Melancholická krása pražských hřbitovů

Poznávání hřbitovů představuje specifický, mezi turisty i rezidenty stále populárnější fenomén. Na území hlavního města se jich nachází zhruba osmdesát, od zanedbaných, ale poetických kostelních hřbitůvků, přes hřbitovy židovské až po velkoplošná pohřebiště čítající několik desítek hektarů. Větší otevřenost hřbitovních areálů směrem k veřejnosti jde ruku v ruce s postupnou proměnou jejich funkcí. Už to dávno nejsou jen pietní místa pro pozůstalé, ale často atraktivní turistické enklávy s obrovskou kulturní, historickou a duchovní hodnotou.

Není proto překvapením, že na některých pražských hřbitovech potkáte více turistů než těch, kteří navštěvují hroby svých blízkých. Ale obavy stranou – hřbitovní turistika zdaleka nemá masové rozměry; symbióza piety a objevování „světa zemřelých" zatím probíhá bez problémů. Důvodů, proč lidé čím dál častěji vyhledávají genius loci pražských hřbitovů, je hned několik. Jedni sem míří za jakýmsi posvátným klidem, odpočinkem, relaxací v zeleni či rozjímáním; hledají zde odpovědi na základní otázky života a smrti, konečnosti bytí … Jiní je vnímají jako místa kolektivní paměti národa, pátrají po hrobech a příbězích slavných osobností, kochají se funerálními památkami. Narazíte tu ale i na maminky s kočárky, zamilované páry, fotografické nadšence či studenty, kteří se pod korunami letitých stromů učí nebo čtou.           

Nejkrásnější a naprosto mystickou atmosféru mají hřbitovy každoročně 2. listopadu na Svátek zesnulých (lidově zvaný Dušičky), kdy lidé vzpomínají na své zemřelé příbuzné, zdobí hroby květinami a zapalují na nich svíčky. Po setmění pak všechny nekropole září desítkami, stovkami, někde i tisíci plápolajících světélek. Pokud se v naší metropoli zdržujete zrovna v tomto období a nestihli jste třeba oslavit Halloween, doporučujeme jako zajímavou alternativu právě návštěvu některého z pražských hřbitovů.

Za „svatou" Aničkou 
Z velkého množství zajímavých pietních areálů v Praze je velmi těžké vybrat ty hlavní, přesto bychom vás rádi upozornili na několik zásadních míst. V první řadě jde o nádherný Malostranský hřbitov, který nedávno prošel rozsáhlou revitalizací. Samotný název je trochu zavádějící, protože neleží na Malé Straně, ale na území současného Smíchova (Praha 5), tak trochu ukryt mezi ulicemi Plzeňská a Duškova nedaleko stanice metra Anděl. Vznikl v době morových epidemií v roce 1680 a pohřbívat se něm přestalo o 200 let později. Kouzlo Malostranského hřbitova spočívá především ve vysoké umělecké kvalitě zdejších soch, náhrobků a funerálních plastik obecně. Mezi nimi bezpochyby vyčnívá výrazný náhrobek klečícího českého knížete a pasovského biskupa Leopolda Thun-Hohensteina, majitele nedaleké usedlosti Cibulka. Pochována je tu ale řada dalších významných osobností, například architekti českého baroka otec a syn Dientzenhoferové nebo přední český malíř Antonín Mánes. Nejznámější náhrobek však kupodivu nepatří žádnému velikánovi českých dějin, naopak – jedná se o hrob Anny Degenové z roku 1851 s plastikou ležícího děvčátka na kamenném podstavci. Její příběh má několik různých verzí. Podle té nejpravděpodobnější se Anička zabila nešťastnou náhodou při pádu z okna, podle druhé zemřela v útlém věku na tuberkulózu. Během let se kamenná holčička stala malou poutní ikonou – zvláště děti dodnes věří, že jim „svatá“ Anička splní jejich tajná přání, a proto na hrob nosí květiny, hračky a obrázky jako poděkování.

Pražský Père Lachaise
Mezi nejoblíbenější funerální lokality se řadí také Olšanské hřbitovy, největší pražské pohřebiště s rozlohou přes 50 hektarů. Rozlehlý obdélníkový areál, připomínající spíše městský park, se nachází v Praze 3 na Žižkově a je rozdělen ulicí Jana Želivského na dvě části, které jsou tvořeny celkem dvanácti dílčími hřbitovy. Odhaduje se, že za dobu jeho existence (od roku 1680) zde bylo pohřbeno zhruba dva miliony mrtvých. Mezi nimi odpočívá řada významných českých postav, mezi jinými například student Jan Palach, syn a vnučky prezidenta T. G. Masaryka nebo divadelníci Jan Werich a Jiří Voskovec.

