Podzemí a kaple Staroměstské radnice

Staroměstká radnice není jen orloj a věž, ale má i unikátní podzemní prostory a kapli, která umožňuje nahlédnout do útrob mechanismu pražského orloje.

1. Románské podzemí

Radniční podzemí vás vezme na procházku nejstaršími dějinami Starého Města pražského. Jeho úroveň se dříve nacházela 2–8 metrů pod úrovní dnešních ulic. Tehdejší terén byl však často zaplavován Vltavou a musel být proto uměle zvyšován. Během 13. století se tak z původních přízemí románských domů staly prostory podzemní, které začaly být užívány jako sklepy. Na území Starého Města pražského je dnes známo asi 70 domů, které byly postaveny pod současnou úrovní ulic. Architektonicky nejstarší část Staroměstské radnice tvoří dvoudílný románský sál z 12. století. Jeho zdivo již prošlo několikrát opravami, zcela původní je pouze stěna tvořená pravidelným kvádříkovým zdivem. Její součástí je i románské okénko, které bylo z bezpečnostních důvodů malé a umístěno vysoko nad zemí. Díky jeho trychtýřovitému tvaru do místnosti pronikalo více světla zvenčí. Sál sloužil svému majiteli jako sklad zboží nebo dílna, obýváno bylo tehdy pouze první patro původního domu.

2. Gotické podzemí

Z románského sálu se po několika schůdcích dostanete ke kamenné jámě, jež původně sloužila jako cisterna na dešťovou vodu. Na konci chodby můžete spatřit i vstupní portálek, který dříve ústil do ulice, dnes se však nachází asi čtyři metry pod povrchem. Prohlídkový okruh vede několika různými domy, o čemž svědčí nestejná úroveň terénu. Gotický portál se otevírá do malé místnosti, jež původně bývala středověkou uličkou mezi dvěma domy. Při navyšování terénu nebyla zasypána, nýbrž zaklenuta, a gotický dům byl postaven nad ní. Je dlážděna oblázky z okolí řeky Vltavy.

3. kaple Panny Marie

Nachází se v prvním patře Staroměststské radnice. Málokdo ví, že kaple umožňuje nahlédnout do útrob mechanismu pražského orloje. Její výzdoba byla v minulosti několikrát upravována, na což upomínají dřevěné pamětní desky vlevo od vstupu – nejstarší z nich pochází z roku 1481, vpravo visí její přepis z 19. století a deska uprostřed připomíná obnovu kaple z roku 1857. Kaple je ukončena pětibokým arkýřem, po jehož stranách jsou osazeny novogotické sochy sv. Anny a sv. Josefa z roku 1887. Vznikly podle návrhu Bernarda Otty Seelinga, jednoho z nejaktivnějších sochařů české minulosti. Bohatě vyřezávaná klekadla jsou tvorbou 19. století, ze stejné doby je i malířská výzdoba na stěnách a klenebních polích. Nástěnné malby dvou andělů – světlonošů – v bocích arkýře se datují do roku 1481.