradčany
  • +420224301122
  • +420220397211

Program

Historie objektu

Schwarzenberský palác (také Lobkovický)

Na západ od rampy Pražského hradu stojí jeden z nejlépe zachovaných renesančních paláců, který je vedle Královského letohrádku i nejimpozantnější pražskou renesanční stavbou. Palác je příkladem tzv. české renesance, spojením vlašských vzorů a české tradice. Po roce 1500 zde stávaly tři větší domy, z nichž dva získal po velkém požáru roku 1541 Jan mladší z Lobkovic, pozdější nejvyšší pražský purkrabí. Palác pro něj stavěl od roku 1545 Agostino Galli zvaný Vlach. Stavba byla dokončena včetně sgrafit k roku 1567. Třetí dům získal Lobkovic až později, proto i stavba západního bočního křídla byla dokončena později. Palác má půdorys písmene T a na pravé straně o něco nižší pobočnou budovu, která ohraničuje čestný dvůr při Hradčanském náměstí. Ten je od náměstí oddělen zdí se zamřížovanou branou.

Fasády budov i zdi jsou bohatě zdobeny sgrafity severoitalského a benátského typu s datací 1567. Stavba je příznačná vysokými štíty, rovněž pokrytými sgrafity a vyraznou lunetovou řimsou mezi střechou a zdí. Sgrafitové ornamenty i kvádrování je černobílé. Svým charakterem připomíná stavba spíš zámek než městský palác. Poté, co další majitel Jiří z Lobkovic upadl u Rudolfa II. do nemilosti, byl uvězněn a jeho majetek konfiskován, přešel objekt roku 1600 do majetku Petra Voka z Rožmberka, po něm ho vlastnili Švamberkové, pak Eggenberkové. Sňatkem přešel roku 1719 do majetku Schwarzenberků, jmenovitě Adama Františka knížete ze Schwarzenberka. V letech 1723 - 24 opravoval a nově budoval obytné prostory pro schwarzenberskou rodinu Antonín Hafenecker podle projektu Antonia Erharda Martinelliho. V roce 1870 se zřítil hlavní západní štít do náměstí a na to v období 1871 - 92 prováděl opravy fasád a štítů architekt Jan Schulz. Při doplňování sgrafit nebyly použity původní vzory, ale návrhy Jana Kouly, Josefa Schulze a stavebního rady Sedláčka. Tehdy byla také nově ozdobena atikou ohradní zeď čestného dvora. Sgrafita byla restaurována v roce 1929 a znovu v letech 1955 - 57 již podle původních nalezených vzorů. Obnovovaná sgrafita měla celkovou rozlohu asi 7000 m2, kolektiv restaurátorů tehdy vedl J. Kabeš a A. Tintěra. Drobnou zajímavostí paláce jsou renesanční sluneční hodiny umístěné na jednom z komínů a viditelné od domu U Dvou slunců v Nerudově ulici. Po stranách hodin je sgrafitový symbol dne - kohout a symbol noci - sova. Nápis pod hodinami hlásá Hora ruit (hodina se řítí). V interiéru ve čtyřech sálech druhého patra se dochovaly malované tabulové stropy, které jsou vzácným dokladem renesanční figurální malby z doby kolem r. 1580. Malby mají tato témata: Faeton, Jupiter a Junona, Paridův soud, Únos sabinek, Dobývání Tróje, Aeneas odnáší Anchise z hořící Tróje, Chronos unáší Proserpinu z podsvětí.

Poněvadž císařský dvůr sídlil ve Vídni, přestávaly pražské paláce sloužit svému obytnému účelu, majitelé se stěhovali za dvorem. Na počátku 20. st. zbyla ve Schwarzenberském paláci již jen vojenská konírna, od r. 1908 Schwarzenberkové palác bezplatně pronajali Národnímu technickému muzeu, které zde vystavovalo své sbírky. Za květnového povstání byl palác značně poškozen, sloužil tehdy jako opevněná ústředna generálního štábu. Musel být opraven a po adaptaci zde Vojenské historické muzeum 1. června 1947 otevřelo svou první expozici. Vojenské historické muzeum, založené v roce 1919, bylo umístěno původně v Černínském paláci a později v Invalidovně. Za okupace bylo zabráno nacisty a sbírky odvezeny do Německa. Po válce byla naštěstí většina exponátů nalezena a vrácena do muzea.

V roce 2000 byla expozice Vojenského historického muzea uzavřena kvůli rekonstrukci, která skončila v roce 2007. Nyní je palác v majetku Národní galerie, která zde v březnu 2008 otevřela novou expozici Baroko v Čechách.

Zobrazit historii objektu

Zdroj: Národní galerie Praha