Procházka Olšanskými hřbitovy je zážitkem, který jen stěží nechá vnímavějšího návštěvníka chladným. Zdánlivě nekonečné řady upravených hrobů nejrůznějších podob a velikostí se tu střídají s prastarými hrobkami tajuplně pokrytými koberci plazivého břečťanu. Kromě toho můžete na hřbitově obdivovat také řadu zajímavých staveb – pomníků, kaplí, obřadních síní, kolumbárních zdí či dokonce menší pravoslavný chrám. To vše je dokonale „zabaleno" v bujné zeleni vzrostlých stromů. Za pozornost bezesporu stojí také vojenská pohřebiště, která uchovávají ostatky obětí mnoha evropských válečných konfliktů. Samostatnou kapitolou je pak Nový židovský hřbitov ve východní části areálu. Svou rozlohou a počtem náhrobků je největší památkou svého druhu v České republice. I tady našla místo posledního odpočinku plejáda předních osobností politiky, kultury, vědy i průmyslu. Patrně nejvyhledávanějším místem je hrob spisovatele Franze Kafky (číslo náhrobku 21–14–21).

Jak již zaznělo v úvodu, postupné zpřístupňování pohřebišť a edukace veřejnosti v oblasti funerálních pamětihodností se logicky projevuje stále vyšším zájmem o nekropole v hlavní městě. Zvláště Olšanský hřbitov má nakročeno k tomu, aby se z něj v dohledné době stala obdoba pařížského Père Lachaise – jednoho z nejproslulejších a nejnavštěvovanějších hřbitovů na světě. Již nyní zde turisté mohou využít infocentrum (informace jsou poskytovány také v angličtině), organizovány jsou komentované vycházky, komorní výstavy, přednášky, nejznámější náhrobky propojují naučné stezky s informačními tabulemi atp.

Hřbitov velikánů
Vyšehrad se zdaleka viditelnou bazilikou sv. Petra a Pavla je magickým místem, pevně ukotveným v dějinách Prahy i celého českého národa. Není proto divu, že právě v jeho areálu můžete věnovat tichou vzpomínku těm nejslavnějším českým velikánům – spisovatelům, hudebním skladatelům, hercům, výtvarníkům, sportovcům či politikům. Vyšehradský hřbitov se svými vznešenými arkádami a nepřehlédnutelnou dominantou – hrobkou Slavínem – je doslova panteonem zvučných jmen. Pochováni jsou tu například skladatelé Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, sochař Josef Václav Myslbek (autor sochy sv. Václava na Václavském náměstí), spisovatel Karel Čapek nebo dirigent Rafael Kubelík. Toto navýsost pietní místo je pro mnoho (nejen) Pražanů rovněž velkou „galerií hrdosti", připomínkou toho, kolik vynikajících osobností český národ zrodil.

Nedaleko Olšanského hřbitova se při Vinohradské třídě nachází další rozsáhlý pietní areál – Vinohradský hřbitov. Mezi jinými je zde pohřben i prezident Václav Havel a jeho žena Olga.

Jak se tam dostanete:
Malostranský hřbitov:
Metro B – stanice Anděl
Tram – 9, 10,  15, 16 (zastávka Bertramka)

Olšanské hřbitovy:
Metro A – stanice Flora, Želivského
Tram –  10, 11, 13, 15, 16 (zastávka Olšanské hřbitovy)
Tram –  26 (zastávka Mezi hřbitovy)

Vyšehradský hřbitov:
Metro C – stanice Vyšehrad

Užitečné informace a kontakty:
  Otevírací doba hřbitovů (denně):
březen – duben 8.00 – 18.00
květen – září 8.00 – 19.00
říjen 8.00 – 18.00
listopad – únor 8.00 – 17.00
(Malostranský hřbitov denně od 9.00)

  Nový židovský hřbitov (denně mimo sobotu a židovské svátky):
listopad – březen 9.00 – 16.00; pá 9.00 – 14.00
duben – říjen 9.00 – 17.00; pá 9.00 – 14.00

272 011 126 (infocentrum)    info@hrbitovy.cz
  hrbitovy.cz    malostranskyhrbitov.cz    praha-vysehrad.cz