Drobečková navigace

Pražský hrad – Míčovna

Renesanční stavba na jižní straně Královské zahrady, těsně nad svahem Jeleního příkopu, vznikla v letech 1567–1569. Sloužila pro míčové hry, později jako jízdárna a konírna, v době vlády Josefa II. se stala vojenským skladištěm. Dnes je využívána především pro výstavy výtvarného umění, koncerty a významné společenské události.

  • Památky & architektura
  • dům
  • hrad/zámek
  • renesance

Praktické informace

Otevřeno pouze v době konání výstav.
Vstupné se liší podle druhu a rozsahu výstavy.

 

Zobrazit praktické informace

Kontakty

  • Pražský hrad – Míčovna
  • Pražský hrad
  • 119 08 Praha 1 – Hradčany
  • +420224372435
  • +420224372419

Historie objektu

Architekt Bonifác Wohlmuth a Oldřich Aostalis ji postavili v letech 1567 - 1569 na pokraji dolní části Jeleního příkopu. Budova o rozměrech 68 a 13 m byla skutečným skvostem vrcholné renesanční architektury. Mezi deseti jónskými polosloupy byla až do výše 14 m umístěna sgrafita - personifikace čtyř živlů (země, vzduch, oheň, voda), sedmi hlavních ctností (předvídavost, umírněnost, milosrdenství, naděje, spravedlnost, statečnost, věrnost) a osmi svobodných umění (teologie, astronomie, geometrie, hudba, aritmetika, rétorika, dialektika, gramatika). V padesátých letech 20. století byla ve třetím oblouku vlevo doplněna znakem pětiletky se srpem a kladivem jako alegorie průmyslu a zemědělství. (kuriozně zachovaný jediný prvek socialistického realismu v areálu Pražského hradu).

V době svého vzniku byla míčovna už třetí stavbou Pražského hradu určenou k míčovým hrám, které byly tenkrát velmi oblíbené. Hrávaly se hry kruhové s 10 - 12 hráči, kdy se míč odrážel dřevěnou pálkou nebo zutým střevícem, nebo se tvrdý kožený míč metal pálkou k protihráči, který jej měl v letu zachytit.

V r. 1723 byla míčovna adaptována na konírnu, za Josefa II. přeměněna ve vojenské skladiště. 9. května 1945 byla zasažena střelbou a vyhořela, zůstaly jen obvodové zdi. Po válce byla znovu postavena Pavlem Janákem, původně otevřené oblouky byly zaskleny. Sgrafita byla restaurována v r. 1952 sochařem prof. Josefem Wagnerem, který jim jen prodloužil životnost a znovu v letech 1971 - 1973 družstvem Štuko. Tentokrát byl zvolen restaurátorsky náročný a obtížný postup nejprve pro upevnění omítky, jež se sypala při pouhém doteku, a pak dva roky pracovali ak. sochaři Miroslav Kolář a Dušan Kříčka na vlastní restauraci sgrafit.

Sousoší Noc z r. 1734 od Matyáše Bernarda Brauna, které stojí před Míčovnou, mělo svůj protějšek - Den, který byl zničen za pruského obléhání v roce 1757. Prostranství před Míčovnou dominuje Herkulova kašna. V barokní nice podle návrhu architekta Francesca Carrattiho je socha Herkula bojujícího se saní od Jana Jiřího Bendla z r. 1670.

Míčovna dnes slouží ke koncertním, výstavním a společenským účelům.

Pražský hrad je národní kulturní památka od roku 1962.

                       

 

Zobrazit historii objektu

Zdroj: www.hrad.cz