Drobečková navigace

Kardinál František Tomášek

Kardinál František Tomášek, arcibiskup pražský a apoštolský administrátor pražské arcidiecéze, byl nevšedním mužem. Jako pedagog a katolický duchovní působil již od svého mládí, ale nejvíc se zapsal do povědomí svého národa v listopadu roku 1989. Tehdy se mu podařilo dovést do úspěšného konce kanonizaci přemyslovské princezny Anežky České.

  • Kardinál František Tomášek

* 1899 – Studénka
† 1992 – Prague

František Tomášek prožíval své mládí na Moravě. Po maturitě vstoupil do olomouckého kněžského semináře, kde byl v roce 1922 vysvěcen na kněze. Již od mládí se také intenzivně věnoval pedagogice, jako katecheta spojil své další působení s Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultou. V roce 1938 se stal doktorem teologie a přednášejícím, i když jen do uzavření českých vysokých škol v době nacismu. Po druhé světové válce se ještě jednou v pozici mimořádného profesora pedagogiky a katechetiky na fakultu vrátil, ale ne na dlouho. Jeho činnost byla zastavena v červnu 1950.

Události padesátých let 20. století a pronásledování církve v komunistickém Československu se staly osudnými i pro Františka Tomáška. Tajně ještě přijal biskupské svěcení v říjnu 1949 a stal se součástí podzemní církve. Poté však už následovalo zatčení, věznění a nucené práce v internačním pracovním táboře, kde zůstal až do května 1954.

V roce 1962 svolal papež Jan XXIII. Vatikánský koncil, jehož se se souhlasem státní komunistické moci zúčastnil také biskup František Tomášek. Pozornost si získal poté, co svými diskuzními příspěvky upozornil na potřebu podpory rodinného života a ekumenismu. V závěru koncilu v roce 1965 byl jmenován apoštolským administrátorem pražské arcidiecéze.

Následující období prožíval František Tomášek ve snaze upozornit na pronásledování církve. Jeho prohlášení z března 1968 i podpora modernizace církve znamenaly významný impulz pro ostatní duchovní i věřící. V květnu 1976 se stal kardinálem a 20. prosince 1977 jej papež jmenoval pražským arcibiskupem.

V arcibiskupské roli se nemohl kardinál Tomášek vyhnout střetu s komunistickou mocí. K otevřené roztržce došlo v roce 1982, když podpořil Vatikánem stanovený zákaz hnutí Pacem in terris, jehož duchovní kolaborovali s komunisty.

V listopadu roku 1987 vyhlásil Desetiletí duchovní obnovy národa jako důležitý impuls pro věřící. Vyvrcholením těchto snah pak bylo 12. listopadu 1989 svatořečení Anežky České, kdy kardinál Tomášek vedl pouť věřících do Říma, které se zúčastnily tisíce lidí. Svým prohlášením Všemu lidu Československa podpořil sametovou revoluci a demokratické změny, které přinesla. V závěru svého života se kardinál Tomášek dočkal ještě zásadní historické události. Mohl osobně doprovodit papeže Jana Pavla II. při historicky první papežské návštěvě Československa v dubnu 1990. Poté se vzdal ze zdravotních důvodů svého úřadu.